Jestliže kdysi stačila lidem jedna kniha se základními pravidly, pak dnes jsme svázáni komplexně a svoboda je naprosto prázdný pojem.

11.03.2024

Kdykoliv se zmíníme o tom, že dodržování velké části zákonů a nařízení je de facto podřízením se diktátu menšiny, ozve se mnoho hlasů hájících právní normy a jejich vzorné dodržování. Rozhodně nerozporujeme to, že určitá pravidla jsou třeba, ovšem pokud jste někdo z vás viděl kompletní sbírku zákonů, která je pouze střípkem v moři člověka omezujících opatření, musíte se zamyslet nad tím, v jakém systému žijete. Jestliže kdysi stačila lidem jedna kniha se základními pravidly, pak dnes jsme svázáni komplexně a svoboda je naprosto prázdný pojem.

Velmi podstatnou záležitostí je to, kdo zákony vytváří. Jejich autory jsou od nepaměti vládnoucí složky jakéhokoliv společenství. 

Od pravěku pravidla určovaly rady starších ve spojení s náčelnickým ,,štábem". 

Pravdou je, že kmen si zachovával jistá práva, a když bylo nejhůře, náčelníka se zbavil a na jeho místo postoupil jiný vůdce. 

S postupem času a zvyšující se populací došlo k společenským změnám. 

Z náčelníků se stali králové, císaři, prezidenti bez kontaktu s jedinci celého svého ,,kmenu". 

Došlo k centralizaci moci. 

Ukázkou této ,,progrese" byla starověká mocenská uskupení v Egyptě, Řecku, později v Římské říši. 

Až jsme se přes středověkou církev dostali do současnosti. 

Právě s příchodem kléru se množství zákonů a pravidel zmnohonásobilo. 

Náboženství je vzorem dnešních politiků a jakákoliv ideologie s ním má velmi těsnou příbuznost. 

Stále platí, že pravidla určují mocní a jsou přizpůsobena jejich zájmům.

Minulost neovlivníme, ale měli bychom se z ní poučit. 

To se neděje. 

Přestože víme o realitě, kterou je sestavování zákonů tak, aby zvýhodňovaly své tvůrce, podvolujeme se jejich zvětšujícímu se množství. 

Jako by nám nevadilo, že hlavní úlohou většiny zákonů je omezování našich práv a svobod, zároveň chránit elity objednávající si jejich vznikem zajištění vlastních příjmů, požitků a bezpečí. 

Navíc řada pravidel má svá zadní vrátka, o nichž vědí pouze vyvolení (ukázkou byly například korunové akcie, které pomohly bohatnout jen velmi dobře informovaným). 

 A co je velmi podstatné? 

Žijeme v době, kdy je provázanost zákonodárců se soukromým sektorem velmi těsná a právní systém je tak spjatý se zájmovými skupinami. 

Je vcelku logické, že důsledkem toho tu máme extrémní korupci politiků stojících za vydáváním nových směrnic a nařízení.

Ukázkou tohoto tvrzení je naprosto soukromá globální organizace WEF vedená svým zakladatelem Klausem Schwabem schopná vychovávat si po celém světě elity. 

A to bez ohledu na věk a národnost, Východ či Západ. 

Pokud si myslíte, že WEF se schází jen 1x za rok v Davosu, velmi se mýlíte. 

Akcí pořádaných Schwabem jsou desítky a uskutečňují se po celém světě.

Jejich úkolem je podchytit všech lokální elity a vychovat si z těch mladých nové členy. 

Školou tak prošli Trudeau, Macron, dokonce i Vladimír Putin. 

Existuje velmi těsná provázanost WEF a další polosoukromé mocenské organizace WHO, kterou formou sponzoringu ovládají farmaceutičtí giganti a Nadace Billa a Melindy Gatesových. 

A Gates je blízkým ,,parťákem" Schwaba, čímž je vcelku jasné, proč se z covidu stala celosvětová pandemie předurčená k bouřlivému rozvoji vakcinace. 

To, že se Schwabův plán zvaný Great Reset přibližuje depopulační myšlence prosazované hlavním světovým vakcinátorem Gatesem, není náhoda stejně, jako tvrdý Green Deal postavený na vylhaných pilířích pojmenovaných jako klimatická krize a škodlivost CO2 a umožňující Gatesovi produkci GMO potravin. 

Vakcinace společně s jednoznačně škodlivým jídlem mohou snadno naplnit plány šílenců nastavujících pravidla, navíc jim zajišťují další přísun financí, zároveň ospravedlňují Great Reset.

