Dejte tomu čas. Však oni se odkopou. Pak to bude poměrně jednoduché.

11.06.2019

Víte jak se poznají dějinné chvíle v naší republice? To je úplně jednoduché - názory na cokoliv jsou pro a proti tak napůl.

Samozřejmě tyto rozdílné názory nenese celá společnost. Jen někteří. Ač se to leckomu nemusí líbit, většina lidí má úplně jiné starosti než se zabývat budoucností národa, státu či víry. Většina lidí má svoje starosti s rodinou, nízkým platem, nemocemi, starými rodiči a podobně. Většina lidí se má co ohánět, aby svůj život zvládla a na nějaké vznešené řečičky nemají čas. Sice si myslí svoje, ale prostě nemají prostor vzít do svých rukou odpovědnost za celý národ. Ideje samozřejmě nejsou neseny pouze tou bohatou elitou, koneckonců i milionáři mívají své starosti s byznysem a nemají čas na nějaké směřování dějin, ale na psaní, brouzdání po internetu, vymetání demonstrací nebo na vstup do politiky, to prostě není pro každého.

Hádky ohledně směřování budoucnosti vždycky uskutečňují menšiny, které se samozřejmě zaklínají masovou podporou, kterou ale málokdy doopravdy mají.

Dám pár příkladů. V roce 1938 došlo na mnichovský diktát a okleštěnou republiku a co myslíte, že následovalo? Druhá republika, kde se veřejné mínění celkem pěkně rozpůlilo na zastánce spolupráce s Německem, když už to teda nejde jinak (Peroutka) a na ty, kteří žádnou pozitivní budoucnost už neviděli (vojáci zdrhající do Anglie). Většina lidí samozřejmě nemohla utéct, na kolaboraci neměla čas a tak jen drželi zobáky a snažili se nevyčnívat.

Ale přečtěte si dobové noviny. To je úplně půl na půl. Na jedné straně už vznikají rasistické zákony proti židům a na druhé straně se ještě lká nad Čapkem a konecm jeho světa. Pak přišel březen 1939 a vyhřezlo to. Wehrmacht napochodoval do Prahy, udavači samozřejmě zůstali, ale zastánci spolupráce s Němci už žádnou masovou a bezpodmínečnou podporu neměli. Němci u nás prohráli už tenkrát 15. března 1939. Od té doby už bylo všem jasné, že nás od nich nic dobrého nečeká a nikdo je ve čtyřicátém pátem nelitoval.

Podobné to bylo v roce 68. Tam také vedle reformátorů existovala velká skupina těch, kteří podporovali Sovětský svaz a viděli v jakémkoliv ekonomickém a politickém uvolnění div ne zradu. Pak přijely ruské tanky a vyhřezlo to. Sovětofilové sice zůstali, ale žádnou masovou podporu už nikdy neměli. Už bylo také všem jasné, jak to s námi doopravdy myslí. Rok 1989 byl založen už tenkrát, když se střílelo u Muzea. Sociální otázka nezmizela, ale skoro nikdo už nevěřil, že by ji přinesl Sovětský svaz i kdyby měl deset Gorbačovů.

I v moderní době nám Havel vyprávěl, jak jsou kapitalisti hodní a nebude nezaměstnanost. Ale komunisti měli ještě hodně hlasů a mluvilo se běžně i tom, že je to habaďůra. Klaus byl dlouhou dobu spasitel republiky. Tedy než vyhřezla celá ta kupónová privatizace a po ní pak Klausova amnestie. Kapitalismus tady prohrál už ve chvíli krachu Harvardských investičních fondů a Klaus ve chvíli, kdy doprezidentoval. Až v té chvíli na něj měl národ názor takřka jednotný.

Drahoš také měl slušnou šanci stát se prezidentem. Stačilo, aby po prvním kole vzkázal Zemanovi, že když předtím nechtěl s kandidáty mluvit, tak teď zase nechce on. Ale on do těch debat šel a ukázalo se, jaký je. Vyhřezl. Má sice pořád svoje apologety, ale většina už věděla, jak to s námi myslí a co nejspíš bude dělat. A jako senátor nám to dokazuje dnes a denně.

Proč to píšu... většina lidí má opravdu jiné starosti než demonstrovat na Václaváku proti Babišovi a stejně tak má jiné starosti, než miliardářovi vyjadřovat podporu. Myslí si svoje a protože to celé ješt nedopadlo, můžete snadno slyšet hlasy o tom, jak je Babiš zlý i hodný. I zde na Kydech jsou oba názory zastoupeny dost výrazně, jak svědčí některé diskuse.

Jen to ještě nevyhřezlo. Babiš zatím odmítá do demonstrantů sřílet, aby ukázal jak je zlý a demonstranti zatím neničí výlohy, aby totéž ukázali oni. Zatím je všechno tak půl napůl a většina lidí má svých starostí dost. Podobné je to i se zelenou energií a Gretou. Zatím jsou to jen kecy.

Většina lidí někde kliká za pokladnou a nebo montují ten stále stejný šroubek celou směnu. Většina lidí někde skládá obrazovky, myje nádobí, pak doma dělají úkoly s dětmi a těší se na dovolenou. Nemají čas a prostor napsat každý den článek na Kydy, nemají čas několik hodin denně číst a dělat si pořádný názor na svět. A tak se nechají nějakým způsobem ovlivnit řečmi ve veřejném prostoru. Někdo tak, jiný opačně.

Ale to neznamená, že je to nafurt. Dneska ja Babiš hajzl, zítra může být génius. Jaký je doopravdy, to se prostě nejdřív musí projevit. Zatím jsou to všechno jen rétorická cvičení. Nejprve musejí přijít činy a až pak se všichni celkem bez pochybností dozvíme, jak to s námi kdo myslí. Dnešní propaganda, fake news nebo jiné veřejné kanály na to mají pramalý vliv.

V Německu s také nakecalo o willkommenskultur. Pak přišel Silvestr v Kolíně nad Rýnem, pár pošahaných teroristů a vítači si mohou kecat co chtějí, ale prostě už to vyhřezlo.

To samé se ještě nestalo se sudetskými Němci a jejich landsmanšaftem. Pro jedny jsou to hodní hoši, co chtějí jen spravedlnost a pro druhé se vrací druhá světová válka. Nejdřív to musí vyhřeznout. Do té doby se žádná masová podpora ani jedné strany konat nebude. Lidi mají jiné starosti. ale jak přide první požadavek na vrácení majetků... to bude fičák.

Dejte tomu čas. Však oni se odkopou. Pak to bude poměrně jednoduché. 


Vidlák