Nová civilizace bude komunikativní

Neznám žádného informovaného člověka, který by nesouhlasil, že současná západní konzumní a egocentrická civilizace degeneruje a přibližuje se velké krizi. Její trend ke stálému zvyšování těžby přírodních zdrojů a k zatěžování planety odpady není dlouhodobě udržitelný. Podstata problému není v tom, že by to kromě vědců nevěděli i skuteční vládci civilizačních okruhů, ale v tom, že žádný z nich není schopen najít cestu k přesměrování katastrofického trendu. Navíc se rozdělují na několik mocenských a názorových skupin s různými typy řešení. A hlavně soupeří o moc. Až tak, že hrozí velká válka atomovými zbraněmi. Pokusím se tedy sám v několika článcích, jako laik a navíc "nevědecky", popsat příčinu krize a východisko z ní.
Podstatu krize vidím "třetím okem" v tom, že současný stupeň technologického vývoje lidstva dosáhl skoro svého vrcholu. Ale jen v rovině hmoty, nikoliv v mezilidských vztazích a ve vztahu k řádu stvoření! Jenže ze zákonů harmonie živé přírody jsme již měli poznat, že jakákoliv větší disharmonie mezi "etážemi živého" přivádí samočinně celek do kolapsu. Tím více je harmonie vratší, že dostala přídavek další "etatické" úrovně živého! Tlupy a bandy neurvalého živočicha, člověka. Jestliže tedy současný člověk vědecky a technologicky vyspěl, musí vystoupit na vyšší kosmický stupeň vývoje. Aby se jeho populace nejen vnitřně, ale působením přírodních sil nezhroutila. Neboť tyto jsou vykonavateli působení Stvořitele světů!
Opakuji, nelze vývojem poznání vystoupit jen rozumově neboli vědecky, tedy bez výstupu v poznání mezilidských vztahů a ve vztahu ke Stvořiteli. Duchovní slepota současných mocenských a vědomostních pseudoelit tkví v jejich plně žitém ateizmu. Ačkoliv se tváří být "náboženští" a svoje politické plány často obkládají "Bohem jako kečupem". Chování vládce napodobují zákonitě masy národů a stávají se tak vlastně místo duchovních bytostí jen konzumenty tělesných slastí. Toto následování slepého masami lidí je možné jen proto, že vědomostní elity národů předkládají ve školách dětem bytost člověka a existující svět kolem pouze jako hmotnou entitu. Uvádějí vlastně děti do materialistické hypnózy! Blokují jejich šestý smysl a svědomí. "Vědci" vykládají, jak svými rozumy a hmotnými přístroji nemohou nalézt ani duši ani ducha člověka. Tím méně je "měřit" a definovat procesy v nich!
Přitom nejen bible a jiné transcendentní texty, kterými se ve volebních agitacích politici ohánějí, tato východiska k vyšší kvalitě společnosti obsahují. Znali je všichni proroci náboženství, ba znají je i primitivové v pralese. Jen proto, že vnímají realitu kolem sebe i vesmír ve třech hlavních úrovních:
Hmotné, tj. tělesné, rozumové, smysly vnímatelné.
Duševní (jemnohmotné), tj. v rovině energií, oživující mrtvou hmotu. Je to "kmitočtová" rovina energií duší všeho živého a toků interakcí mezi nimi. Tedy živá síla, pohonná energie života kdekoliv ve vesmíru.
Duchovní, tj. energie a děje věčnosti. Tedy entita, nezávislá na čase, hmotné a duševní úrovni. Tato duchovní energie, pojmenovávaná lidskými pojmy jako Bůh, Stvořitel a mnoha dalšími, je na zemi obsažena ve formě své nejmenší částečky pouze v duši člověka. Je to právě ona, která svým vstupem do duše zvířecí změnila její charakter na lidský. To ona "molekula ducha" dala duši lidoopí schopnost ptát se po podstatě věcí čehokoliv, po podstatě světa, tedy po Bohu. Na planetě Gaia se její inkarnací objevil nejnižší vývojový stupeň člověka, pračlověk. Ten jako první živý tvor se zde zeptal: Kde to vlastně jsem, kde jsem se tu vzal a proč??? Objevilo se lidstvo a jeho první civilizace.
