Boj o děti pokračování
Motto: Je svatou povinností rodiče ochránit své dítě před cizími nejlepšími úmysly.
Dříve, v kůži homosexualisty, jsme si předvedli zázemí, materiální možnosti a vzorové myšlení svědka homoviru (homosexualistického aktivisty), pro dosažení svého cíle.
Nyní na toto navážeme, čímž se pomalu dostaneme k jádru celého problému. Současně zjistíme až neuvěřitelnou provázanost negativních sil v boji proti zájmu rodičů, jejich dětí a lidstvu vůbec.
Osm let před tím, než v San Francisku poprvé na stožár vylétla vlajka svědků homoviru - v roce 1970 prezident SSA Richard Nixon (funkční období 1968-74) ustanovil "Úřad pro rozvoj dítěte" a jako prvního prezidenta tohoto úřadu jmenoval Dr. Edwarda Ziglera.
Tento profesor psychologie se ve svých pracích zaměřil primárně na děti. Podle oficiálních zdrojů Edward Zigler studoval a zkoumal motivační faktory, ovlivňující výkonnost dětí a vliv životních okolností na jejich chování a rozvoj. Studoval také vliv nastavení socializace při péči o dítě, školy, intervenční programy a rodinné faktory.
Mimo své prezidentské funkce byl Edward Zigler ještě šéfem "Amerického dětského Úřadu", byl také odpovědný za správu národního programu "Head Start" a mnoha dalších inovativních programů pro domácí výchovu, vzdělání a rodičovství.
Jak vidět, od určitého roku v SSA existoval státní zájem na zkoumání možností výchovy dětí a Dr. Zigler byl tohoto všeho šéfem.
Když bychom tenhle odstavec se Ziglerovým CV shrnuli, tak lze konstatovat, že Systém v SSA měl eminentní zájem vlézt dětem do mozku a tímto pověřil právě Dr.Ziglera s jeho týmy.
Jistě, že nelze Systém a priori podezřívat ze zneužívání dětí pro vědecké účely.
Spíše by se hodilo tleskat snahám vědců o rozvoj jejich mentálního potenciálu.
Ovšem před tím, než začneme tleskat, položme si otázku, která nikdy nebyla vyřčena.
Ta zní: "Jak skutečně ono zadání pro Dr.Ziglera znělo, když
a) všechno tohle zkoumání dětského mozku začalo přesně v době, kdy oficiálně končil projekt MK-Ultra;
b) společnost v SSA je dnes politicko-emočně rozdělena zhruba 50/50;
c) IQ občanů SSA dnes neoplývá, slušně řečeno, nijak zvlášť dobrou pověstí?
Kde vlastně jsou očekávatelné výsledky činnosti onoho Úřadu pro rozvoj dítěte?
Zatím jsme ale nezmínili, kde Dr. Edward Zigler vykonával svou profesorskou praxi.
Byla to Yale University.
Možná by někoho zajímalo, kdo že to všechno je absolventem této neobyčejně významné, snad nejprestižnější školy v SSA a proto si některé osoby osvěžíme kratičkým seznamem:
George H. W. Bush, George W. Bush, Bill Clinton, Gerald Ford, Dick Cheney, (super)Mario Monti, Karl Carstens, Hillary Clinton, John Kerry, Jim Chanos, Stephen Schwarzman, Seth Goldman a mnoho, mnoho dalších podobných entit.
Jak vidno, univerzita v Yale opravdu není zanedbatelným vzdělávacím ústavem.
Podle jmen absolventů, až na výjimky, je významná hlavně tím, že je jakýmsi semeništěm všehoschopných, shromaždištěm "vyvolených" a jak si ukážeme dál, také generátorem plánů namířených proti lidstvu.
Asi bude stát za to si univerzitu v Yale ještě trochu přiblížit.
Škola patří do tzv. "Velké trojky" (Harvard, Yale, Princeton) a založena byla údajně před 300 lety.
