Nové poznatky o nemoci Covid-19 ukazují, že kritický průběh může mít choroba i u výrazně mladších pacientů.
Sobecké utěšování se, že koronavirus má vážné dopady především na starší část populace, podle všeho neplatí. Nové poznatky o nemoci Covid-19 ukazují, že kritický průběh může mít choroba i u výrazně mladších pacientů.
Druhá nejpostiženější skupina překvapuje
Zatímco se celá Evropa svým způsobem uklidňovala daty z Číny, které hovořily o tom, že koronavirová nákaza zabíjí prakticky výhradně lidi nad 70 let, nevěnovala se pozornost skutečným dopadům tohoto viru, který je stále velmi málo prozkoumaný a ještě může nepříjemně překvapit.
Vzhledem k tomu, že u dětí nemá Covid-19 takřka žádné příznaky a nejstarší část populace na něj naopak až v pětině případů umírá, dalo by se vycházet z toho, že nebezpečí stoupá lineárně spolu s věkem.
Nejnovější studie amerického Úřadu pro kontrolu nákaz a prevenci (CDC) to ale vyvracejí.
Ta sice potvrzuje již známou věc, že nákaza ve starší populaci představuje velký problém.
Na základě analýz amerických pacientů dospěl úřad k tomu, že nejvyšší riziko je u lidí starších 85 let.
Druhá nejvíce zasažená skupina - celých 38 % hospitalizovaných případů - jsou ale pacienti mladší 55 let.
Z nich je potom 18 % ve věku od 45 do 55 let a celých 20 % ve věku od 20 do 44 let.
Nejsilnější generace
Naštěstí se ale potvrdilo, že nejmladší skupiny obyvatelstva jsou v bezpečí.
Zpráva CDC říká, že z celého počtu hospitalizovaných připadá pouhé jedno procento na mladší 19 let.
V tomto ohledu se zdá být koronavirus příznivější než například chřipka.
Z výše uvedeného však vyplývají špatné zprávy pro takzvané mileniály nebo Generaci Y, chcete-li. Pod těmito názvy se skrývají ročníky 1981 až 1996. Vážný průběh nemoci je totiž pozorován často také v této skupině, kterou můžeme pro větší jednoduchost vymezit 20 a 40 lety.
"Vidíme disproporčně vysoký počet koronavirové nákazy u generace takzvaných mileniálů, což je naše nejsilnější generace, jež má zajistit pokračování společnosti pro nejbližší dekády," uvedla ve varovné zprávě Deborah Birxová, která koordinuje boj s koronavirem v rámci úřadu Bílého domu.
Čtěte také: Nizozemsko je pokusnou laboratoří. Koronaviru otevřelo dveře dokořán
Nemoc může mít trvalé následky
Právě ve výše uvedených slovech je alespoň část klíče pro objasnění, proč koronavirus postihuje více právě tuto generaci a nikoliv třeba věkovou skupinu od 40 do 60 let.
Důvodem je to, že v moderních společnostech, které jsou v USA nebo většině Evropy, tvoří právě mileniálové nejpočetnější část obyvatelstva. Zároveň jsou společensky nejaktivnější jak v pracovním, tak soukromém životě. Penetrace nákazy koronavirem je tak v této věkové skupině logicky vysoká a část případů se podle všeho vyvine kriticky.
Zda jsou ale mileniálové na nemoc Covid-19 opravdu náchylnější než ostatní skupiny s výjimkou té nejstarší, budou muset ukázat podrobnější studie, které srovnají počty nakažených podle věku na základě vážnosti případů.
Jedno ale víme už teď: kromě dětí si před koronavirem nemůže být jist takřka nikdo. Nemoc by tak v žádném případě neměla být podceňována.
V celém tom šrumu kolem epidemie se navíc ztrácí další důležitá zpráva.
A to, že Covid-19 může v tělech pacientů, kteří se uzdraví, napáchat značné škody, jež mohou být dokonce trvalé.
Jde zejména o jizvy na plicích či zmenšení srdečního svalu.