Bible tento děj popisuje své době přiměřeným obrazem: Bůh (Podstata světa) nejprve oživil hmotu a vytvořil vše živé. A nakonec vdechl svůj dech, neboli nejmenší částečku Sebe, do duše nejdokonalejšího zvířete. Tím se na zeměkouli (a analogicky se děje ve vesmíru) objevil člověk jako třídimenzionální bytost. Tím v závislosti na délce vývoje i příslušné různé úrovně civilizací. V nich se lidské individuality vyvíjí a mění. Duševně i tělesně. První civilizační úroveň na zemi byla divošská kmenová. Pak, aby se uživila, se objevily pastevecká a zemědělská, pak městská a řemeslná, nyní vědecká a průmyslová. V tomto stupni vývoje se právě nacházíme. Jejím rozvinutím dochází k vyčerpávání možností planety. Začíná se pomalu projevovat neschopnost uživit se jako lidstvo! Tím se vynořuje nové dilema: buď válka o zdroje ukájení tělesnosti nebo nalezení a nastolení vyšší kvality civilizační. Vlastně vyšší stupeň "bohulibosti", odpovědnosti vůči Stvořiteli. Ten znamená žití méně hmoty (těla) a více ducha. Neboli vědomostí o fungování stvoření a možnostech v jiných úrovních. Vlastně více kontaktu se Stvořitelem. Právě tento "kontakt" otevírá možnost přívodu nekonečného množství jakékoliv energie všeho druhu. Neboť energie Podstaty světa je z pohledu člověka nekonečná.
Aby k tomu však mohlo dojít, je nutné nejprve v konzumní, rozumářské a egoistické civilizaci nově definovat smysl bytí člověka a lidstva.
Já jsem jej za svou bytost nalezl takto: Vydal jsem se v meditaci po jakési "šňůře" zpět na počátek své vlastní existence a na konci jsem se nalezl jako nic nevědoucí, ale šťastný bod. V dálce jsem vnímal zlatožluté světlo, z něhož pocházel pocit blaha. V jednom okamžiku jsem pocítil touhu se přiblížit k tomuto Světlu. V tom okamžiku se ale Světlo ztratilo a já jsem se ocitl v hmotném těle. A blaženost byla pryč! Pocítil nejprve touhu poznat, kde jsem se ocitl (v hmotném stvoření) a poté jsem pojal úsilí se zbavit s hmotným tělem spojených tělesných strastí. Jenže to nešlo! Poznal jsem zákon, že vědomá bytost (duch) se může přiblížit k Dokonalosti Boha jen po dosažení určitého stupně vlastní duchovní dokonalosti. Jinak se opět zrodí daleko od Ní, v hmotném těle. Podmínkou přibližování k dokonalosti je touha po Ní neboli touha po Bohu.
Ta však vede jen skrze akceptování reality a následování svědomí (stálé s pojení s duchovním vůdcem nebo Bohem). Takovým způsobem života probíhá samočinné zvyšování kvality ducha po Bohu toužícího. Neboli dochází k tzv. duchovnímu růstu. Jinak řečeno, ke zmenšování připoutanosti ducha k hmotnému tělu. A po tomto úvodu přistupuji k vlastní odpovědi po smyslu bytí člověka a civilizace:
- Smyslem života ducha člověka v hmotném světě (na zemi) je rozvinutí všech typů poznání stvoření. Poznáním díla Tvořitele se přibližujeme poznání Tvůrce samého!
Tedy životem na zemi máme poznávat hmotné stvoření rozumem neboli vědou, jemnohmotné stvoření citovým poznáním duší všeho živého a poznáním duchovním poznat přítomnost Boha jako hybatele všeho existujícího.
- Smyslem civilizace je umožnit všem lidem ve všech jejich vývojových stádiích ducha vzestup nahoru ke Světlu. Aby nakonec po skončení životnosti jejich těla se jejich duch mohl vrátit do plné záře Boha (nebe).
