Přestaňme si hrát na vojáčky a začněme skutečně pracovat na obranyschopnosti celé země - bez ohledu na pošahané představy bruselských politiků a dnešních spojenců- jde o nás, nikoliv o ně!

POUZE HOLÉ RUCE (a v řadě případů i prázdné hlavy) skutečně nejsou pro národní a občanskou sebeobranu a ochranu tím nevhodnějším nástrojem

MOŽNÁ SE PLETU
ale začínám mít jasno v tom, proč se mi za celých 7 let nepodařilo, přes značné úsilí, viditelněji pokročit v ambici znovu vybudovat systém Civilní obrany a ochrany, jejímiž základními organizačními prvky by mělo být za:
a) zavedení branné výchovy do škol (příprava obyvatel na krizové situace),
b) obnova Svazu brannosti (typově bývaly SVAZARM) a za
c) obnova Územní obrany a ochrany (typově domobrana, národní garda...).

V čem je pravděpodobný problém?

1. "Brusel" s loutkovodiči v zákulisí (říkejme jim "Syndikát") a návazně politické národní reprezentace v pozici vykonavatele vůle Evropské komise (na kolenou) nemají žádný zájem na legálně ozbrojeném obyvatelstvu vybaveném znalostmi a dovednostmi k tomu, jak efektivně čelit krizovým situacím, včetně umění se bránit se zbraní v ruce - "máme holé ruce" nikdy nikoho nezachránili

2. "Syndikát" chce dosáhnout stavu, kdy obranu a bezpečnost občanů EU budou zajišťovat jen a pouze profesionální ozbrojené a bezpečnostní složky - placené a podléhající národním politickým reprezentacím (viz 1.) respektive "Syndikátu" - vynikající mocenský nástroj i proti vlastnímu obyvatelstvu, nicméně s ohledem na reálný stav těchto "profesionálních kapacit" jde o vojensky a bezpečnostně naprostý nesmysl - tedy pokud jde o skutečnou obranu a bezpečnost lidí. Pokud vezmu počty všech profesionálů v ČR (včetně IZS). pak se jedná o cca 100 000 osob a konečná (mobilizační zálohu 30 let nikdo necvičí). Při naprosto nevyhovujícím poměru bojovníků ku uniformovaným úředníkům 1 : 4-5 se dostávám k číslu cca max 25 000 osob "bojovníků" majících přímý význam v boji. Občanů ČR je 10 milionů - dostávám se k ukazatele 1 "bojovník" na ochranu cca 350 občanů.... 

S odvelením bojovníků jak do jednotek v rámci NATO, tak pro úkoly ochrany státní kritické a výhradní infrastruktury se obrana země dostává do módu - "poraď si, přeží jak můžeš". A představená ambice pro rok 2030 na tom v podstatě nic nezmění.
Situace v obraně a ochraně obyvatel Evropy jako celku bude ještě řádově horší (viz jen nedostatek policistů v Západní Evropě při řešení pohých bezpečnostních hrozeb - nikoliv situací).....

3. Bohužel, podle všeho, i velení AČR v eventuální realizaci těchto aktivit spatřuje přímou konkurenci vlastních (nejen) rekrutačních ambic - místo toho, aby v těchto aktivitách spatřovala budoucí partnerství, které ve vzájemné synergii může velmi významně zvýšit obranyschopnost země... Za mne - prirotou je obranyschopnost celé země, teprve poté stav a schopnosti.

Vzhledem k evidentní neochotě naší současné politické reprezentace vnímat tyto - nikoliv domněnky - ale fakta, k neochotě věci řešit ve prospěch občanů, budu občany i nadále "zásobovat" podle mého názoru nutnými informacemi - nicméně sem ochoten a připraven se aktivně zúčastnit jakékoliv racionální diskuse a na eventuální práci s řešením výše jen velmi povrchově naznačených problematik.

Jinými slovy - přestaňme si hrát na vojáčky a začněme skutečně pracovat na obranyschopnosti celé země - bez ohledu na pošahané představy bruselských politiků a dnešních spojenců- jde o nás, nikoliv o ně!

Rozum a srdce
zakladatel Národního institutu pro obranu a bezpečnost, z.ú.