Když se zaměříme na její znak, kterým je erbový útvar s otevřenou knihou s hebrejským nápisem "Urim a thumim", nemůže nám to připadat zas tak úplně normální.
Když pomineme vědecko-etymologické dohady, co nápis "Urim a thumim" skutečně znamená, tak už samotný fakt hebrejského nápisu na severoamerické školní budově všem cosi naznačuje.
Univerzita v Yale, jako většina jiných, se dělí na fakulty a vzhledem k té zmíněné hebrejštině v erbu školy, je pochopitelné, že mezi nejvýznamnější vždy patřily fakulty ekonomická a právní.
Ovšem je otázkou, zda je toto prvenství stále v platnosti.
Skoro lze říci, že již nikoli.
Bude to tím, že v době internetu již není tak jednoduché nalhávat občanům planety nějakou zázračnou ekonomickou teorii a spravedlivé paragrafy.
Patrně již všechny židovské podvody byly zmapovány a nové jsou demaskovány dříve, než absolvent Velké trojky vykřikne: "heuréka!".
Prostě ekonomové už nemají dost sil lidstvo oblafnout a zřejmě proto se celkem logicky na piedestal dostal obor klinické psychologie.
Těžko říci jestli to, že každý Američan má svého psychologa, je v SSA tamní módou nebo nutností.
Je to samozřejmě trochu nadnesené tvrzení, jistě psychologa nemá každý, ale určitě se obyvatelé SSA v tomto ohledu pohybují vysoko nad světovým průměrem.
Jenže toto není ta psýché, které výzkum má v Yale zelenou.
Ta Yalská je mnoho úrovní výše.
Ani tento odstavec se ještě nebude týkat té Yalské klinické psychologie. Jen abychom se trochu teoreticky odrazili, tak vzpomeneme, že i na našich akademických půdách jsou jako doma tzv. výzkumy marketingové.
To je v podstatě také psychologie, ale zadavatelé (poskytovatelé grantů) jsou výrobci, obchodníci a jejich marketingoví specialisté.
I na našich, českých vysokých školách se získávají granty na psychologický výzkum zákazníka - českého našince.
Když to zjednodušíme, tak dobrovolníci se rozdělí podle pohlaví, věku, vzdělání, stavu atp. a akademici zkoumají třeba preference očí a reakce při prohlížení akčních letáků, internetových stránek či regálů se zbožím.
Zkoumají nálady a požadavky testovaných osob při určitých barvách, vůních a zvucích.
Není možné si odpustit poznámku, že je tragikomické, jak naši vzdělanci lačně slouží obchodu, aby jejich děti byly chyceny do dokonalé marketérské pasti.
Až se na mysl dere otázka, zda u této své antispolečenské činnosti zapojují také vlastní rozum.
Ovšem tyto shora uvedené psychologické výzkumy patří do prehistorie.
Na západě mají nasazování speciálních brýlí, při prohlížení obchodních katalogů už hodně dávno za sebou a současný stav je od těchto archaismů na míle daleko.
Dnes je v kurzu obor s názvem "Mind control" - tedy kontrola či ovládání myšlení.
Pokud zůstaneme na půdě Yale University, tak by bylo vhodné vědět, že zde mj. mají také centrum výzkumu dětského mozku.
Podobné výzkumy samozřejmě probíhají i na mnoha jiných univerzitách, ale v Yale je jakýsi americký hlavní stan, který před půl stoletím ustanovil již zmíněný Dr. Zigler.
Výzkum je z pochopitelných důvodů po celou dobu ukryt pod vzletnými názvy jednotlivých programů jako "Child Care", "Head Start", "Child Welfare", "Ruler" nebo "21C" (The school of the 21st Century). Rodiče dětí, které se výzkumů účastní, byli (a stále jsou) lákáni na lepší učební výsledky svých potomků, jich vyšší inteligenční kvocient nebo na benefity ve formě bezplatné lékařské péče.