Což ovšem současná západní konzumní civilizace ateizmu a egoizmu neumožňuje. (Egoizmus je "smrt duchovního vzestupu".) Jestliže se tedy toto pojetí života rychle nezmění, bude přírodními silami zničena celá civilizace. Podle biblického předobrazu Sodomy a Gomory a podle všech archeology objevených zaniklých civilizacích. Získáním peněz nebo moci jako cíle ztratila současná západní civilizace smysl svého bytí ve vesmíru. Co ve stvoření dělat s pomatenci, kteří si dali za životní cíl, i přes mrtvoly, "umřít jako bohatí"?
Jak tedy musí vypadat nová civilizace, aby na zemi přežila?
Bude usilovat ne o to, aby všichni co nejvíce zkonzumovali a vytvořili zisk, ale aby všichni její členové byli převážně šťastní! A nyní je otázka, jak k tomu dospět. Přivedl mě k tomu otec, když před smrtí mi devadesátiletý řekl, že nejšťastnější v životě byl v dětství v materiálním nedostatku. Ale zahrnut láskou rodičů a šesti sourozenců. A žijící ve víře. Spali všichni v jedné místnosti a jeden měsíc v roce 1918, kdy jim armáda zrekvírovala všechno zrno, byli měsíc bez chleba. (Měli jen brambory a mléko.) Neboli tělo sice potřebuje své nutné materiální, ale pro štěstí jsou rozhodující mezilidské vztahy. Ale jak ty vytvořit?
A co je to vlastně pocit štěstí? Podle mého mínění pocit naplňování inkarnačního plánu zrození a tím vznik citového spojení s Bohem. Neboť svědomí je přímé spojení s Bohem nebo řídícím duchem. Má jej každý, pouze mnozí jej "zatloukají" a různé psychologické "školy" "vědecky" vyvracejí. (Se slovy: těžkých hmoťáků: ukažte mi jeden atom svědomí?)
Jenže člověk není jen zvíře, protože jeho součástí je také duch. Přítomnost tohoto jiného typu energie dokáže skutečnost, že jen tato bytost klade u všeho existujícího otázky typu: Proč? A tak se také ptá: Proč současný "najedený" člověk není stále a masově šťasten? A to přesto, že k zodpovězení této otázky je vydržováno tolik "vysokých sociálních, sociologických a psychologických škol"!? (Je pravdivým vtipem v Česku, že kdo nerozumí sám sobě, jde studovat psychologii a psychiatrii.) Jak to tedy, že tito "sociální vědci" už dávno nezajistili prostřednictvím politiků a zákonů řízení státu a psychologického poradenství masové prožívání stavu štěstí? A "vybádali, jak na to vědecky?
Tímto legračním úvodem jsme se dostali ke kořenu věci. K hledání vysvětlení pojmu:
Co je to vlastně pocit trvale převládajícího štěstí?
A proč se štěstí, pokud se u jednotlivců chvilkově vyskytne, neudrží?
Prozradím psychologickými "bádalíkům" jim nepoznatelné tajemství:
Štěstí je pocit podvědomí jednotlivce i národní komunity, že jejich život a myšlení probíhá v souladu s inkarnačním plánem Dárce života! Terminologií Evangelia je to vnitřní stav ducha, který žije v Pravdě. Ani jednotlivá trápení člověka, spojená s užíváním těla, nemohou tento pocit neutralizovat.
A nyní, co je to podle mne ta Pravda? Pro současné "učené" i neučené, vědomé i nevědomé ateisty, současné uctívače zlatého telete (peněz) a jejich poskoky nepochopitelný pojem! Pravda totiž není nic složitějšího, než pociťování přímého vyzařování Stvořitele vesmíru. Tímto nastavením ducha člověka vůči neviditelnému rozměru reality se stane myšlení jednotlivce automaticky zjevným smysl jeho vlastní individuální existence. Je jím přímo viděna a cítěna vlastní nekonečnost i láska Boha k němu! (Formou přílivu energie.)
