Ministerstvo vnitra svým informováním o migračním paktu naplňuje svou vlastní definici dezinformace.
"Ministerstvo vnitra patří podle vlastních definic mezi hybridní hrozby," tvrdí právník Robert Kotzian. Ve třech textech na Facebooku právník obviňuje ministerstvo ze šíření zavádějících a manipulativních informací a vyvrací nepravdy týkající se tzv. migračního paktu.
Právník Robert Kotzian, který dlouhodobě pomocí svých sociálních sítí kritizuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a upozorňuje na právní rizika spojená s tzv. migračním paktem, na Facebooku sdílel své tři texty, v nichž shrnuje údajné dezinformace Ministerstva vnitra o migračním paktu.
Podle Centra pro hybridní hrozby (CHH), které spadá pod Ministerstvo vnitra, je definice pojmu dezinformace následující:
"Pojem 'dezinformace' znamená šíření záměrně nepravdivých informací, obzvláště pak státními aktéry nebo jejich odnožemi vůči cizímu státu nebo vůči médiím, s cílem ovlivnit rozhodování nebo názory těch, kteří je přijímají."
Právník Kotzian je toho názoru, že Ministerstvo vnitra svým informováním o migračním paktu naplňuje svou vlastní definici dezinformace.
Kotzian poukazuje na to, že Ministerstvo vnitra je státním aktérem a zároveň šíří nepravdivé či zavádějící informace o migračním paktu s cílem ovlivnit názory občanů a zmírnit jejich případnou kritiku, čímž chce veřejnost přesvědčit, že migrační pakt je pro Českou republiku přijatelný.
Současně právník připomíná, že i Centrum pro hybridní hrozby, tedy Ministerstvo vnitra, uvádí, že ve specifických případech mohou konkrétní migranti anebo jejich masy představovat hrozbu.
Například v podobě terorismu, organizovaného zločinu, šíření infekčních nemocí nebo kulturních zvyklostí neslučitelných s právním řádem.
"Ministerstvo vnitra tedy svým informováním o migračním paktu naplňuje svou vlastní definici dezinformace, ačkoli si u toho musí být vědomo, že komunikuje o zásadní bezpečnostní hrozbě, jak ji samo (cestou CHH) definuje," tvrdí Kotzian a dodává, že Ministerstvo vnitra se tak stává "hybridní hrozbou", proti které chtělo CHH původně bojovat.
Kotzian z toho vyvozuje, že takové jednání Ministerstva vnitra je buď výsledkem nedbalosti, nebo jde o úmyslnou snahu zakrýt selhání ministra vnitra při vyjednávání o migračním paktu.
Omezení nelegální migrace
V prvním z dílů, ve kterých se Kotzian zaměřil na "dezinformace Ministerstva vnitra o migračním paktu", rozebral právník odpověď Ministerstva vnitra na otázku, zda migrační pakt omezí převážení migrantů loděmi neziskových organizací.
Podle Kotziana Ministerstvo vnitra mylně tvrdí, že migrační pakt obsahuje dohody se třetími zeměmi, které mají omezit nelegální migraci.
Ve skutečnosti pakt žádné takové konkrétní dohody neobsahuje, pouze obecně doporučuje, aby je Evropská unie a členské státy uzavíraly.
Navíc Kotzian upozorňuje, že cena za tyto dohody bude vysoká, protože jejich součástí má být i podpora legální migrace a přesídlování migrantů do Evropy, například letecky a na náklady evropských daňových poplatníků.
O tom už však podle Kotziana Ministerstvo vnitra mlčí.
Dále Kotzian kritizuje argument Ministerstva vnitra o tzv. hraniční proceduře, která má údajně bránit pašeráckému byznysu.
Podle Kotziana totiž tato procedura probíhá až na území Evropské unie – až poté, co se migranti do Evropy dostanou, často právě na lodích neziskových organizací.
Odpověď Ministerstva vnitra proto právník označuje za "silnou dezinformaci", protože vytváří mylný dojem, že migrační pakt reálně brání neziskovým organizacím dovážet migranty do Evropy.
Podle Kotziana může být důvodem této manipulace i to, kdo stojí v čele ministerstva – předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Povinné kvóty
V druhém dílu "dezinformací Ministerstva vnitra o migračním paktu" Kotzian vysvětluje, jak to je skutečně s povinnými kvótami, o kterých Ministerstvo vnitra tvrdí, že možnost jejich zavedení migrační pakt ruší.
"Nic takového migrační pakt nedělá. O zavedení jednorázových povinných migračních kvót se speciálním nařízením EU pokusila v roce 2015. Nevyšlo jí to. Ovšem nic v migračním paktu nebrání EU, aby se podobné jednorázové opatření pokusila vedle migračního paktu prosadit znovu," píše Kotzian.
Právník považuje migrační pakt za horší systém než jednorázové kvóty, které měly proběhnout v roce 2015, a to z toho důvodu, že zavádí "trvalý, každoroční mechanismus solidarity".
Ukrajinská výjimka
Ve třetím díle se pak Kotzian zaměřil na vyjádření Ministerstva vnitra o takzvané ukrajinské výjimce, která je podle ministerstva výjimkou ze solidárního mechanismu, kterou si Česká republika vyjednala.
Příspěvky na solidaritu by měly být sníženy pro státy, u kterých pobývá vysoký počet držitelů dočasné ochrany.
K této výjimce se podle Kotziana Ministerstvo vnitra vyjadřuje manipulativně.
"Ano, počet držitelů dočasné ochrany, což jsou v praxi právě ukrajinští uprchlíci, se musí vzít v úvahu. Potíž spočívá v tom, že je to jen jeden z cca 20 dalších údajů, podle kterých se rozhodne, který členský stát bude mít nárok na nějakou úlevu z povinné solidarity," vysvětluje Kotzian, podle kterého je tzv. ukrajinská výjimka spíše "šidítkem pro občany", aby uvěřili, že se jich povinná solidarita týkat nebude.