Nutno přiznat, že takovýmto lákadlům lze v SSA jen těžko odolat a tak si Yalští psychologové na nedostatek materiálu k výzkumu zcela jistě nikdy nenaříkali.
Nyní si zhruba nastíníme, jak výzkum probíhá. Již na samotný úvod můžeme říci, že se nejedná o standardní proces, který známe z našich zmíněných předpotopních zkoumání akčních letáků.
Nejedná se o jednotlivou návštěvu, nýbrž dětští probandi absolvují celou sérii systematických pozorování.
Spíše lze říci, že se jedná o roky trvající proces zkoumání a pokusů.
Děti navštěvují ono yalské mozkové centrum (BIC - "Brain Imaging Center"), kde je jim při pokusech například nasazena speciální přilba se snímači mozkové aktivity a podstupují celé série testů na smyslové vjemy.
Součástí výzkumu dětí jsou samozřejmě i aktivity jako hry, testy, kreslení, stavění z kostek, promítání filmů, čímž vnikají dnes oblíbená "big data" o dětské mysli.
Výsledky aktivit i výsledky ovlivnění mozku jsou zapisovány, vyhodnoceny a následně se promítají přímo do některého z výše zmiňovaného praktického programu manipulační edukace dětí nebo do dalšího zdokonalení metodiky sběru psychologických dat na celonárodní úrovni.
Typickým a výborně maskovaným je yalský program s názvem "Ruler" (pravítko).
Jedná se o národní program pro školy a jeho cílem je masivní sběr psychologických dat o dětech v oblasti emoční inteligence (EQ).
Je pochopitelné, že takovýto sběr emočních dat, pod záminkou vyšší inteligence a iniciování všeobecné lásky k bližním, není samoúčelný. Program "Ruler" má velké množství sponzorů.
Mezi úplně nejvýznamnější patří Facebook a Nadace Chan-Zuckerberg Iniciative (čínsko-americká nadace) plus mnoho dalších, které propagují mj. také adopce dětí homosexuály.
Můžeme si o tom myslet všechno možné, ale jistě platí, že tyto a podobné organizace jistě nemají v oblibě vyhazovat peníze oknem a už vůbec nesní o tom, že by lidstvo mělo být inteligentní.
Nonsens.
Je ale čas pootevřít problém s názvem EQ, na který jsme v minulém díle narazili.
Jistě se někteří z vás už s tímto označením pro tzv. "emoční inteligenci" setkali a se 100% jistotou si tipnu, že to co jste o EQ zjistili, bylo vysoce pozitivní.
Mnoho zveřejněných textů se zabývá dokonce hodnocením, zda je lepší EQ nebo IQ a když bychom všechny shrnuli, tak EQ poráží IQ nebo minimálně bude IQ na stejné úrovni.
Navíc, tento trend je znatelný naprosto všude - na hlavním proudu i ve svobodné alternativě, od západu na východ.
Informaci, že EQ je skvělá věc, zkrátka nelze uniknout a minimálně již toto samo o sobě je vcelku výrazná indicie k zamyšlení, ale pojďme dál.
Vše kolem EQ sice začalo na samém začátku 90.let 20. stol., ale úplný boom EQ nastal v roce 1995.
Tím spouštěcím impulsem byl okamžik vydání knihy "Emoční inteligence" od amerického psychologa Daniela Golemana.
Skutečně těžko říci, vzhledem k jeho práci, zda je autorovo přijmení náhodné nebo úmyslné a nebo osudové, ale to si rozhodněte na konci předposledního odstavce každý sám za sebe.
A co že to ta emoční inteligence vlastně je, že o tom stojí za to psát knihy a Yalské univerzitě se vyplatí zřizovat centrum emoční inteligence?
Definice zní zhruba jako "schopnost sledovat své vlastní emoce, stejně jako emoce druhých, rozlišovat a označovat různé emoce správně a používat emocionální informace, vést své myšlení a chování a vliv ostatních". Lákavé, že ano?
Ovšem zůstaňme v klidu - je to jen definice.
