Výročí dvou let války na Ukrajině se v Česku neslo ve znamení setkání na náměstích, přehršle projevů o neutuchající podpoře Ukrajině, sbírek na drony, vzpomínek a kompilací.

27.02.2024

Nicméně, situaci na frontě to nijak nemění. Ostatně na Staroměstském náměstí prezident Petr Pavel řekl: "Válka na Ukrajině bohužel nekončí a v dohledné době zřejmě ani neskončí," řekl s tím, že Putin prohlásil, že chce dobýt minimálně administrativní území Luhanské a Doněcké republiky, ale také že mu jde o porážku Ukrajiny jako celku.

Podle dalších analytiků bude budoucnost Ukrajiny temná. 

Finský analytik Emil Kastehelmi míní, že není žádný prostor pro optimismus, protože řada problémů, kterým Ukrajina čelí, je v dohledné době neřešitelná. 

Podotýká, že zatímco v roce 2023 vedla Ukrajina ofenzivu, Rusové shromáždili značné síly a od října už útočí na několika frontách, zatímco Ukrajina musí řešit problémy jak vnější, tak vnitřní.

Jednak proto, že v roce 2023 utrpěla značné ztráty. 

"Letní ofenziva byla drahá, ale nedosáhla žádných strategických cílů. 

Po létu bylo čím dál těžší ztráty nahrazovat. 

Vojenské velení pravděpodobně tyto problémy předvídalo. 

Na konci roku 2023 se objevily veřejné roztržky ohledně nového mobilizačního zákona. 

Vojenské velení a prezident Zelenskyj se neshodli, kolik lidí má být mobilizováno. 

A i když bylo problém s nedostatkem mužstva potřeba vyřešit, při rozhodování nebyla tato naléhavost zohledněna," tvrdí analytik a dodává, že nové mobilizační zákony nenabydou do konce jara platnosti.

Noví rekruti tak zřejmě budou mít jeden až dva měssíce na to, aby si vyřídili potřebné záležitosti a pak bude následovat dvouměsíční výcvik. 

Zde Kastehelmi podotýká, že dva měsíce není moc a že minimální trénink povede k nepřipraveným vojákům a ztrátám, kterým by se dalo zabránit. 

Noví vojáci pak na frontu dorazí na konci léta a do té doby má Rusko příležitost slabosti využít.

Poukazuje dále, že Ukrajina má jen omezené možnosti, jak ovlivnit zahraniční pomoc. 

Tu ovlivňuje řada faktorů, mimo jiné nadcházející volby v USA. 

A i když EU navyšuje svou výrobní kapacitu, pro potřeby Ukrajiny to zdaleka nestačí.

"Za problémy s mužstvem si Ukrajina může sama. 

I když bylo jasné, že posily budou potřeba, tak politické a vojenské priority nebyly v souladu. 

Starosti o to, kolik bude masivní mobilizace stát, jsou sice správné, ale řešení původního problému se nedá odložit," píše analytik s tím, že Rusko si je vědomo těchto slabostí a využívá je. 

A i když v zimě byly výsledky skromné, od ledna "padlo agresorovi" čím dál více vesnic a měst. 

Především Avdijivka.

Analytik konstatuje, že Rusko útočí na několika frontách zároveň a hledá, kde je linie slabá. 

To vede ke ztrátám, ale ty je Rusko ochotné tolerovat. 

Po mobilizaci už tak příhodné podmínky nebudou. 

A i když někde budou mít Rusové větší ztráty, oslabené ukrajinské síly se stejně nezmůžou na protiútok. 

I když Rusko útočí, hluboké průniky se zatím nekonají a k žádnému velkému zhroucení ukrajinských sil nedošlo. 

Ruské síly prý spoléhají na to, že opotřebovávací válka přinese výsledky. 

Jak analytik také konstatuje, značné síly ještě nebyly ani nasazeny, což vede k tomu, že Rusko může vést týdny i měsíce trvající ofenzivy a v případě potřeby je posílit.

"Nepředvídám zásadní kolaps, ale jsou tu určité ozvěny protiofenzivy v Charkově v roce 2022 – ale v opačném gardu. 

Pomalá reakce na kritické problémy, zvýšené schopnosti nepřítele a problémy s vnějšími aktéry vytvářejí rizikovou situaci s možnými negativními důsledky. 

Tohle jaro jde o přežití. 

