Vězte, že všechno, co se mohlo stát, už se stalo.

21.06.2019

Osmého listopadu roku 2012 došlo v poslanecké sněmovně k bleskovému projednání a schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Tehdejší Nečasova vláda si dobře vyčíhla situaci, opozice nebyla připravena k obstrukcím a tak to šlo rychle a hladce. Zákon byl schválen dvěma rozhodujícími hlasy z nichž jeden náležel poslanci (tuším) Pekárkovi, který následně ihned nastoupil do vězení.

Církevní restituce byly v naší zemi velmi kontroverzní téma a táhly se velmi dlouho. Jedním z hlavních vyjednavačů byl za stát i Bohuslav Sobotka, celé jednání bylo mnohokrát přerušeno a podmínky měněny. Dlouho před schválením zákona ve sněmovně už byly podepsány smlouvy mezi státem a církvemi a ono hlasování ve sněmovně byl ten poslední krok. Restituce tehdy prošly s malou nepatrnou většinou hlasů, bylo kolem nich několik ústavních stížností.

Pak se změnila politická situace a ona nepatrná většina se stala menšinou. Vznikla nová většina, opět nepatrná, ale o něco větší než ta předchozí. Ta teď spouští zdanění náhrad vyplácených církvím. Budou kolem toho další ústavní stížnosti, hodně se toho namluví a ve své podstatě to bude vypadat přesně jako v roce 2012, jen v obráceném gardu.

Já osobně jsem se nikdy netajil názorem, že se kolem restitucí příliš nadělá. Jednak ty peníze velmi rychle přetečou zase zpátky státu, protože ve valné většině se nakonec spotřebují na platy církevních zaměstnanců a funkcionářů a přes daně, zdravotní a sociální pojištění natečou zase zpátky do rozpočtu. Bude to vlastně přesně totéž, co dělal státuž od padesátých let - platil duchovní, jen s tím rozdílem, že to v roce 2030 bude mít svůj konec a pak budou mít svůj konec i církve, protože si na sebe bez štědrého penězovodu od státu nikdy nemají šanci vydělat.

Moje slova se už dávno potvrdila. Už v roce 2012 byly přijaty v té mé církvi strategické plány, které odhadovaly obrovský nárůst prostředků potřebných pro platy farářů. Od tohoto roku se každým rokem ukazuje, že prostředky jsou nedostatečné, požadavky stále rostou, církev si schválila investování do fondů, které jsou šetrné k přírodě, třetímu světu a dětské práci - tedy do fondů, které spolehlivě prodělávají, faráři si schválili nárůst platů, díky čemuž zase jednotlivé sbory musely zvýšit farářům nájemné a inkaso, díky čemuž mají faráři na živobytí pořád stejně, ale z nájemného, platů i inkasa jsou mnohem větší daně.

Letos byly přijaty nové strategické plány, neboť po pěti letech strategie a plánování se ukázala zcestnost předchozích plánů. Církev se oficiálně rozhodla chovat se pragmaticky, což v praxi bude znamenat, že každý den, kdy ještě přijdou funkcionářům výplaty, je dobrý.

V roce 2012 se tvrdilo, že naše církev musí v roce 2030 na každé své farářské místo od svých oveček vysbírat 350 tisíc korun a zbytek do čtyř set padesáti tisíc (což jsou tak roční náklady na jeden podprůměrný plat) nám budou generovat právě ty výnosy z restitučních prostředků. Ve stejném roce 2012 se muselo na každé farářské místo nasbírat osmdesát tisíc. Zbytek platil stát.

Dnes už se tvrdí, že bude nutné ročně na jedno farářské místo nutné nasbírat 650 tisíc bez pardonu. Ukázalo se totiž, že máme i rozbujelou administrativu a hromadu placených lidí, kteří ale nejsou na farářském místě. A také se ukázalo, že farářů bude ubývat, protože tolik peněz se nesežene a tak se budou některá místa škrtat. Což zase znamená nárůst prostředků na jednotlivce a tak mám skoro chuť předpovědět, že v roce 2030 bude nutné na jednoho faráře nasbírat dva miliony, protože jich bude polovina, ale církevních úředníků přibude.

Navíc naše církev kamarádí s Milionem chvilek pro demokracii, hrdě se k tomuto kamarádšoftu hlásí a v kostelích po celé zemi mohou farníci podepisovat příslušné petice proti Babišovi i Zemanovi, vyjadřovat podporu demonstrantům a vůbec se zapojovat do odboje. Vysocí příslušníci Milionu chvilek jsou zároveň členy naší církve, ale na jejich obhajobu mohu říci, že to opravdu dělají z přesvědčení.

Ovšem dolů na jednotlivé sbory se teď valí jedna směrnice za druhou. To víte, církve jsou v odboji, prakticky nikdo jejich financování nikdy nekontroloval, ale teď, když tak hlasitě bojují za demokracii, tak by nějaká kontrola z finančáku mohla přijít. Je tedy nutné dělat všechno dle zákona, přesně správně a raději ještě lépe, než zákon vyžaduje. V praxi to pak znamená, že třeba náš Vidlákovský sbor, musí své účetní platit měsíčně skoro 8% z částky, kterou si mezi svými ovečkami vybere. Zadarmo už by to časově nezvládla. Představte si firmu, kde jsou náklady na účetní ve výši osmi procent příjmů...

A to ještě žádná kontrola neproběhla. Až se tak stane, to teprve bude zjištěných chyb a to teprve bude smršť nových směrnic a dalších byrokratických postupů.

Já osobně bych už to zdanění náhrad neřešil. Já vím, že je to voličsky přitažlivé, ale svým způsobem to jen o několik let urychlí rozpad církví. Nevím, jestli to za to stojí. To zdanění totiž v budoucnu bude přesně ten bič, který budou ty skoro rozpadlé církve používat, aby dosáhly nového projednání a nových náhrad.

Stejně tak se ta dnešní nepatrná většina v parlamentu může snadno a rychle změnit v menšinu a naopak přijít k moci skupina, která církvím popřeje sluchu. Už se to v našich novodobých politických dějinách vícekrát stalo. K tomu se přidají neziskovky, zahraniční skupiny a ti všichni budou mít o argument víc - jak byly církve znovu okradeny a proto je nutné jim dát dalších sto miliard...

Vězte, že všechno, co se mohlo stát, už se stalo. Katolické církvi zbude úzká klerikální partaj kolem arcibiskupství a majetek jim vydělá na rentu a reprezentaci. Tu a tam o něco také přijdou, ale rozhodně to nerozmnoží. Už dneska je možná větší půlka katolických kostelů v majetku obcí a ve velkém počtu z nich už se slouží mše jen příležitostně.

Ostatní církve budou zanikat podle pravidel zániku společenských skupin - nejdřív zavírání očí před realitou, pak kruté vystřízlivění, hledání viníků, potrestání nevinných a poslední zhasne. Fakt není nutné to urychlovat a dávat jim nový argument, na který různí Minářové a jim podobní budou slyšet.


Zdroj