Když se podíváme do materiálů o EQ trochu hlouběji a budeme číst i mezi řádky, zjistíme, kam až vede krysí nora.
Ze všeho nejdříve se pozastavme nad samotným pojmem "Emoční inteligence".
Lze konstatovat, že ten, už sám o sobě a aniž bychom o EQ věděli cokkoli bližšího, zní nadmíru pozitivně.
A proč tomu tak je?
Protože již známe pojem "IQ" u kterého platí, že kdo má vyšší IQ, je chytřejší, než ten s nižším IQ.
A hloupý nechce být nikdo, takže vysoké IQ by chtěl vlastně každý. Z toho všeho plyne, že IQ je jednoznačně žádaná a vysoce ceněná dispozice jedince.
A EQ? Co se stane, když nyní mezi lid vrhneme pojem "EQ"?
Ten se bez okolků a složitého vysvětlování, zcela automaticky kvalitativně přiřadí k pojmu "IQ".
Tímto geniálním tahem (správně zvoleným názvem) se tvůrci této agendy jednoduše zbavili nutnosti dlouhosáhle všem vysvětlovat, že jen idiot nechce mít vysoké EQ.
Způsob průniku každého nového pojmu do společnosti je důležitý, ale samozřejmě to není vše. Dobrý název je nutné naplnit i něčím lákavým.
To se ovšem podařilo taktéž, protože základní myšlenkou teorie je těchto pět složek EQ:
- sebeuvědomění
- seberegulace
- motivace
- empatie
- sociální dovednosti
a obzvláště čtyři stupně (úrovně) EQ:
1. vnímání emocí
2. používání emocí k usnadnění myšlení
3. pochopení emocí
4. řízení emocí
Hlouběji si jednotlivé body rozvíjet nebudeme.
Pro naše téma ochrany dětí to není zapotřebí a v případě zájmu nastuduje každý sám.
Spíše se nyní zaměřme na uvedenou podstatu pěti + čtyř bodů.
Skutečně lze konstatovat, že vypadají stejně dobře, jako reklama na šťavnatý hamburger s trčícím listem salátu a orosenou Coca-colou.
A nyní si představte, když k tomuto seznamu je ještě připojena informace, že s rostoucím EQ narůstá také IQ - to již skutečně málo kdo takové propagaci odolá!
A přesně toto je účel - aby informace působila jednoznačně tak, že jedinec nemá co ztratit a naopak, může získat dvojnásobek.
Kdyby to takto nebylo propagováno, asi těžko by dnes každý, kdo má dvě dírky do nosu papouškoval, že EQ je víc než IQ a zájem o tuto emoční agendu by byl mizivý.
Jak a proč teorie EQ vznikala?
Již jsme se dovtípili, že základy položili výzkumníci projektu MK-Ultra, ale fakticky vznikala (rozuměj plnila se daty) od roku 1970 díky testování lidí a obzvláště dětí.
Je také jasné, že její podstatou je znát naše primární emoce, jejich vývoj v čase a možnosti jejich ovlivňování.
Ne, že by lidské emoce nebyly již dávno zmapovány.
Samozřejmě se to dělo na celém světě, v mnoha výzkumných centrech, ale nikdy se ještě nikdo nepokusil je zneužít a vytvořit z nich účinný nástroj k Systémovému ovládání chování společnosti.
Seznam osob s vysokým IQ existuje již dávno (je to známá Mensa, jen s tím, že ti skutečně inteligentní o to, být na seznamu Mensy z pochopitelných důvodů nestojí), jenže (nejen) tyto osoby jsou, bez znalosti jejich emocí, jen těžko zmanipulovatelné.
Proto je potřebné, pod záminkou zdokonalení EQ, vytvořit mapu osob s určitými modely emocí.
Proč?
Když to hodně zjednodušíme, tak proto, že do ulic lze vyslat jedině dav motivovaný emočně a naopak - nikdy se nepodaří takto zneužít dav motivovaný vysokým IQ.