V současném stavu rozumového poznání reality by tedy už dávno mělo dojít k učení se jednotlivců i národů na školách a v kultuře přímému vidění působení tvořivé boží síly! (Ducha svatého). Ale to je v důsledku působení satanistů zablokováno. Proto civilizace duchovně ustrnula. V Bibli se přece píše: "Henoch chodil stále s Bohem." Ne ovšem na procházky! Ale byl člověkem božím neboli prorokem právě proto, že v tehdejší vědomostní úrovni stále působení síly Stvořitele kolem sebe viděl. Právě tak Ježíš. Z mnoha jeho výroků lze připomenout: Ani vlas z hlavy nespadne bez vůle Otce! I všechny vrabce má můj Otec spočítané! Dnes by řekl: "Ani atom se ve vesmíru nepohne bez vůle Otce Stvořitele."
Samočinně vyvstane otázka: Jak to, že masa současných konzumních brojlerů (jen na práci) to nevidí? Protože je vládnoucími uctívači zlatého telete peněz vedena od existence pravé rodiny, skutečně vzdělávající a ducha povznášející školy, od kultury krásy ne vyzvedávané zvrhlosti, od povznášejícího společenského života, založeného na kráse a věrnosti duchovním zákonům, protože je indoktrinována materializmem a ateizmem!!! Je zaměřena na rvaní peněz a senzačních zvrhlostí- Na kom v kultuře je vidět, že "věří" na Spravedlnost, když za peníze udělá cokoliv? Západní konzument a celý dav je zhypnotizován službou slasti těla, hledání nových tělesných rozkoší! I skrze drogy. Živočišný člověk tak nutně činí proto, že přestože je syt, cítí prázdnotu a konečnost. Není totiž nasycena jeho duše a duch. To pochopí někteří konzumní jednotlivci až před smrtí.
Obrátí-li se však hledající "duchovní potravy" na "státem pověřené instituce", neboli církve, slyší tam mnohé duchovní zákony. Ale ty zákony neviditelné dimenze reality jsou zabalené ve formulacích a s použitím úrovně myšlení doby svého vzniku a zapsání. (Před tisící roky.) Někteří z hledajících je přesto pochopí. Získají tak nadhled, nad svět a bytí, v životě zmeškané. (Dříve: "hlavně když roste příjem".) Část lidí ale ty pravdy v záplavě zastaralých slov nepochopí. Jinou část odradí zastaralé formy uctívání Boha. A rozpor mezi slovy a činy hlasatelů. Ti sice přednáší Ježíšovu formulaci pravé bohoslužby, "Bohu se klaníme v Duchu a v Pravdě". Ale odchovanec konzumní školy a kultury tam ten "Duch a Pravdu" necítí? Vnímá kázající v církvích jako ukazatel směru, kterým sám neběží! (Čest výjimkám.)
Jak tedy přivést masu lidí k poznání jejich smyslu života? Bohužel už jen revolucí! Tj. odstraněním od moci vládnoucí a hypnotizující satanisty. "Klan uctívačů peněz" vede národy ke naučení se smyslu života v penězích a tělesných slastech. Za největší osobnosti vnucuje tiskem úspěšné arcizloděje, které nechytli, a prodavačky těla. (Obvykle zloději a úžerníci.) Stačí se podívat na jakékoliv stránky a vysílání. "Největšími" lidmi jsou však ti neušlechtilejší a nejvíc sloužící! Neboli lidé boží.
