Křesťané, kteří nekriticky podporují jednání moderního státu Izrael a často se odvolávají na biblická proroctví, ztratili morální kompas.
Moderní stát Izrael, který vznikl v roce 1948 na území Palestiny, je často mylně ztotožňován s biblickým Izraelem, jemuž Bůh dal významné zaslíbení. Mnozí křesťané v důsledku nesprávného výkladu biblických proroctví a nepochopení historických skutečností nadále považují současný Stát Izrael za pokračování biblického Izraele a věří, že je naplněním Božích zaslíbení. Tento pohled je však založen na chybné exegezi a nepochopení politických motivací, které stály za vznikem moderního izraelského státu. Je nezbytné rozlišovat mezi biblickým Izraelem, lidem smlouvy s Bohem, a moderním státem, který vznikl politickými manévry a nese sionistický program, který je do značné míry sekulární.
Vznik moderního Izraele: Politický projekt, jehož cílem je vytvoření moderního Izraele: politický projekt
Arthur Balfour
Moderní stát Izrael vznikl na základě Balfourovy deklarace z roku 1917, dokumentu, který signalizoval britskou podporu vzniku židovské domoviny v Palestině.
Nejednalo se o akt božího naplnění, ale o politickou dohodu uzavřenou mezi britskou vládou a vlivnými osobnostmi, jako byl baron Rothschild.
Balfourova deklarace byla součástí širší strategie během první světové války, kdy se Británie snažila získat podporu sionistického hnutí – politického hnutí, jehož cílem bylo zřízení národní domoviny pro Židy.
Sionismus však nebyl náboženským hnutím.
Bylo vedeno především politickými a nacionalistickými motivy.
Sionismus usiloval o shromáždění Židů z celého světa, aby vytvořili stát v Palestině, ale nebylo to hnutí založené na náboženských nebo morálních příkazech Bible.
Ve skutečnosti bylo mnoho předních sionistů sekulárních nebo dokonce ateistických.
Představovali si židovský stát nikoli jako naplnění Boží smlouvy s Izraelity, ale jako řešení problémů židovské diaspory, zejména po staletích pronásledování a především po ničivém holocaustu.
Sionismus vs. judaismus: Zásadní rozdíl
Zásadním bodem, který je často přehlížen, je rozdíl mezi sionismem a judaismem.
Judaismus je náboženství s prastarými kořeny, založené na Tóře a uctívání Boha Abrahámova, Izákova a Jákobova.
Sionismus je naproti tomu moderní politická ideologie, která usiluje o vytvoření a udržení židovského státu bez ohledu na náboženské přesvědčení.
Mnoho Židů v Izraeli i mimo něj se staví proti sionismu a státu Izrael, zejména kvůli nespravedlnostem páchaným na Palestincích.
Skupiny jako Neturei Karta, ortodoxní židovské hnutí, dlouhodobě tvrdí, že vytvoření židovského státu před příchodem Mesiáše je porušením židovského práva.
Kromě toho mnoho Židů na celém světě vyjadřuje solidaritu s Palestinci a uznává, že od vzniku izraelského státu v roce 1948 jim bylo způsobeno trvalé utrpení.
Proto je ztotožňování sionismu s judaismem nejen nepřesné, ale také nespravedlivé vůči mnoha Židům, kteří se staví proti státu Izrael z náboženských i morálních důvodů.
Biblický Izrael: Je to lid úmluvy, nikoliv politický stát.
V Bibli se výraz "Izrael" vztahuje na potomky Abraháma, Izáka a Jákoba, které si Bůh vyvolil jako svůj smluvní lid.
Tato volba nebyla založena na jejich přirozené hodnotě, ale na Boží milosti a touze použít je ke zjevení své povahy a vůle světu.
Biblický Izrael byl povolán, aby dodržoval Boží zákony, prosazoval spravedlnost a ztělesňoval svatost jako "světlo národům" (Iz 42,6).
Ústředním bodem této smlouvy byl vztah založený na poslušnosti Božím přikázáním, spravedlnosti a milosrdenství.
Sliby dané Izraeli v Bibli byly vždy podmíněny jeho věrností Bohu.
V průběhu celého Starého zákona Izrael čelil soudu a vyhnanství, kdykoli se odchýlil od Božích přikázání a dopustil se nespravedlnosti, modloslužby a nemorálnosti.
Například prorok Ámos odsuzoval selhání Izraele při prosazování spravedlnosti a varoval před nadcházejícím Božím soudem:
"Ať se spravedlnost valí jako řeka, spravedlnost jako neutuchající proud!" (Amos 5,24).
