Karlova Studánka, zastávka na bus na Ovčárnu v neděli 15.3.2020
Když vidím ty davy přenašečů, jak se vesele tlačí na horských autobusových zastávkách, protože "Na zdravej vzduch se, mááámo, přece může" a tak hurá všichni do autobusu a jedeme namačkaní na sobě na Ovčárnu, protože nám se nemůže nic stát a na druhé straně čtu, jak je Babiš diktátor a tohle si nesmí dovolovat, protože já si přece můžu jet, kam chci... úplně spontánně jsem si vzpomněl na Černobyl a na moji matku. Ta dodnes vzpomíná, že když 26.dubna 1986 vybuchl Černobyl, tak to bylo den po mých narozeninách a i další dny bylo krásné počasí a tak jsme byli všichni na zahradě. Já nikdy na opalovačku nebyl, rodiče ano.
Dodnes nemůže moje maminka zapomenout komunistům, že to před námi tajili a vystavili nás tak riziku.
Stačilo říct "lidi, nevycházejte, může to být nebezpečné". Místo toho to napřed tajili, pak zlehčovali. Neumím si představit, že by o rozhodnutí nevycházet někdo tehdy diskutoval nebo by se ještě natruc šel slunit.
Měli jsme v té době normální pud sebezáchovy, všichni si za život prošli X brannými cvičeními a i když moje matka (díky Bohu) v životě nemusela v praktickém životě házet ostrým granátem (i když by to nepochybně za svoji letitou kariéru učitelky mnohokrát chtěla udělat), všichni jsme věděli, že když je průšvih, je potřeba se chovat zodpovědně a diskutovat o tom budeme, až když to přežijeme.
Já si dokonce ještě pamatuji, jak jsem na ZŠ prošel několika (tehdy tak vtipnými) měřeními hlavy, abychom měli všichni dole ve skladu CO (civilní obrany) dost masek.
Jasně, můžete mi vykládat, že ty masky bez filtru byly stejně na nic - akorát Vám řeknu, že mne nikdy nenapadlo, že budeme o 30 let "svobody a demokracie" později v takovým průšajzu, že si budeme vzájemně sdílet rady, jak si doma ušít roušku...
My, kteří jsme měli textilní fabriku v každém okresním městě a od 50. rovnoběžky vejš tři (Liberecko, Rýmařovsko, Šumpersko...).
V roce 1986 to byl jeden ze zločinů komunismu, že nás před hrozbou radioaktivního mraku nad naší republikou neinformovali.
Dnes o výrazně smrtelnějším riziku víme, sledujeme ho on-line a jak se chováme?!
Pud sebezáchovy - nula, ohleduplnost - nula.
Tady kdyby bouchl Temelín, tak jsou mezi námi jedinci, co si nevezmou ani sluneční brýle "protože Babiš".
Lidi, proberte se!