Ukrajina stále čelí existenčním hrozbám a i nadále jsou možné různé scénáře. 

Politici by se měli řídit pesimismem a zejména všechny plány pomoci by měly být přizpůsobeny nejhorším scénářům. 

Krizové povědomí by mělo odpovídat povědomí z počátku roku 2022," tvrdí Emil Kastehelmi a shrnuje, že několik následujících měsíců bude Ukrajina mít vojenský podstav a kvůli omezeným zdrojům toho tolik nedokáže. 

Rusko ví, že má v počtu vojáků, vybavení i v palebné síle převahu a nebojí se riskovat ztráty, když může zabrat území.

O tom, co může Ukrajina dokázat, udělal krátký komentář i švédský vojenský analytik Mikael Valtersson. 

Ten především vyvracel myšlenku, že s vyšší mírou zahraniční pomoci může Ukrajina Rusko porazit. 

Tato myšlenka převládala zejména v roce 2023, poté, co byly ruské síly v roce 2022 vyhodnoceny jako slabé.

"Všichni víme, co se stalo. 

Ukrajina dostala spoustu vojenského vybavení a výcviku s cílem vybudovat nové, údajně lepší západní jádro svých ozbrojených sil. 

Tato ukrajinská elita a mnoho dalších ukrajinských jednotek pak strávily velkou část roku 2023 tím, že bily hlavou o ruská opevnění. 

Takže i s velkorysou podporou Západu a s Ruskem, které až do podzimu 2022 nebralo válku vážně, Ukrajina žalostně nesplnila vysoká očekávání, která všichni, jak na Ukrajině, tak na Západě, na počátku roku 2023 měli. 

Pokud Ukrajina nedokázala v roce 2023 uštědřit Rusku drtivou porážku, jsou její šance v roce 2024, kdy bude čelit mnohem silnějšímu Rusku, mnohem menší," soudí.

A také říká, že podporovat slabší stranu jen prodlužuje utrpení a válku. 

"V nejhorším případě bude válka a utrpení věčné. 

Ale můžete mít dobrý pocit, když jste daleko a to utrpení nemusíte vidět," podotýká s tím, že nejjednoduší způsob, jak utrpení ukončit je buď podpořit vítěze, nebo stáhnout podporu slabší straně. 

"Pokud budete čekat moc dlouho, vítěz během totální války bude mít takové ztráty, že nic než totální vítězství mu stačit nebude."

Co by Rusové letos mohli udělat, pak zhodnotil analytik Tyler Weaver. 

Doslechl se totiž, že Rusové do oblasti operací posílají posily z Krymu. 

Což ho přimělo se zamyslet nad potenciálním směrem ruské ofenzivy. 

Diskuse se vedou zejména o severu, tedy o Charkovu, Kupjansku, Slavjansku, Kramatorsku a Sumy. 

Ochrana hranic je v této oblasti slabá a Putin sám uvedl, že bude potřeba zajistit ochrannou zónu okolo hraničního pásma, nemluvě o tom, že by se jednalo o svého druhu pomstu za charkovskou protiofenzivu.

Ale podle analytika je zde lepší příležitost. 

Totiž útok z jihu, podél Dněpru. 

Zatímco obsazení Charkovského regionu by pozice u Donbasu neovlivnilo, nemluvě o ukrajinské logistice, ofenziva podél řeky by přerušila ukrajinskou komunikaci přes Dněpr. 

"Vše, co by bylo posláno směrem na Donbas, by muselo projít přes nyní nebezpečně ohroženou výspu a pevnost Charkov by byla v podstatě nevýznamná," míní Weaver.

Samozřejmě, tento plán by byl riskantní, jednalo by se v podstatě o opačnou verzi ukrajinské letní ofenzivy ve stejném terénu, takže se na začátku dá očekávat velice tuhý odpor. 

A vyžadovalo by to dobytí dvou měst, ne jen jednoho. 

Nicméně, obě města mají dohromady stejnou populaci jako Charkov.

"Na začátku války by bylo něco takového logisticky obtížné kvůli špatné infrastruktuře v regionu, ale Rusové již dva roky budují a opravují infrastrukturu v Záporoží a Chersonu. 

A jak nám nedávno předvedli v Avdijivce, ve skutečnosti nemají problém s prováděním odvážných bojových plánů, které se poněkud vymykají konvenčnímu chápání," podotýká analytik.


Zdroj