Francouzská armáda je připravena vést vojenskou koalici o síle 60 tisíc vojáků a přidružené techniky, přičemž sama je schopna poslat během měsíce do akce 20 tisíc mužů a žen...
V úterním sloupku pro list Le Monde to napsal velitel francouzských pozemních sil Pierre Schill.
"Jsme připraveni k těm nejtvrdším střetům, abychom tak odradili od možných útoků na Francii," varoval francouzský generál, aniž by jako místo možného zásahu výslovně zmínil Ukrajinu.
Opakovaně ji ovšem zmiňoval jeho vrchní velitel francouzský prezident Emmanuel Macron.
O přímém zapojení do rusko-ukrajinského konfliktu jsou podle serveru Newsweek ochotni jednat také pobaltské země a Polsko.
Vysloveně proti jsou naopak velcí hráči Spojené státy a Německo.
Řeč ale dosud byla o instruktorech, poradcích a technické podpoře, nikoliv o bojových jednotkách, které ve zmiňovaném sloupku jmenuje Schill.
"Chceš-li mír, připrav se na válku. Příčiny krize se prohlubují a roste riziko další eskalace," vysvětluje velitel francouzských pozemních sil své pohnutky latinským příslovím.
Francouzská armáda, která čítá 121 tisíc vojáků a 24 tisíc záložníků, je podle Schilla připravena během měsíce uvolnit celou divizi o síle 20 tisíc vojáků, která poskytne jádro a velení pro spojeneckou armádu o síle 60 tisíc vojáků.
Macron poprvé zmínil možné vyslání vojáků členských zemí NATO na Ukrajinu v únoru během setkání evropských lídrů v Paříži.
Řekl, že ohledně návrhu nepanuje shoda, ale dodal, že "nic nebylo vyloučeno".
Biden o ničem neví
Američané jakožto hlavní hráč Západu a NATO jsou ale (zatím) proti.
"Prezident Joe Biden jasně řekl, že nebudeme posílat vojáky," ujistil minulý týden mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby.
Také výklad závěrů pařížského summitu z úst německého kancléře Scholze zněl zcela jinak než od Macrona:
"Žádné pozemní jednotky, žádní vojáci na ukrajinské půdě vyslaní evropskými zeměmi nebo státy NATO," řekl po jednání.
Poláci a pobaltské země se diskuzi nebrání
Poláci a pobaltské země nicméně avizují, že by byly pro.
"Přítomnost sil NATO na Ukrajině není nemyslitelná," nechal se začátkem tohoto měsíce slyšet polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.
Pobaltští ministři zahraničí mezitím chválili Francii za to, že zvažuje všechny možnosti.
To Rusové zmínky o možném zapojení NATO do bojů na Ukrajině pochopitelně kritizují.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu řekl, že Macronova "myšlenka potenciálního vyslání takového kontingentu" je zatím "v různých evropských metropolích vnímána odlišně, ale Moskva situaci bedlivě sleduje".
Šéf ruské rozvědky SVR Sergej Naryškin tento týden prohlásil, že má informace o francouzském plánu poslat na Ukrajinu 2000 vojáků.
Francie to ovšem popřela.
Francouzi už nicméně na ukrajinském území zřejmě operují.
Německý kancléř Olaf Scholz v únoru prozradil, že malé množství francouzského a britského personálu pomáhá ukrajinským jednotkám při zaměřování střel Storm Shadow/SCALP.
Q.S.
Jak to jenom navléknout, aby se vzájemně ničily východní kolonie a Rusko...
USA se bude dívat "my nic", to je věc Evropy, to se brzy změní a západní zakladatelské země EU budou tvrdit: "To je věc východní Evropy, my jen pomáháme zadržovat Rusko na východě..."
A místní satrapové a mediální kamarila bude šturmovat.
Probudí se tady lidé konečně, nebo počkají až z jejich životů a domovů budou výprodeje?
Celá vojenská infrastruktura NATO, celá mašinerie se pomalu, ale jistě přesouvá do východních částí Evropy.
To znamená především strategické a operační cíle pro jaderné údery na infrastrukturu v bývalém Ost bloku.
Východoevropané dostali Černého Petra, přičemž my doslovně....
