Jde o úmyslnou deindustrializaci evropských zemí a likvidaci jejich soběstačnosti.

29.02.2024

Ničivá politika zeleného údělu EU, kterou dokonce včera posvětila i většina europoslanců, není likvidační pouze pro zemědělství, ale také pro průmysl. Většinou je toto šílené jednání považováno za nekompetentní, nicméně podle všeho jde o úmyslnou deindustrializaci evropských zemí a likvidaci jejich soběstačnosti.

To, že tomu velmi aktivně napomáhá EU, není nic udivujícího, ta zde ostatně nikdy nebyla proto, aby hájila zájmy Evropanů. 

 Nicméně tuto politiku podpořila i většina europoslanců (včetně těch českých).

O tom, jak alarmující je situace, informují i zástupci 73 velkých evropských firem. 

Bylo by ovšem na místě se ptát, kolik z nich vylhanou klimatickou agendu podporuje a kolik z nich oddaně sbírá body ESG…

O situaci v Evropě (a nejen EU) píše Matthew Lynn z britského Telegraphu:

V USA prezident Biden spustil program daňových úlev, který zahrnuje téměř 400 miliard dolarů dotací (pozn.: z velké části na elektromobily a solární a větrné elektrárny), a i když nejsou všechny peníze dobře využity, nabízí Americe příležitost vybudovat významný průmysl.

Čína mezitím nalila obrovské sumy do výroby elektromobilů, získala kontrolu nad klíčovými minerály potřebnými pro nízkonákladovou výrobu a nyní je v procesu zaplavování Západu modely, které předčí evropské výrobce jak kvalitou, tak cenou, kterou by mohly překonat.

Namísto vyvolání renesance výroby v Evropě vede honba za "nulovým uhlíkem" k hrozbě deindustrializace. 

Ta může začít u silného automobilového průmyslu, v němž byl kontinent kdysi globálním lídrem, ale nyní se přesunuje jinam.

Zrovna tento týden skupina velkých evropských společností zveřejnila "Antverpskou deklaraci," v níž vyzývá EU, aby zmírnila regulaci, snížila náklady na energii a zvýšila investice, dokud ještě existuje průmysl.

V prohlášení podepsaném 73 významnými společnostmi ze 17 sektorů, včetně chemického, farmaceutického a strojírenského průmyslu, se uvádí: 

"Zavírají se závody, zastavuje se výroba, lidé jsou propouštěni… Evropa naléhavě potřebuje obchodovat."

Ale problém je v tomhle. 

Všechny velké evropské vlády, samozřejmě včetně Spojeného království, se stále fanaticky zaměřují na nulový uhlík, což jim brání ve vhodné reakci.

Nechali jsme vyletět ceny energií, plánovali jsme uzavřít naše vlastní ropná pole na moři a zpomalili jsme růst frakování, i když toto jednání vedlo k ekonomickému boomu v Severní Americe.

Ignorovali jsme, že tato rozhodnutí vedla ke krachu společností – a umožnila čínským konkurentům s mnohem nižšími náklady na energii vytlačit evropské společnosti.

Hořkou pravdou je, že Čína využila evropskou politiku nulového uhlíku k tomu, aby převzala vedoucí postavení v průmyslu

Amerika také reaguje, možná příliš pozdě – a s příliš velkou vládní kontrolou. 

Ale Evropa je na chvostu a je na pokraji zkázy…

Tolik k situaci, kterou již podobným způsobem vidí přinejmenším 73 evropských firem. 

I přesto však většina politiků stále tuto destrukci evropského průmyslu a zemědělství podporuje.

Co myslíte, jsou jen hloupí nebo jsou za to placeni? 

A co voliči, kteří podobné rozhodování podporují?


Zdroj