Spojení soukromého sektoru s politickým nebylo nikdy tak velké. 

Člen rodiny úzce spolupracující s nacisty Klaus Schwab patří do skupiny lidí, kteří mají podobnou historii. 

Platí to i pro Ursulu von der Leyen a plno dalších potomků nacistů či podnikatelů s nimi úzce spolupracujících za 2.světové války. 

Tito lidé tak ovlivňují moderní dobu společně s majiteli nadnárodních konglomerátů majících často historii překonávající délkou dobu uplynulou od konce 2.světové války, přičemž řada z nich opět spojila část své existence s nacisty. 

Platí to především pro německé společnosti později rozšiřující svou působnost po celém světě. 

Což neznamená, že se to netýká přejmenovaných firem či vzniklých později díky iniciativě bývalých spolupracovníků či ideologů spojených s Říší. 

Takový otec Klause Schwaba vlastnil továrnu, ve které otrocky pracovali váleční zajatci….

Včera jsme si psali o tom, že zákony a směrnice nastavují mocní využívající je poté k prosazování vlastních zájmů. 

Obrovský rozsah toho, co nesmíme, nadále bobtná s tím, jak jsme v zájmu elit okrádáni o poslední zbytky svobody. 

Vše to souvisí se systémem, ve kterém žijeme. 

Odpor k němu není pouze rebelií, snaží se nás kriminalizovat za jakýkoliv náznak odporu a nově chtějí vytvořit trestný čin i z tzv. dezinformací, což jsou většinou pravdivá vyjádření k současné problematice, ovšem zásadně se lišící od oficiální ideologie prosazované pseudoelitami.

Propojení mezi soukromým sektorem a volenými politiky i na tom úplně nejvyšším stupni včetně historických vazeb jsme si naznačili v prvním dílu. 

Evidentní poslušnost EU vedené zatím Leyenovou vůči WEF, WHO a například i Sorosem spravovaným organizacím je zjevná a není ve světě ojedinělá, protože působnost tohoto svět ovlivňující zla je globální. 

Je tedy logické, že díky zákonu padajícího lejna podléhají Bruselem vydávané směrnice vyšším zájmům a zároveň dopadají na národní členské státy a poté i na jejich občany, tedy na nás všechny. 

Když to vezmeme do důsledku, podléháme tím plánům na uskutečnění Green Dealu a Great Resetu. 

To platí posledních pár let, je však třeba si uvědomit systematičnost světu vládnoucích klanů a peněz, kterými dlouhodobě ovlivňují svět. 

Zákony k ovládání plebsu jsou tak připravovány dlouhou dobu a jejich úpravy podléhají momentálním potřebám. 

Ukázkou je strach o vlastní životy politiků a následné odzbrojování společnosti. 

K zneužitým důvodům se přidají situace, občas i uměle vyvolané, kdy dojde k použití zbraně. 

To je mediálně zpracováno a směrnice je na světě.

Obrovské množství nařízení a omezení vnímáme ve všech sférách života. 

Daňové zákony patří k těm, které díky zadním vrátkům a záměrně vynechaným dírám určeným bohatým umožňují parazitovat na práci nižší a střední třídy. 

Neplatí pro každého. 

Stačí si připomenout bigboard uprostřed českého pole patřící Babišovi a propagující jeho německou firmu za odměnu ve stovkách milionů. 

Nebo miliardovou úlitbu Volkswagenu pronajímajícímu logo Škoda její mladoboleslavské dceři. 

Jedná se o obrovské úniky peněz v době, kdy Finanční správa posuzuje reklamní aktivity malých firem s tím, že je v klidu smete ze stolu a doměří daň i s vymyšleným penále. 

Jde o ukázku zneužívání zákonů nastavených tak, že stát okrádá menší podnikající subjekty, aniž by se zabývaly velkými ,,spřátelenými". 

Při naší myšlence, že daně jsou ve většině případů krádež, nám nevadí, že si ti velcí šetří své peníze, to by bylo nedorozumění, ale jde o naprosto nestejný metr neplatící pro všechny stejně. 

Daňové ráje, právní kličky a zkorumpovaná státní správa včetně justice jsou jasným důkazem zkaženosti celého systému. 

Připomeňme si Fialou využívanou kampeličku. 

Ten klid kolem toho je strašidelný a faktickou výzvou k neplacení daní pro každého z nás.