Vzhledem k tomuto biblickému kontextu je zřejmé, že moderní stát Izrael, který funguje jako sekulární národní stát bez zastřešujícího závazku k biblickým principům, nelze ztotožňovat s biblickým Izraelem.
Skutečnost, že značná část izraelských občanů – přibližně 60 % – se označuje za ateisty nebo sekularisty, dále podkopává tvrzení, že moderní stát představuje naplnění Boží smlouvy s jeho lidem.
Chybný výklad biblických proroctví
Mnoho křesťanů, kteří podporují moderní stát Izrael, tak činí v přesvědčení, že znovuzřízení židovské domoviny v Palestině je naplněním biblického proroctví.
Poukazují na pasáže, jako je Genesis 12,3, kde Bůh říká Abrahamovi:
"Požehnám těm, kdo ti žehnají, a kdo tě proklejí, toho prokleji", jako na důkaz, že křesťané musí bezpodmínečně podporovat stát Izrael.
Tento výklad však opomíjí klíčové aspekty biblické hermeneutiky.
Za prvé, zaslíbení daná Abrahamovi a jeho potomkům se nikdy netýkala pouze fyzické země, ale jejich role v duchovním vykoupení lidstva, které vyvrcholí příchodem Ježíše Krista.
List Galaťanům 3,16 objasňuje, že tato zaslíbení nacházejí své konečné naplnění v Kristu:
"Zaslíbení byla dána Abrahamovi a jeho potomku. Písmo neříká 'a potomkům', což znamená mnoha lidem, ale 'a tvému potomku', což znamená jednomu člověku, kterým je Kristus."
Za druhé, fyzická země Izraele byla vždy spojena se smluvním vztahem s Bohem, který zahrnoval morální a etické povinnosti.
Biblický Izrael měl prosazovat spravedlnost, starat se o chudé a žít v poslušnosti Božím přikázáním.
Moderní stát Izrael je naopak zapojen do neustálého konfliktu s Palestinci, z nichž mnozí byli vysídleni, utlačováni a vystaveni tomu, co mnozí nazývají systémovou nespravedlností a násilím.
Probíhající konflikt v Gaze, kde je izraelská armáda obviňována z válečných zločinů a zabíjení nevinných civilistů, je v příkrém rozporu s biblickým mandátem spravedlnosti a milosrdenství.
Morální selhání křesťanského sionismu
Křesťané, kteří nekriticky podporují jednání moderního státu Izrael a často se odvolávají na biblická proroctví, ztratili morální kompas.
Zavíráním očí před utrpením Palestinců, včetně křesťanů žijících v Gaze a na Západním břehu Jordánu, tito křesťané zrazují samotné poselství evangelia.
Ježíš Kristus učil lásce, spravedlnosti a milosrdenství – hodnotám, které se nemohou slučovat s násilným útlakem jakéhokoli národa.
Palestinské rodiny procházejí zničenými čtvrtěmi ve městě Gaza 24. listopadu 2023, kdy vstoupilo v platnost dočasné příměří mezi Hamásem a izraelskou armádou (MEE/Mohammed al-Hajjar)
Křesťané, kteří podporují politický stát Izrael na základě svého výkladu Bible, si navíc ve skutečnosti vytvořili pokřivený obraz Boha – takový, který se více shoduje s nacionalismem a politickou mocí než s Bohem zjeveným v Ježíši Kristu.
To je nebezpečný omyl, protože nahrazuje Boha spravedlnosti a soucitu cizím bohem, který žehná nespravedlnosti a útlaku.
Závěr: Současný stát Izrael není Božím Izraelem
Je hlubokým omylem ztotožňovat současný stát Izrael s biblickým Izraelem.
Současný izraelský stát je politickým útvarem vytvořeným na základě sekulárních, sionistických cílů, nikoli naplněním Božích smluvních zaslíbení.
Funguje bez ohledu na biblické zásady spravedlnosti, milosrdenství a práva, které Bůh přikázal svému lidu dodržovat.
Křesťané musí uznat, že pravý Boží Izrael není definován národností nebo zemí, ale věrností Boží vůli, jak byla zjevena v Ježíši Kristu.
Pokračovat v bezpodmínečné podpoře státu Izrael tváří v tvář jeho morálním selháním a pokračujícímu utrpení palestinského lidu znamená opustit Kristovo učení a špatně interpretovat zaslíbení Písma.
Usilujme proto o mír, spravedlnost a pravdu a pamatujme, že Boží království přesahuje pozemskou politiku a hranice.
Q.S.