Pro nás chudoba, zničení prosperity a větrníky.
Evropa má být zničena – a k tomu má vydatně posloužit EU a vylhaná klimatická agenda. Pro totální likvidaci evropské prosperity úplně postačí pokračující výměna obyvatel, záměrná nesoběstačnost a energetická chudoba, která přispěje ke zničení konkurenceschopnosti celého kontinentu – a to jak v průmyslu, tak v zemědělství.
Přechod na tzv. "obnovitelné energie" na úrovni, jakou aktuálně předvádí Německo, znamená ne jeden, ale tisíce kroků zpět – blíž ke středověku.
To je ten "nerůst", často zmiňovaný zločinným Římským klubem "elit".
Jak asi dopadne Evropa ve srovnání s takovou Čínou, kterou klimatické šílenství Západu ani v nejmenším nezajímá?
Lepší, čistší
Jaderná elektrárna Shidaowan je v provozu od prosince a dodává jadernou energii.
A není to elektrárna ledajaká, ale 4. generace.
Takže různí zelení a pirátští odpůrci jaderné energetiky se v takovém případě nemohou ohánět nesmysly o možných důsledcích v podobě katastrofy jako byla ta černobylská v "jaderném pravěku".
Tyto elektrárny mají mnohem lepší zabezpečení a jsou také ekologičtější než nyní velmi propagované větrné elektrárny, jejichž provoz již jen v Evropě stál život desítek milionů ptáků a stamilionů stromů, nemluvě o dopadech na zdraví lidí, kteří žijí v jejich okolí.
Základním konceptem některých z těchto nových reaktorů je, že mohou pracovat s jaderným odpadem z minulosti, a dokonce i s materiálem z jaderných hlavic.
To znamená, že můžete vyčistit prostředí a pokročit v jaderném odzbrojení.
K takzvané jaderné katastrofě nemůže dojít, protože reaktory se v případě havárie samy odstaví a ochladí.
Obávaná nezastavitelná permanentní jaderná reakce již tedy není možná.
Okénko do budoucnosti
V Číně se výše zmíněný projekt v Shidaowan spoléhal na technologii HTR-PM, plynem chlazený vysokoteplotní reaktor, jednu z několika možností pro reaktory IV. generace.
HTR-PM se vyznačují bezpečností a účinností.
Palivo je v kuličkách, ne v tyčích.
Tyto kuličky mají průměr asi 6 cm a obsahují částice paliva.
Obklopené grafitem snesou teploty až 2500 stupňů Celsia.
Teplota v reaktoru zůstává omezena na 750 stupňů Celsia.
Tím se zabrání úniku radioaktivního materiálu.
Helium se používá pro chlazení a odvod tepla.
Dosahuje vyšších teplot než tradiční chladicí kapaliny, umožňuje použití běžných parních turbín a zvyšuje účinnost. HTR-PM jsou také považovány za odolné proti roztavení.
Pokud helium selže, reaktor se automaticky vypne.
Riziko hrozí pouze v případě, že se dovnitř dostane vzduch nebo vlhkost.
Grafit by se pak mohl vznítit a uvolnit radioaktivitu.
Každá z použitých kuliček odpovídá energii 1,5 tuny uhlí. Čínský reaktor v Shidaowan obsahuje až 430 000 těchto kuliček.
Reaktory by měly mít možnost pokračovat v doplňování paliva za provozu bez nutnosti odstavení nebo snížení výkonu.
Stavba byla zahájena v roce 2012.
Zkušební uvedení do provozu proběhlo v prosinci 2021.
Nyní začíná komerční využití.
Čína tak světu ukazuje dobu, za kterou lze pokročilý projekt tohoto typu realizovat.
Náklady na stavbu jsou 643 milionů eur.
V Shidowanu jsou ve výstavbě další reaktorové bloky, pro které byla zvolena poněkud konvenčnější technologie (2x PWR typu CAP1400 a 2x PWR typu HPR1000).
Je to pochopitelné, protože "vesmírná" technologie HTR-PM se musí v praxi vyzkoušet Čína však již uvedla do provozu další, větší reaktorový projekt využívající "novou" technologii. HTR-PM600 je plánován se šesti bloky reaktoru HTR-PM.
Na chvostu
Západ nemá jinou možnost než hrát roli diváka, zatímco Čína zdokonaluje technologii, která byla vyvinuta na Západě před desítkami let.
V případě reaktoru s kulovým ložem začal teoretický vývoj v USA ve 40. letech 20. století a konečnou implementaci přinesl Němec Rudolf Schulten v 60. letech.
Projekt předchůdce dnešních čínských reaktorů probíhal v německém Jülichu v letech 1966 až 1988 s mírně odlišnou konfigurací a vyšší provozní teplotou.
Čína ukazuje, že technologie může pokročit bez protivědecké klimatické ideologie v pozadí.
Počáteční vývoj však zaznamenal i neúspěchy.
Při prvotních testech tohoto typu elektrárny v německém Jülichu, došlo k únikům a poškození elektrárny.
V populaci se zvýšil výskyt leukémie a bylo také zjištěno o 64 procent více případů rakoviny štítné žlázy.
To bylo přičítáno nevelkému úniku radioaktivity v reaktoru, ačkoli nebyl nikdy přesvědčivě prokázán.
Šetření odhalilo nedostatečné monitorování aktivní zóny reaktoru a vysoké teploty.
Právě tyto problémy však byly v Číně vyřešeny.
Problémem v Německu mohlo být využití méně používané technologie a více lidských chyb a zastírání.
Další zkušební závody tohoto typu reaktoru s HTR-10 byly v Číně, kde svou funkčnost prokázaly v roce 2003, a od roku 1999 je v provozu zkušební reaktor v Japonsku.
Existuje pár dalších konceptů z generace IV, které jsou slibné – v mnoha případech jsou napřed Rusko nebo Čína.
Q.S.
Tvář Evropy je měněna, přičemž nikdo netuší jaký bude výsledek....
Tedy tuší, ale nikdo neposlouchá...