Daňové zákony nejsou jedinými, které v nás vaří krev. 

Přitom se dotýkají všech a díky nim vám všem zůstává v peněžence méně než 20% toho, co vyděláte

Zbytek je přemístěn jinam, přičemž velká část končí v kapsách bohatých konečných příjemců z řad elit a majitelů nadnárodních korporací. 

Složitá síť skutečných vlastníků nemá nic společného s jejich seznamem určeným zákonem u nás. 

Ekonomická pravidla jsou asi hlavním souborem ovlivňujícím veškeré dění na světě a stojí na vrcholu pyramidy, na jejímž dnu jsou naše práva. 

Těch máme minimum. 

Nedodržování příkazů jdoucích z vrcholu je okamžitě trestáno. 

A aby bylo jasno, kdo je pánem, vzniká mnoho dalších norem a pravidel, o nichž se hovoří jako potřebných a ochraňujících nás. 

Celý ten systém směrnic a trestů za jejich nedodržování živí miliardu lidí na celém světě. 

Absolutní většina státních úředníků dohlíží na naši poslušnost, policisté, vojáci, vězeňští strážci a justice poté na dostatečné ukládání a dodržování trestů. 

Kdo tedy slouží systému, je vcelku jasné. 

A to nepočítáme třeba účetní, kteří jsou zde především kvůli mezičlánku mezi systémem a soukromou sférou a živí je kontrola správnosti všeho, co systému poskytujeme, a ještě si je platíme.

Obcházení daňových zákonů tedy považujeme za rebelii blížící se však tomu, co elity mohou dělat se souhlasem politiků paradoxně právě elitami ovládanými legálně. 

Moralistům vzkazujeme, že určitý prohřešek udělal v životě úplně každý, byť si to nemusí uvědomit.

Zároveň uznáváme, že společnost musí mít určitá pravidla. 

Jen těch omezení má být mnohem méně. 

Namátkou stavební zákon by mohl mít třetinu článků, normy jsou často úplně mimo realitu a takové BOZP je snůška nesmyslů umožňujících vydávat pokuty. 

Ještě horší jsou dopravní zákony stvořené pro diktaturu. 

Plno lidí je plně uznává, protože se z nich dlouhodobou výchovou a působením médií stali ovce. 

Kdysi stačilo pravidlo pravé ruky a pár textů, dnes za volantem nesmíme nic a ještě nás na dálku hlídají. 

Přitom základní potřebná pravidla by se vešla do školního sešitu.

Jestliže vznikají zákony pro potlačení svobod, přičemž nepopíráme potřebu některých málo z nich, inteligentní a kreativní člověk si vybírá sám ty, které považuje za oprávněné a které nikoliv. 

Dochází k obcházení zákonů s rizikem potrestání. 

Normy zabíjejí individualitu, ačkoliv většina z nich vzniká jen z tohoto důvodu. 

Zkuste proti nařízením protestovat veřejně a vytáhnou na Vás zbraň, kterou Vy třeba ani vlastnit nesmíte. 

Nedodržujte rychlosti (ty u škol či smysluplné ve městě nemyslíme) a seberou Vám řidičák a někde i auto. 

Politik s majákem je beztrestný proč? 

Posprejujte vládní budovu a zavřou Vás, udělejte to samé kousek dál v ulici soukromníkovi a nestane se nic. 

Dejte pár facek sokovi v lásce a udělejte to samé policistovi na veřejnosti. 

Sedět půjdete za co? 

Napište své názory na sociální sítě a porovnejte to s rizikem pro Fialu vypouštějícího jednu zásadní lež za druhou, navíc plně ovlivňující dění v celé republice. 

To samé platí pro mainstreamová média.

Jistě uznáte, že pokračovat nemá cenu. 

Nedodržování zákonů dostává v tu chvíli úplně jinou funkci, než mu přikládá prohnilý právní řád. 

Rebelové proti systému fungují jinak, než sprejeři, přilepovači se k silnici (ti systému navíc slouží) a další myslící si, jak jsou avantgardní. 

Ano, vážíme si skutečných volnomyšlenkářských rebelů ochotných riskovat a nespokojených s normami vyžadujícími se podřídit za každou cenu a kdykoliv. 

Patříme k nim, i když každý jinak a dle svých možností. Jen spojením všech se dokážeme vzepřít. 

Ohýbání hřbetu je zásadním nedostatkem slabých. 

Ti se nikdy nenarovnají, pouze převlečou kabát. 

Jména si domyslete.


Zdroj