Nebo ještě jinak - člověka vysoce až průměrně kognitivně inteligentního jen těžko přesvědčíte o smyslu nesmyslu, bez aktivace správných emocí.
Nyní se tedy vraťme ke zmíněným pěti složkám a čtyřem stupňům EQ a vyhodnoťme tuto emoční agendu z opačné strany, než je obvykle představována.
Totiž platí, že emoční stupnice, jako většina jiných, má dvě strany - kladnou a zápornou.
Také je jisté, že zájemci o zvýšení EQ budou chtít svůj emoční kvocient navýšit do kladných (kvalitnějších) hodnot.
Nyní neřešme z jaké aktuální úrovně na jakou vyšší, ale rozhodně adept na zvýšení EQ musí svou aktuální úroveň prozradit.
Stane se tak formou testů a dotazníků, kdy bude zdokumentováno, jaké pocity kdo má při jakých slovech, informacích, situacích, obrazcích, barvách, zvukových frekvencích, atp.
Psycholog v podstatě zjistí model chování jedince či skupiny osob v určitých situacích.
Je pravdou, že onen psycholog-důvěrník sice bude po dokončení testů vědět, jak se daný jedinec může v emocích zlepšit, jenže úplně stejně dobře bude vědět, jak jedince či skupinu osob emotivně vybudit do hodnot záporných.
Podstata a skryté kouzlo celé agendy tkví tedy v tom, že pokud někomu svěříme své emoce, tak aniž bychom to tušili, svěříme mu současně své podvědomí, což je faktickým účelem praktikování agendy EQ.
V konečném důsledku to tedy znamená, že psycholog-důvěrník (nebo i někdo další?) bude obdařen znalostí, jak nás psychicky rozhodit, demotivovat, snížit naši empatii, jak dav sociálně izolovat nebo naopak vyvolat agresi vůči ostatním.
Zkrátka a dobře Systému svěříme pověstný Golemův šém, který ovšem pasuje do naší hliněné hlavy.
Jistě již cítíte, že se pomalu blížíme k podstatě pojmu "Mind control".
Asi také pozvolna začínáte vnímat jisté souvislosti mezi čtvrtým stupněm emoční stupnice a dnešním stavem atomizované a rozhozené společnosti. Pokud to tak je, vaše kognitivní i emoční inteligence jsou rozhodně na správné hodnotě.
O podobné řízení mysli se pokoušeli podřízení sociopata Josefa Mengele i psychologové a chemici angažovaní v projektu MK-Ultra, ale podařilo se to až týmům Edwarda Ziglera.
Těžko říci, jaký vzorek lidí byl za těch posledních padesát let zpracován, ale podle současného stavu společnosti lze usuzovat, že více než dostatečný.
A pokud si nyní někdo náhodou namlouvá, že když on své emoce nikomu nesdělil, tak nemůže být zneužit, ať na to ve svém zájmu raději rychle zapomene.
Na světě rozhodně neexistuje sedm miliard individuálních modelů emotivního chování.
Spíše jich bude míň, než prstů na obou rukou s tím, že modelů řízení mysli davů je ještě méně.
A kdyby si stále někdo myslel, že je naprostý individuál (což samozřejmě není), tak buďte v klidu - tajným službám, mobilním operátorům, věrnostním kartám, bankovním korporacím, sociálním sítím, Googlu a Amazonu jste toho na sebe už prozradili již tolik, že vaše emoce znají lépe, než vy sami.
24-letá Kaitlin Bennett je korespondentka INFOWARS a influencerka na sociálních médiích, která podporuje Trumpa, konzervativní hodnoty, je proti imigraci, proti potratům a ráda se fotí se zbraněmi. Toto jsou úryvky z její návštěvy na Ohio University, odkud ji vyhnal dav levičáků.
Q.S.
Programování funguje...
Nepřipomínají vám to zombie? Dav s mobilními telefony "hate free"... od 3:08 min...
Kdy tihle mladí lidé asi začnou vraždit v zájmu dobra....? MK Ultra...