Amerika směřuje k bezhotovostní společnosti. Už to začalo?

Po desetiletí se světoví lídři postupně přesouvali k centralizaci finanční a technologické kontroly, často pod záminkou modernizace a efektivity. Snaha o bezhotovostní společnost je opakovaným tématem globalistů, finančních institucí a politiků. Nyní, pod vedením Donalda Trumpa, dochází ve Spojených státech k prudkému zrychlení směrem k plně digitální ekonomice. Přesto tomu málokdo věnuje pozornost. Zatímco některé jeho exekutivní příkazy apelují na zdravý rozum a konzervativní hodnoty, skutečné transformace probíhají tiše - v systému, který úzce souvisí s globalistickou agendou, před níž mnozí již dlouho varují.

Nedávno se hodně o "Projektu 2025", který představuje významný posun k tomu, co bylo nazváno "postkonstituční érou". 

Tato iniciativa, která začíná v USA, ale je navržena tak, aby ji bylo možné replikovat po celém světě, předpokládá systém, v němž by se národní ústavy staly druhořadými vůči globálně nařízeným politikám. 

Ačkoli mnozí tyto obavy odmítají jako konspirační teorie nebo pouhé změny domácí politiky, důkazy svědčí o opaku. 

Prostřednictvím bezprecedentního počtu exekutivních příkazů Trump systematicky restrukturalizuje stávající systémy tak, aby odpovídaly širšímu programu. 

Ukázkovým příkladem je exekutivní příkaz o modernizaci plateb, který pokládá základy bezhotovostního systému.

Jako lidé, kteří se snaží procházet těmito změnami s vědomostí a rozlišováním, musíme chápat jak praktické důsledky, tak duchovní rozměr takové transformace. 

Digitalizace peněz vyvolává hluboké otázky týkající se soukromí, kontroly, dostupnosti, a dokonce i eschatologické obavy. 

Globální zrychlování směrem k digitálním platbám

Pohyb směrem k elektronickým platbám a snižování závislosti na fyzické měně nabírá na síle po celém světě již několik let. 

V roce 2015 zahájila Indie program Digitální Indie, jehož výslovným cílem je přeměna země na "digitálně silnou společnost a znalostní ekonomiku" se zaměřením na elektronizaci a bezhotovostní převody finančních prostředků. 

Tato iniciativa vedla k pozoruhodnému růstu prostřednictvím systémů, jako je UPI (Unified Payments Interface), který v roce 2023 zpracoval 113 miliard transakcí a zároveň účtoval obchodníkům 0% poplatky, ve srovnání s 1,5-3 %, které si účtují tradiční platební sítě, jako jsou Visa a Mastercard ve Spojených státech . 

Tento globální posun směrem k systémům digitálních měn může položit základy bezprecedentní ekonomické kontroly.

V Americe se přechod od hotovosti v rámci nedávné politiky dramaticky urychlil. 

Zatímco některé exekutivní příkazy se zabývají zdravými kulturními otázkami - jako je konstatování biologických faktů, že muži jsou muži a ženy jsou ženy, aby získaly podporu veřejnosti, subtilnější agenda postupuje v digitalizaci ekonomiky. 

Pod záminkou omezení podvodů a neefektivity nařídila Trumpova administrativa konec amerických vládních šeků ve prospěch výplat pouze elektronickou cestou, čímž si fakticky vynutila přechod na digitální platby. 

Tato transformace spolu se směrnicí z února 2025 o zastavení ražby nových mincí, údajně z ekologických důvodů, ukazuje na promyšlený přechod k bezhotovostnímu systému. 

Tyto změny, prováděné spolu se strategickými investicemi do řízení AI a technologických společností, včetně masivní investice do infrastruktury AI ve výši 500 miliard dolarů, oznámené v lednu 2025,  představují zásadní přetvoření americké finanční infrastruktury směrem ke globální integraci a transformaci, jejíž skutečné důsledky si mnozí občané zatím neuvědomují.

Technologická infrastruktura podporující digitální platby se nadále rychle vyvíjí. 

Studie Smitha a Jonese identifikuje čtyři hlavní kategorie v současnosti používaných digitálních platebních technologií: 

- platby kartou 

- elektronické platby 

- mobilní platby 

- kryptoměny. 

Každá z těchto technologií představuje pro uživatele, podniky i vlády jiné příležitosti a výzvy.

Přechod však není pouze o pohodlí nebo efektivitě. 

Zásadně mění způsob, jakým probíhají finanční transakce, kdo je může sledovat a jakou úroveň soukromí mohou občané očekávat. 

"Když u sebe nosíte dolarovou bankovku, poskytuje vám určitý stupeň soukromí... Naproti tomu když provedete elektronickou transakci, značná část světa získá přístup k podrobnostem o tom, kdo jste, co jste koupili a kde transakce proběhla".

