7. září 2019

Čím větší je stud, tím ušlechtilejší je pud, a tím výše stojí člověk duchovně. 

To je to nejlepší měřítko jeho vnitřních duchovních hodnot! Toto měřítko je neomylné a každému člověku snadno poznatelné. Se zadušením nebo odstraněním vnějšího pocitu studu, se vždy současně stávají bezcennými také jemnější a nejcennější duševní vlastnosti a tím i vnitřní člověk.

Neklamným znamení hlubokého pádu a jistého úpadku je to, když se lidstvo, pod lží pokroku, začne chtít "povznášet" nad klenot pocitu studu, který je ve všech směrech přínosný! Ať již je to pod pláštíkem sportu, zdravotní péče, módy, výchovy dětí, nebo pod mnoha jinými a k tomu vítanými záminkami.

Úpadek a zřícení je pak nezadržitelné, a jen hrůza největšího druhu může přivést jednotlivce ke vzpamatování se.

A přece je člověku usnadněno, aby nastoupil cestu k výšinám.

Potřebuje být je "přirozenější". Být přirozený však neznamená běhat polonahý nebo bos ve zvláštním oblečení! 

Být přirozený znamená, pečlivě dbát na vnitřní cítění a nevyhýbat se násilím jeho napomínání! Jen aby se nezdál nemoderním.

Avšak více než polovina všech lidí je dnes žel již tak daleko, že se stala tak tupou, než aby ještě chápala přirozené cítění. Stala se k tomu již příliš omezenou. Koncem toho bude výkřik hrůzy a zděšení!

Blaze tomu, kdo pak bude moci opět oživit pocit studu! Bude mu štítem a oporou, když se všechno ostatní zřítí.

Abdrushin