Hrdina od Zborova a prezident generál Ludvík Svoboda: "Nikdy nezapomeňte, jak lehce jste svobodu ztratili a jak těžce a za cenu velikého úsilí a velkých obětí našeho a zejména sovětského lidu jsme ji dobývali zpět."

25. listopadu 1895 Hroznatín - 20. září 1979 Praha

Před 40 lety odešel hrdina jehož jméno má být zapomenuto....

Narodil se v Hroznatíně, okres Velké Meziříčí, dnes okres Třebíč na Českomoravské vysočině, do staré selské rodiny Jana (1862-1896) a Františky, roz. Chalupové (* 1868). 

Po obsazení Čech a Moravy německými vojsky odešel Ludvík Svoboda se souhlasem manželky Ireny ilegálně do Polska. Irena Svobodová spolupracovala po odchodu manžela do emigrace s Obranou národa a pomohla, mimo jiné, několika skupinám důstojníků a poddůstojníků odejít za hranice. Na podzim roku 1941 poskytla ve svém domě v Kroměříži azyl skupině československých parašutistů s vysílačkou. Výsadek S1/R byl vyslán čs. vojenskou misí ze SSSR. Irena Svobodová spolu se svou rodinou spolupracovala s parašutisty do té doby, než gestapo přišlo na jejich stopu a celou skupinu v listopadu 1941 zatklo.

Při bojích na Dukle se Ludvík Svoboda dozvěděl, že jeho jediný syn Miroslav byl ve svých necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. Tam byli popraveni i oba bratři Ireny Svobodové Jaroslav a Eduard Stratilovi a Svobodův synovec Jan Doležal. V koncentračním táboře Ravensbrück byla zavražděna Anežka Stratilová, matka Ireny Svobodové. Dalších 15 členů z obou rodin manželů Svobodových bylo tři roky vězněno v internačním táboře ve Svatobořicích na Moravě.

Samotná Irena Svobodová s dospívající dcerou Zoe unikly zatčení a od listopadu 1941 do května 1945 se skrývaly u statečných a obětavých lidí na Moravě. S jejich ukrýváním pomáhal mimo jiné katolický kněz Jan Dokulil, působící v Uhřínově, který byl švagrem katolického básníka a spisovatele Jana Zahradníčka. V posledních letech války, tedy od roku 1943 do května 1945, se Irena a Zoe Svobodovy ukrývaly v obci Džbánice blízko Moravského Krumlova.

Q.S.

Dnes je označován jako agent Kremlu /něco to člověku připomíná, že?/ a "poslušný generál". 

Podle spekulativních úvah některých historiků se tehdy /1941/ Svoboda "zavázal ke spolupráci se sovětskou tajnou službou, v níž pak setrval až do konce svého života". Pro toto tvrzení však nebyly nalezeny žádné důkazy. 

Pravdou je, že vytvořil československou armádní jednotku, která se zúčastnila osvobozování naší vlasti.

Prožil velmi těžkou dobu a prošel mnoha útrapami. V životě i za obou světových válek. 

V době přepisování historie je odsuzován, případně se o něm mlčí, stejně jako se nepřipomínají důležitá výročí našich dějin. Po letech a v pohodlí se snadno soudí....

Objektivní hodnocení jeho osobnosti přinese teprve budoucnost.

Podle mého názoru pozitiva převažují nad domnělými i skutečnými negativy. 

Považuji ho za československého de Gaula.

Čest jeho památce!