Co bude, až se tady ta epidemie, co u nás nikdy nebude, teprve pořádně rozjede?

Nechci šťourat, ale ve světle momentálního zajímavého dění jsem trochu zapátral v nedaleké minulosti. 27. února prohlásil v hlavních zprávách ČT ministr zdravotnictví, že u nás žádná epidemie koronaviru nebude, širší veřejnosti nic nehrozí a není nejmenší důvod k panice. To jest jinými slovy: Nevykupujte roušky (které v té době už stejně nebyly k sehnání) a nesyslete potraviny. Stát má všechno pod kontrolou, na všechno je připravený a všechno potřebné vám i v tom absolutně nepravděpodobném případě, že to bude teoreticky nutné, zařídí.
Ve stejném duchu to šlo i nadále.
Na tiskových konferencích pod taktovkou Andreje "No problem" Babiše bylo všechno skvělé.
Máme plán, všeho máme dost, není třeba se jakkoliv chystat na cokoliv, sklady jsou plné jídla a respirátorů - Lidi neblázněte, nenakupujte si zásoby.
Buďte v klidu, já, váš multifunkční Endy, se o vás postarám.
Nechoďte nikam, kromě práce, už mám připravený úžasný prorůstový rozpočet, tak ať mi ho, vy pochcánkové a panikáři, úplně zbytečně nepohnojíte.
A souběžně s těmito uklidňujícími výstupy, zpestřenými občas velice zábavnou interakcí mezi dominantním premiérem a submisivním ministrem zdravotnictví, vyplývala postupně na povrch zajímavá fakta, která pan premiér na tiskových konferencích z nějakých důvodů neprezentoval.
Například, že stát má pro nás v případě nouze ve skladech jídlo na celý jeden den.
Nebo, že stát nemá pro případ nouze k dispozici pro občany vůbec žádné ochranné pomůcky a roušky a respirátory nejsou - veliké překvapení - nikde na světě k sehnání.
A nebo kupříkladu, že praktičtí lékaři doposud nedostali od státu na svou ochranu před tím strašným bacilem nic.
Do toho neustále premiér opakuje: Roušek a respirátorů máme hromady. Právě jsme je ze skladů rozvezli všude tam, kde je potřebují.
Prohlášení v tom smyslu jsem já osobně slyšel asi deset.
A pak si přečteme, že Správa hmotných rezerv právě opravdu slavnostně poskytla špitálům všech svých pět tisíc roušek.
Některé ze stovek nemocnic jich tak dostaly i třeba šest.
Následující informace, že všechny byly z té kategorie, která je vám proti virům platná asi jako amulet z králičí pacičky, už ani nikoho nepřekvapila.
Takže zodpovědně provádíte pokyny vlády, nepanikaříte, tu paletu čínských polévek jste nekoupil, dál spořádaně chodíte otročit za pár šušňů do korporátu a hlavně nevykupujete roušky.
Protože žádná epidemie nebude, říkal to pan ministr v televizi.
Aby zbyly pro doktory a sestřičky.
A máte z toho všeho hřejivý pocit, že jste zodpovědný občan.
A pak si takhle jednou pustíte počítač a první, co na vás jukne, je video s ministrem vnitra, který vás (vysmátý a bez roušky) žádá, abyste na veřejnosti všude nosili roušku.
A kdo prý nemá roušku, tak si má dát přes ksicht šálu.
A vzápětí, když jste dokončili svůj nehlasný a hlavně nepublikovatelný proslov k ministrovi vnitra, na vás odevšad vyskočí oficiální vládní i nevládní návody, jak si roušku snadno ušít na stroji ze starého lantuchu a už jen tiše přemítáte, kolik lidí má asi tak ještě dneska doma šicí stroj.
Moc se mi taky líbil návod kohosi kreativního z ČVUT na dokonale funkční plynovou masku z petflašky.
Celkově to celé vyznělo tak, že kdo od teď nebude na veřejnosti nosit roušku, která se i díky vládě nedá sehnat a bránit tak šíření té epidemie, co tady podle vlády rozhodně neměla být, je asociální prase a vyvrhel.
A když k tomu připočtu čerstvou informaci, že v karanténě uzavřeném Uničově nemají ti, co poslechli vládu a nenakoupili jídlo, co jíst, protože dovozci potravin k nim nemohou proniknout přes orouškované četníky, neboť nemají roušky...
Nebo, že jeden z největších výrobců potravin Hamé snižuje výrobu, protože část zaměstnanců je v karanténě, tak mi nyní na mysl tanou mnohé, zpravidla chmurné otázky.
Například co bude, až se tady ta epidemie, co u nás nikdy nebude, teprve pořádně rozjede?
A kromě Hamé postupně kleknou i další výrobci potravin.
A nejenom u nás, ale po celé jednotné Evropě.
A roušky z Číny furt nebudou k sehnání, protože existuje fůra pro Čínu důležitějších států.