Aby k prohlédnutí davu nedošlo, používají satanisté k ovládání prázdných odvádějícího lživého hesla, že věda vyvrací Boha! Vědecký světový názor, neuvěřitelná hloupost! Používají k tomu vědce typu "učených idiotů" a umělců schopných všeho. Ty vyznamenávají cenami od majitelů peněz. (Jako nositele Nobelových cen míru byli vybráni váleční štváči!) Skutečné vědce odměňuje Bůh. "Věda" jen vidí, sleduje a popisuje existenci řídící síly jakýchkoliv fyzikálních a biologických dějů!!! Copak někdy někdo viděl, že by se v celém vesmíru jakýkoliv "atom" pohyboval mimo fyzikální zákon? Tedy neřízeně a svévolně? Sám od sebe? Copak nevidí člověk v mikroskopu ten, jasně danými zákony, řízený život? Každý člověk, včetně nádeníků, by měl být "vědcem", neboli usilujícím o poznání právě toho, co vidí kolem sebe. A mnozí jsou! Viděl jsem moudřejší nádeníky, než vysokoškolské profesory a všelijaké doktory věd. Každý žijící by měl přemýšlet, co přímo jemu skrze tyto děje říká řídící síla těchto dějů, Bůh! Kolem každého člověka se děje přímý "hlas boží". Mluví k "dlaždičovi" jako k vědci! K slyšení je třeba mít vnitřní nastavení chtít slyšet. Učit se od činění Boha kolem nás a pak se řídit poznanou pravdou. Ne vlastním prospěchem, neboli měřítkem otroků satanistů. Takový je přístup skutečných osobností, neboli "synů božích". Za tyto jsou povoláni všechny lidské bytosti.
Aby byla zlomena moc satanistů peněz, k tomuto zásadnímu přístupu v chování musí postoupit všichni. Ne peníze nebo kariéra, ale správnost je měřítko při rozhodování. Jinak lidstvo nevstoupí do vyšší úrovně v hierarchii civilizací vesmíru. Jinak bude tato civilizace živly jako vykonavateli vůle Stvořitele vržena zpět do doby kamenné. Aby prodělala "reparát vývoje". Jako se to tu již mnohokrát stalo. Tentokrát jsme dále, tedy "držkopád" by byl větší!
V nové civilizaci se vytvoří tak uspořádané státy, které zajistí každému jedinci duchovní a všestranný růst. Tlakem spravedlivé lidské komunity, zejména přes práci, rodinu a skutečnou spravedlnost ve veřejném životě. (Nemám na mysli parodii na spravedlnost ve smyslu "právního státu".) Někteří lidé jsou už bohužel vnitřně tak rozháraní, že najít svou cestu k naplnění neumí. Těm je nutné pomoci, v případě nutnosti i silou. Neboli parodie na chápání svobody člověka, tzv. liberalizmus a "svoboda", jsou krycími pojmy satanistů. Když vidíte ty, kteří se těmi slovy ohání, prohlédněte. Uvidíte satanský konec světa! Cítím, že na druhé straně života je lépe těm komunistům s dobrou vůlí, co v padesátých létech honili násilím povaleče a příživníky do práce. Než je a zejména bude současným "demokratům", kteří zneužili touhu po svobodě k vytvoření armády bezdomovců a masy vnitřně rozvrácených a zoufalých lidí!
Jsme svědky složitých dějů v několika rovinách civilizace, kterým se říká transformace kvality lidstva. Jak vše nakonec proběhne, jestli zvítězí "synové boží" jakéhokoliv vyznání, uvidíme. Doufejme! Rozhodně tuto transformaci za nás neudělají ufouni, plejáďané a andělé apokalypsy s mečem!
Pokusím se níže heslovitě popsat stav a některé změny proměněné společnosti, jak je vidím já:
- Vztah muže a ženy bude poznán jako víceúrovňový, neboli posvátný. Je to výměna energií mezi dvěma různými bytostmi a na více úrovních. (Viz. kniha Láska muže a ženy z pohledu duchovních a duševních sil.) Uvádím jej na prvním místě proto, že od kvality vztahu rodičů se částečně odvíjí všestranná kvalita potomstva, vzestup nebo pád rodu a národa.
- V manželství platí zejména zákon vytvoření jednoho celku z muže a ženy. Tzn, co kdo udělal pro druhého manžela, pro sebe udělal. Neexistuje "kalkulace" a výhodnost. Neboť žádný duch nemůže přijít o "sklizeň" svého konání. Neboli současné "účtování" v manželství je pojetím satanský (egoistický) přístup ke vztahu! Platí zákon: co jste udělali pro manžela a příbuzné, pro Boha jste udělali!