Co to může znamenat pro náš každodenní život? 

Jak to může ovlivnit ty, kteří si cení soukromí nebo nemají přístup k digitálním bankovním službám? 

Tyto otázky je třeba pečlivě zvážit při zkoumání širších důsledků této změny.

Prorocký pohled na peníze a finanční systémy

Texty nabízí nadčasovou moudrost o bohatství, finanční směně a správě, která zůstává aktuální bez ohledu na to, jakou podobu má měna. 

I když se staré texty samozřejmě přímo nezabývají digitálními platbami nebo elektronickým bankovnictvím, poskytují zásady, které mohou být vodítkem pro naše chápání a reakce.

Npříklad: "Vraťte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu", čímž  je uznána role státem vydávané měny a zároveň se zdůrazňuj konečnou věrnost Bohu. 

Tato pasáž připomíná, že i když můžeme používat měnové systémy naší doby, naše primární občanství a věrnost zůstávají Božímu království.

Text také varuje spíše před láskou k penězům než před penězi samotnými: 

"Láska k penězům je totiž kořenem všeho zla a někteří se touhou po nich vzdálili od víry a probodli se mnohými bolestmi". 

Tato zásada platí bez ohledu na to, zda máme co do činění s fyzickou hotovostí, digitálními penězi nebo kryptoměnou. 

Na formě peněz záleží méně než na našem vnitřním postoji k nim.

Při úvahách o bezhotovostní společnosti se mnozí přirozeně obracejí k eschatologickým pasážím, zejména ke Zjevení. 

Nejčastěji citovaným textem je Zjevení 13,16-17, kde se hovoří o době, kdy "nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, pokud nebude mít cejch - jméno šelmy nebo číslo jejího jména". 

Někteří si to vykládají tak, že se jedná o budoucí bezhotovostní systém, v němž by elektronické transakce mohly být kontrolovány centrálním orgánem.

Text naznačuje, že ekonomická kontrola se projeví bez ohledu na zavedené platební systémy. 

Jak se ukázalo v římské ekonomice prvního století, kde obchod často vyžadoval věrnost pohanským božstvům, totalitní kontrolu nad nákupem a prodejem lze dosáhnout různými prostředky. 

Ať už prostřednictvím digitálních systémů, tradičních měn nebo jiných ekonomických mechanismů.

Přestože technologický pokrok často přináší výhody, přechod na bezhotovostní společnost vyvolává oprávněné obavy, které si zaslouží důkladné zvážení. 

Tyto obavy sahají od praktických otázek dostupnosti až po hlubší otázky týkající se soukromí, autonomie a potenciální vládní kontroly.

Soukromí a kontrola

Snad nejvýznamnější obavy se týkají soukromí a možného dohledu. 

Digitální transakce vytvářejí datové stopy, které mohou být monitorovány, analyzovány a potenciálně kontrolovány vládami nebo korporacemi. 

Na rozdíl od hotovostních transakcí, které zanechávají minimální záznamy, elektronické platby dokumentují, co, kdy, kde a kým bylo zakoupeno. 

Pokud máte v kapse bankovku, je s ní spojena určitá míra anonymity. 

Když použijete debetní/kreditní kartu, existuje okamžitý záznam transakce.

Tato obava se pro některé stala bolestivě reálnou, když Kanada zmrazila účty všem, kteří přispěli více než 50 dolary na protest kamioňáků. 

Takové příklady ukazují, jak mohou být digitální platební systémy potenciálně zneužity proti občanům způsobem, jakým to nelze udělat s hotovostí. 

Schopnost finančního dohledu vyvolává hluboké otázky týkající se svobody jednotlivce a možnosti zneužití ze strany těch, kteří jsou u moci.

Dopad na zranitelné skupiny obyvatel

Bezhotovostní společnost by mohla neúmyslně marginalizovat zranitelné skupiny obyvatel, včetně starších osob, venkovských komunit, osob s nízkými příjmy a osob bez počítačové gramotnosti. 

Jak poznamenal jeden bloger, bezhotovostní systém "vyžaduje, aby si lidé udržovali osobní infrastrukturu, jako jsou účty", která nemusí být dostupná všem.

Potenciální narušení se nevztahuje pouze na technickou dostupnost. 

Bezhotovostní společnost by zlikvidovala mnoho neformálních ekonomických aktivit, které udržují komunity: 

"Už žádná hotovost, která by se dostala do rukou dítěte.... Už žádné prasátko, do kterého by si dítě dávalo kapesné... Žádné další pětikoruny bokem, protože vaše mzda sotva pokryje účty". 

Tyto zdánlivě malé změny mohou mít hluboký dopad na fungování komunit, zejména pro ty, které se pohybují na okraji formální ekonomiky.

