15.3. 1939 - Německá okupace Čech, Moravy a Slezska byla vojenská okupace zbylého území české části Československa.

15. března v šest hodin ráno vstoupily čtyři početné německé armády na československé území. Přestože se nesetkaly s ozbrojeným odporem, německé tanky, dělostřelectvo a nákladní vozy nepostupovaly snadno. Vypukla totiž prudká jarní sněhová bouře a na silnicích se utvořilo náledí. 

V devět ráno dorazily první motorizované jednotky na pražská předměstí. 

Češi stáli na chodnících a oku- panty vítali voláním "fuj" a "hanba". 

Tisíce lidé se sešly na Václavském náměstí. 

Jak ženám, tak mnohým mužům tekly slzy po tvářích. 

Několik lidí začalo zpívat národní hymnu "Kde domov můj", což za této situace mělo velice smutnou konotací. 

Tisíce se jich přidalo a vytvořili obrovský pěvecký sbor. 

Němci naprosto disciplinovaně a spořádaně pochodovali středem Václavského náměstí. 

Nevyvedlo je z míry, ani když začalo několik výrostků házet na německé tanky sněhové koule.

Hitler přijel na československé hranice, pokud je ještě tak můžeme nazývat, ranním rychlíkem z Berlína. 

Zde přesedl do automobilu, který se přidal ke konvoji obrněných vozidel. 

Seděl v prvním autě na svém obvyklém místě vedle řidiče Kempka. 

Sotva vyjeli, spustila se znovu vánice. 

Za chvíli začali předjíždět německé jednotky pracně zápasící se sněhem a náledím. 

Až takřka za soumraku a téměř nepozorován projel branami Pražského hradu. 

Na Hradě, kde tradičně vlála standarta prezidenta republiky, nechal vyvěsit rudý prapor s hákovým křížem. 

Hitler strávil klidnou noc v sídle bývalých českých králů. 

Ráno, když z oken Hradu obdivoval krásné panorama svého nového "protektorátu", gestapo již pilně pracovalo. 

Začalo zatýkání nejvýznamnějších antifašistů a Židů.

V určitém ohledu byla okupace Československa ještě úspěšnější než připojení Rakouska v uplynulém roce. 

Hodnota válečné kořisti, kterou Německo v Československu získalo, mnohonásobně převýšila lup z Rakouska, zvláště pokud jde o vojenskou výzbroj. 

Měsíce před okupací vojenští ekonomové připravovali množstevní seznamy zbraní, včetně těžké vojenské techniky a výzbroje, které jim padnou do klína. 

Moderní zbraně československé armády představovaly přibližně dvouletou produkci všech německých zbrojovek. 

V době, kdy Hitler musel z hospodářských důvodů přistoupit k určitým škrtům ve zbrojním programu, představovaly československé arzenály zvláště lákavé sousto. 

Kromě toho se v Československu nalézaly některé velké strojírenské podniky a významné zbrojovky, na které si nacisté již dlouho dělali zálusk.

V prvním sledu postupujících jednotek byli I důstojníci z hospodářského odboru velení armády. 

Jejich posláním bylo zabavit veškerou československou vojenskou techniku, zbraně, zařízení a munici a to vše co nejrychleji odeslat do Německa. 

Československé armádě nezbyl čas, aby mohla ukrýt nebo zničit nějakou podstatnější část své výzbroje. 

Nejúplnější seznam všeho, co nacisté v Československu uloupili, podal sám Hitler v projevu předneseném v Reichstagu, kde se vychloubal svým nejnovějším triumfem. 

S německou důkladností vyčíslil seznam všech ukořistěných zbraní: 

Jednalo se o 2175 polních děl, 469 tanků, 500 protiletadlových zbraní, 43 000 kulometů, 1 090 000 pušek, 114 000 revolverů, zhruba jednu miliardu nábojů a tři miliony protiletadlových granátů.

Vyjmenované zbraně a střelivo by stačily k vyzbrojení zhruba třiceti divizí, to znamená asi poloviny tehdejšího wehrmachtu! 

Ukořistěná děla představovala na seznamu obzvláště významnou položku, protože speciálně československé těžké dělostřelectvo patřilo mezi nejmodernější v Evropě a právě zde byla Achilova pata Německa. 

Je nesporné, že Hitler ukořistěné zbraně pokládal za nejcennější část lupu, který si z Československa odvezl.

Uloupené zlato a devizy představovaly značný přínos pro zruinované německé hospodářství. 

Do Berlína putovalo zlato z Československé národní banky v hodnotě převyšující sto milíonů dolarů a zahraniční měna v hodnotě téměř tři sta milionů dolarů! 

Kromě toho nacisté odvezli do říše suroviny a průmyslové výrobky za téměř jednu miliardu dolarů! 

Za zvláště významné je nutno považovat československé zásoby mědi, hliníku a zinku, stejně jako zásoby železné rudy.

Dr. Edvard Beneš, bývalý československý prezident, napsal:

"V době bezprostředně následující po okupaci neuplynul den, aby do českých zemí nepřijíždělo množství vlaků a nákladních aut, které se v noci navracely do Německa plné válečné kořisti. 

Nic, co je z historie známo o loupeživých nájezdech barbarů, ať ze starověku nebo středověku, nic se nevyrovnalo loupení německých nacistů v Československé republice. 

Sebrali veškeré suroviny, obrovské zásoby obilí, průmyslové a zemědělské výrobky, prostě vše, na co přišlí. 

Dále docházelo k masovým "nákupům", a to jak ze strany německých úřadů, tak jednotlivců, kteří zaplavili zemi. 

Směnný kurz koruny byl speciálně upraven, aby byly tyto nákupy pro Němce výhodné."

Q.S.

P.S.

Nepřipomíná vám to něco?