A až všichni ti, kteří pravidelně poslouchali a plnili výzvy pana premiéra, aby nepanikařili, ponechaní další vládou odborníků a špičkových manažerů, co ani skoro dvacet let po SARSU nebyla schopna už dávno obstarat pro sichr deset milionů roušek, zcela bez ochrany, nebudou mít v té karanténě taky co žrát.
Apropó, Evropská unie.
Měla další skvělou šanci ukázat nám euroskeptikům, že se mýlíme, když o ní tvrdíme, že je to banda neschopných imbecilů jejichž jediná viditelná činnost spočívá v buzeraci lidí a v opájení se vlastní dokonalostí.
Třeba tím, že by z nějakého dotačního kouzelného klobouku vytáhla miliony roušek a se slovy, že něco takového už dávno čekala, by je teď Evropanům rozdala.
Místo toho jsme se dočkali pouze pokárání, že uzavíráním hranic bezdůvodně rozkopáváme unijní integrační bábovičky, protože k zahnání čínského bacila přece bohatě stačí pevná víra v jednotnou Evropu a Evropskou komisi.
Pokud se nějaký malověrný jedinec i přesto nakazí, doporučuje FlintenUschi von der Leyenová zábal z unijní vlajky či návštěvu mešity.
Q.S.
Tento článek je smutná pravda...
Systémové selhání, na němž se podílely všechny vlády 30 let zpátky. Minimálně tím, že se nijak nesnažily o nápravu /tedy nevšiml jsem si.../.
Optimalizace, znáte to...
Aby někde něco neleželo ve skladu a aby byl generován zisk.
Nějakou dobu to takhle jde, systémově se vše vysaje až na dřeň a když se něco stane, tak si na to půjčíme...
Bum a stalo se.
A pomozte si jak umíte.
Majitelé našich montoven v Berlíně nám pro jistotu zabavili zdravotnický materiál, abychom s ním neměli starosti.
Ostatně budou ho sami potřebovat pro těch 50 miliónů nakažených, jak sdělila kancléřka v Bundestágu.
Tak to zkrátka vyšlo na Babiše, který tomu přidal svou "manažerskou vyjadřovací specifiku"...
Ale upřímně, kdyby tam stála jiná squadra /třeba ta, která to tady válcovala před ním/, myslíte, že by na tom brífingu říkala něco jiného?
Pochybuji.
Vlastně ano, říkala by, že za to může Babiš, rok 1968, Putin, Koněv a Čína. Nebo tak něco...
No není to kouzelné...?
Ostatně v době vypuknutí katastrofy globálních rozměrů, v době kdy se z Evropy stávalo největší ohnisko a v Itálii umírali lidé jako mouchy, řešil se spravedlivý podíl afghánských, pákistánských, bangladéšských a afrických Syřanů, které autobusy navezl Erdogan na řecké hranice, aby dostal další výpalné a mohl dál vést válku na nelegálně okupovaném území Sýrie.
Když nakažených byly tisíce a mrtvých přibývalo, tak stále bylo slyšet jen varovné hlasy z EU a OSN, abychom hlavně neomezovali ten volný pohyb osob sem a tam, bez kontrol, bez řádných dokladů a hlavně s kdovíjakými nemocemi.
A abych nezapomněl. Gréta!
A masové demonstrace v době, kdy už měl platit zákaz shromažďování.
Ale uhlík a green new deal je důležitější než pandemie.
Jasně.
S tou to přece jen půjde nakonec rychleji než uhlíkový hladomor.
Takže se "vše nakonec v dobré obrátilo", co myslíte?
P.S.
Poučíme se z toho? Nebo zase budeme čekat až nám někdo něco slíbí a udělá to za nás?
Není potřeba mít konečně vlády, které začnou systémově řešit zájmy České republiky, tedy naše?
Školstvím počínaje a civilní obranou konče.... Zatím jsem si nevšiml, že by to některá dělala.
/Nějaký náznak snad byl, když tam chvilku seděl Dobeš s tou Peak, ale ti byli rychle vypoklonkováni, jakmile se zdálo že chtějí sáhnout do osnov ve školství a financí na obraně.../
Protože v co se "naše" partaje, naše vlády a náš politický systém transformovaly? V servisní organizace finančních skupin, domácí oligarchie napojené na nadnárodní struktury a bankovní systém, schovávající se za globalistické organizace jako je EU, nebo americký deep state.
Doposud tady soutěžili především o to, kdo lépe potvrdí nás koloniální status, víc nás zadluží a odvede víc peněz do ciziny.
Z toho tu vesele žily, za veselé asistence stejně zaháčkovaných médií, těch soukromě "veřejnoprávních" zejména.
A pak se největšími budovatelskými úspěchy logicky stávají hity typu dovoz cukru, banány levnější než brambory, přejmenování letiště, náměstí Borise Němcova, pomník vlasovcům.
Co mi to jen připomíná? Ne, to přece není možné...
Dobro došli...
P.P.S
Dělá vláda dost? Teď už ano, snaží se. Ale lhát nemusela a neměla.