- Vztahy mezi ostatními lidmi se v přicházející vyšší civilizaci budou řídit Platónovým výrokem: Kdyby každý věděl, že za každou myšlenku a čin nemůže uniknout dobré nebo špatné "sklizni", nastal by na světě ráj! (Stejný přístup najdeme v Evangeliu na mnoha místech. Třeba: království boží je ve vás. Nebo z kázání na Hoře: lačnící po spravedlnosti nasyceni budou!) Bude to proto, že společnost plně ovládne princip, že všichni lidé jakéhokoliv vyznání mají "chodit s Bohem", vidět jeho působení ve všem dění kolem, účtovat s ním a ne lidmi nebo společností. Teprve po dosažení této úrovně začnou andělé neboli "ufouni" komunikovat s pozemskou civilizací a povedou ji ještě výše. Války z náboženských důvodů organizuje satan! Není v nich vítězů. Podívejte se na následky všech takových válek v dějinách, v Česku zejména na husitské a třicetileté.
- Země a příroda jsou majetkem božím a my lidé jsme tu nájemci. Zvířata jsou našimi zaostalými bratry. Podle toho se k nim máme chovat.
- Historici poznají a popíší, že hor peněz chtiví a nad jinými moci chtiví byli ve skutečnosti v dějinách nešťastní, sexuálně neukojení jedinci. (Typický Hitler!) Touha po hlubokém spojení se ženou se zhoubně zvrhla do touhy po moci. (Jak to odhalil kdysi Sigmund Freud.) Nebyli dějinně "velcí". Bylit o zloduši vedení démony! V dějinách velcí byli jen dobrodinci a vynálezci zákonů neboli vůle boží. Tak se promění pojetí dějin a říší.
- V důsledku pochopení, že sex je při spojení muže a ženy až ten třetí faktor, a sexappeal nelze proměňovat ve výhody, přestanou se ženy oblékat módně, ale prakticky a pohodlně. Působit budou na okolí a zejména na muže jen vyzařováním duše a vytvářením atmosféry. V tomto je islám bohulibější, ač tuto okolnost přehání. A proto ostatně islám je pro ateistickou Evropu vlastně pokrok, neboť má sice nemoudrou, ale úctu k Bohu. Ne k duchovenstvu nebo hmotným věcem. Z aspektu že Alláh je nade vším, bere svou sílu. I když náboženskou praxí ustrnul v úrovni poznání světa 9. století, je daleko vpředu před davem evropských ateistů. Proto bude nezadržitelně postupovat skoro "zesnulým" křesťanstvím. Dokud nenarazí na duchovní poznání úrovně 21. století. Zatím nevidím jinou naději, než v pravoslaví. Ovšem postaveném na "restartovaném" původním křesťanství. Zatím dosavadní chování většiny katolických a evangelických duchovní mě naplňuje úžasem!
Probíhá velký zápas sil Světla a Temnot (peněz) ve všech státech a církvích. Jeden každý se musí postavit na nějakou stranu a nechť váží podle kriteria! Co je správné a co je jen pro mne výhodné? Za svou volbu nese odpovědnost před Bohem. V případě vítězství satanistů těla "synů Světla a Poznání" sice mnoha způsoby zahynou, ale jejich duše vstoupí do světlého záhrobí. Ale přeživší ojedinělí "synové Temnot" a "já nic muzikanti" jim budou v tělech i po smrti závidět!
Každý je povinen vstoupit do politických a duchovních zápasů, neboť bylo Bohem skrze Ježíše řečeno: "Buď jsi studený nebo teplý! Co je vlažné, vyvrhnu z úst svých!" (Protože studení skrze opravdovost k Pravdě prohlédnou skrze sklizeň! To vlažní nemohou, protože neví, co je z čeho sklizeň.) Také: kdo se neúčastní voleb, již svou budoucnost prohrál. Důvody jsou řečmi: bla, bla, bla.