Eschatologické úvahy

Pro mnoho lidí diskuse o bezhotovostní společnosti nevyhnutelně vedou k otázkám týkajícím se proroctví o konci časů, zejména pokud jde o Zjevení 13,16-17, které popisuje dobu, kdy "nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, leda ten, kdo bude mít cejch nebo jméno šelmy nebo číslo jejího jména".

Ačkoli se výklady liší, bezhotovostní společnost je znamením, že se blíží těžkosti. 

Předpokládá se, že dokud ještě používáme hotovost, nežijeme na konci časů. 

Jiní však varují před přílišnou interpretací technologického vývoje jako definitivního znamení konce časů. 

Přesto stojí za zmínku, že souběh několika prorockých znamení, která se objevují současně, včetně rychlého přechodu k bezhotovostní ekonomice, naznačuje, že tento vývoj nemusí být pouhou náhodou, ale spíše naplněním proroctví, které se odehrává přesně podle předpovědi.

Jsme svědky naplnění proroctví, nebo jen vývoje lidských finančních systémů? 

Mohou oba pohledy obsahovat prvky pravdy? 

Tyto otázky vybízejí k hlubšímu zamyšlení.

Vyváženost ve vztahu k technologiím

V této měnící se době bychom měli projevovat znalost a duchovní rozlišování a zajistit, aby naše technologická rozhodnutí byla v souladu s odvěkými hodnotami.

Tato zásada se přímo týká digitálních platebních systémů a směřování k bezhotovostní společnosti. 

Místo otázky "Jsou digitální peníze dobré, nebo špatné?" bychom se mohli raději ptát: 

"Jak tento systém ovlivňuje lidskou důstojnost? 

Podporuje, nebo podkopává společenství?"

Praktická moudrost při správě digitálních zdrojů

Vzhledem k tomu, že se finanční systémy vyvíjejí spolu s požadavky na digitální identifikaci, musíme při správě zdrojů postupovat s praktickou moudrostí. 

Integrace digitálních měn s digitálními identifikačními systémy znamená, že ti, kteří se nepřizpůsobí globálním finančním rámcům, riskují, že budou vyloučeni z ekonomické účasti. 

Již jsme viděli příklady zmrazení účtů a finančních omezení uvalených na jednotlivce, kteří se nepodřizují určitým politikám nebo postojům.

Tato realita vyžaduje pečlivé rozlišování a svobodné vlastnictví pozemského majetku. 

I když bychom měli být informováni o tom, jak digitální systémy utvářejí naše finanční návyky, a měli bychom si být vědomi důsledků pro soukromí, naše konečné bezpečí nespočívá ve finančním přístupu, ale ve vědění. 

Otázka nezní, zda jsme vedeni technologií, ale jak a za jakým účelem.

Z toho vyplývají pro důležité otázky: 

Jakou odpovědnost máme vůči těm, kteří mohou být z těchto systémů vyloučeni? 

Jak se situace vyvíjí, musíme mít na paměti, že všechny zdroje nakonec patří Bohu a že naše hlavní oddanost patří jeho království a ne jakémukoli pozemskému finančnímu systému.

Napětí mezi technologickým pokrokem a věčnými hodnotami není nové. 

V průběhu dějin se lidé museli orientovat v měnících se ekonomických a sociálních systémech a zároveň zůstávat věrní pravdě. 

Od zemědělských ekonomik starověku přes složité finanční struktury Římské říše až po dnešní digitální ekonomiku se lidé snažili svými zdroji ctít Stvořitele bez ohledu na to, jakou podobu tyto zdroje mají.

Ačkoli technologie sama o sobě je neutrální, zdá se, že zrychlující se snaha o bezhotovostní společnost je poháněna silami, které usilují o centralizovanou kontrolu nad finančními transakcemi. 

Zavedení pouze digitálních plateb by se mohlo snadno stát nástrojem antikristovského systému, o němž se píše v proroctvích. 

Ačkoli je obtížné předpovědět přesný časový harmonogram, globální dynamika směřující k odstranění hotovosti v kombinaci s pokroky v oblasti digitálního dohledu a kontrolních mechanismů se děsivě shoduje s prorockými varováními o ekonomické kontrole v době konce. 

Můžeme sice technologie využívat moudře, ale musíme zůstat bdělí a předvídaví a uvědomovat si, že naše věrnost patří Bohu a nikoliv nějakému finančnímu systému. 

Uvažovali jste o duchovních důsledcích a důsledcích pro vaše soukromí, které má sdílení biometrických údajů nebo citlivých osobních informací výměnou za finanční pohodlí? 

Nejde o fanatismus, jde o přirozenou ochrany svobody rozhodování a svobodné lidské vůle.....

Jakýkoli krok k jejich kontrole a snaha o omezování by pro nás měl být vážnou VÝSTRAHOU!

Zig Fowler