Lidé opravdu ušlechtilí a ducha vznešeného nikdy nevydávali činy a plody svého života za své vlastní

05.03.2025
Portrét P. Pittra z r. 1975.Fotografie pochází z Archivu P. Pittra a Olgy Fierzové, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, fond Fotoarchiv.
Portrét P. Pittra z r. 1975.Fotografie pochází z Archivu P. Pittra a Olgy Fierzové, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, fond Fotoarchiv.

Lidskost?


Přemysl Pitter


Jsem vždycky na rozpacích, chci-li vyjádřit jedním slovem to, co by měl člověk cítit a prokazovat lidem a co by mělo ovládat všecky lidské instituce.

Řeknu lidskost, lidství, humanita, ale vím dobře, jak ta slova nepřiléhají.

Neboť všecko, co člověk vymyslil a dokázal, přináší zhoubu a nezměrná utrpení.

Všecko jeho sebevědomé úsilí ústí v strašlivém zmatku, z něhož nenalézá východiska.

Kamkoli zasáhl, vnesl porušení.

Jakých ďábelských skutků je schopen člověk, viděli jsem ve všech válkách a ve všech revolucích.

Proto právem mluvíme o "příliš lidském", myslíme mravní slabost a nespolehlivost.

Jak tedy vyjádřit to, co je opakem "příliš lidského"?

Lidé opravdu ušlechtilí a ducha vznešeného nikdy nevydávali činy a plody svého života za své vlastní.

V opravdové pokoře vyznávali, že nikoli z vlastních sil a nápadů tvořili a podnikali, nýbrž, že byli vedeni a podněcováni co bylo vyšší než oni sami, čemu se dávali v službu jako nástroje.

Proto spíš by se pro všecku ušlechtilost a dobrotu hodilo slovo nelidskost než lidskost.

Avšak nechci vnášet do naší řeči a našich pojmů ještě větší zmatek a zůstávám při výrazu "lidství", "lidskost", "humanita", abych vyjádřil to, co má činit člověka pravým Synem člověka: milosrdenství, soucit, láska.

"Až povýšen bude syn člověka od země, všechny potáhne k sobě."

Ano, o to jde: povýšit syna člověka nad všechnu nízkost.

Pak se toto povznesené lidství stane vodítkem veškerenstvu.

"Hovory s pisateli", č. 12, listopad-prosinec 1964

V roce 1995 zařadila generální konference UNESCO sté výročí narození Přemysla Pittra mezi světová kulturní výročí roku.

U této příležitosti byla na zámku Štiřín Přemyslu Pittrovi odhalena pamětní deska, na níž jsou vyryta slova této významné osobnosti našich dějin:

"Bez lásky, bez lidskosti, bez soucítění člověka s člověkem nic neobstojí."

Právě na zámku Štiřín, a dále na zámcích Olešovice, Kamenice a Lojovice (tyto zámky byly zkonfiskovány baronu Ringhofferovi) a v penzionu Ládví Přemysl Pitter z pověření zdravotně-sociální komise České národní rady zahájil v květnu 1945 "akci zámky."

P. Pitter s kotětem na táboře v Mýtě (poč. 40. let 20. století). Fotografie pochází z Archivu P. Pittra a Olgy Fierzové, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, fond Fotoarchiv.
P. Pitter s kotětem na táboře v Mýtě (poč. 40. let 20. století). Fotografie pochází z Archivu P. Pittra a Olgy Fierzové, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, fond Fotoarchiv.

Jednalo se o výjimečnou humanitární akci na pomoc dětem, jejímž iniciátorem a hlavním organizátorem byl Přemysl Pitter…

Pitter přeměnil zámky v dětské ozdravovny a soustředil v nich děti různých národností.

Společně žily v ozdravovnách české a židovské děti vracející se z nacistických koncentračních táborů i německé děti z českých internačních táborů…

Děti, které prošly utrpením z koncentračních táborů…i děti s výchovou v Hitlerjugend…

Prostředí zámků se však stalo světlým ostrůvkem odpuštění a vzájemnosti.

"Po letech píše tehdy čtrnáctiletý Siegfried: "V zámku Štiříně se stalo to, co by nám bylo dříve připadalo nemožné: seděli jsme spolu s židovskými hochy a spolu s nimi zpívali německé a české vánoční písně! Ale tam to bylo něco samozřejmého." (Miroslav Matouš: "Zvláštní člověk Přemysl Pitter, Praha 2001, s. 51).

První děti byly do ozdravoven přivezeny z terezínského ghetta, kde vypukla epidemie skvrnitého tyfu, 22. května 1945.

Celá "akce zámky" trvala do roku 1947 a celkem se z koncentračních a internačních táborů podařilo zachránit 810 dětí.

"Stanovisko křesťanovo je za všech dob a událostí neproměnné.

Učedník Ježíšův stojí vždy na té straně, na které stál jeho Mistr, na straně slabých a utištěných, na straně trpících."

Tato slova napsal Přemysl Pitter, podle vzpomínek jeho blízkého přítele Miroslava Matouše, do tehdy nelegálního časopisu "Posel z Milíčova domu."

Ateliérový portrét Přemysla Pittra s knihou, nedat. Fotografie pochází z Archivu P. Pittra a Olgy Fierzové, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, fond Fotoarchiv.
Ateliérový portrét Přemysla Pittra s knihou, nedat. Fotografie pochází z Archivu P. Pittra a Olgy Fierzové, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze, fond Fotoarchiv.