Aby veřejnost nepochopila, jak pokročilý je skutečný geoinženýring při ovlivňování počasí.

V posledních měsících se objevují zatím nepříliš obvyklé termíny popisující extrémní projevy počasí. Už i v televizních zprávách o počasí používají termíny jako bombový cyklon nebo atmosférické řeky, které popisují extrémně ničivý příval rekordního množství deště nebo sněhu v různých částech světa.

Zelená mafie a globální oteplování

Zelená mafie klimaalarmistů bez jediného důkazu tvrdí, že za vše může příliš velká "uhlíková stopa" člověka. 

Využívají to jako záminku, aby znásobili úsilí o co nejrychlejší likvidaci ropy, plynu, uhlí a také zcela čisté jaderné energie ve prospěch nefunkční, daňovými poplatníky dotované "zelené energie" – nespolehlivé větrné nebo solární elektřiny.

Je však možné, že tyto podivné klimatické katastrofy jsou skutečně "způsobeny člověkem", ale nikoli emisemi CO2?

Manipulátoři v akci

V poslední době procházejí zejména Spojené státy těžkými povětrnostními událostmi: Typicky bouří Bomb Cyclone, která pokryla velkou část východního pobřeží rekordním sněhem od Buffala až po Floridu. Zároveň západní pobřeží USA od státu Washington až po pobřeží Kalifornie prošlo extrémními záplavami způsobenými vlnou takzvaných oceánských řek, které přinášely obrovské množství vody z Tichého oceánu a způsobily vážné záplavy.

Zelení ideologové, aniž by předložili jakýkoli validní vědecký důkaz, pochopitelně tvrdí, že za vše může "globální oteplování způsobené člověkem" – nyní nazývané "změna klimatu", aby se původní problém ještě více zamotal a zastřel - a argumentují nutností urychleného přechodu k dystopickému světu bez uhlíku.

Lze se vážně domnívat, že by to opravdu klidně mohlo být způsobeno člověkem. 

Ale ne kvůli příliš velkému množství CO2 nebo jiných emisí takzvaných skleníkových plynů. 

Za vším totiž dosti pravděpodobně může být záměrná a zločinná manipulace s hlavními meteorologickými jevy.

Už to dokonce i přiznávají

Technologie manipulace s počasím je jednou z oblastí, která byla a je přísně tajná. 

Od konce druhé světové války se o ní otevřeně nediskutuje. 

Často se jí říká geoinženýrství nebo nověji méně zlověstně "klimatické zásahy". 

Ať už tomu však říkají jakkoli, jde o totéž: Zahrávají si se složitým systémem pozemského počasí, což může mít - a zjevně už má - katastrofální následky. 

Co o tom, co ještě donedávna označovali za vysmívané "konspirační teorie" dnes už víme?

Po klimatické konferenci v Paříži v roce 2015 a následné Pařížské dohodě začal Peter Wadhams, profesor fyziky oceánů na univerzitě v Cambridge spolu s dalšími předními vědci zabývajícími se "globálním oteplováním" otevřeně vyzývat ke geoinženýrství, které má "vyřešit" údajnou klimatickou krizi a zabránit globálnímu oteplení nad 1,5 ' C nad předindustriální úroveň, což je onen posvátný cíl.

Klimaalarmisté po Paříži tvrdí: 

"Už jsme zády u zdi, takže nyní musíme přistoupit ke geoinženýrství. Činíme tak i s vědomím, že jeho šance na úspěch jsou malé a rizika jeho realizace velká."

I toto "doznání" je ovšem lež. 

Zamlčují, že geoinženýrské manipulace s počasím vyvíjejí v utajení vojenské a zpravodajské agentury USA (a nejen USA) již po celá desetiletí.

Přichází kritický rok?

V červnu 1996 zveřejnilo americké letectvo zprávu s provokativním názvem "Počasí jako násobitel armádních sil: 'Ovládnutí počasí v roce 2025'".

Ve zprávě byly nastíněny možnosti člověkem vytvořeného geoinženýrství, které by mimo jiné buď posílilo srážky nebo bouře, či naopak přirozené srážky eliminovalo - a tak vyvolalo katastrofální sucho - případně zlikvidovalo oblačnost nad územím nepřítele a způsobilo mnohé další umělé atmosférické události.

Zpráva byla vypracována, "aby prozkoumala koncepty, schopnosti a technologie, které budou Spojené státy potřebovat, aby si i v budoucnu zachovaly dominantní postavení ve vzdušných a kosmických silách".

Hned na začátku uvádí, že "modifikaci počasí lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: potlačování či zesilování povětrnostních jevů. 

V potřebných případech může jít o vytváření zcela nových vzorců počasí, tlumení nebo kontrolu silných bouří, ale dokonce o změnu globálního klimatu v aktuálním nebo i dlouhodobém měřítku."

V dokumentu letectva to vlastně říkají zcela naplno: 

"Obrovské vojenské schopnosti, které by mohly být výsledkem experimentů v této oblasti, činíme na vlastní nebezpečí. ... 

Vhodné využití možností modifikace počasí nám může zajistit dominanci v bojovém prostoru v míře, jakou jsme si dosud nedokázali představit. ... 

Technologie je v podstatě k dispozici. 

Čeká jen na to, až ji naplno začneme využívat."

A závěr je naprosto alarmující: "Do roku 2025 můžeme vlastnit počasí".

Operace PopEye

Nestalo se to ze dne na den. 

Zpráva uvádí, že již v Eisenhowerově éře "v roce 1957 prezidentský Poradní výbor pro kontrolu počasí výslovně uznal vojenský potenciál modifikace počasí a konstatoval, že by se mohla stát důležitější zbraní než atomová bomba". 

To bylo téměř před sedmi desetiletími.

Při válce ve Vietnamu na konci 60. let, ministr zahraničí Henry Kissinger a CIA schválili přísně tajnou geoinženýrskou operaci s krycím názvem Operace PopEye, která se uskutečnila z Thajska nad Kambodžou, Laosem a Vietnamem. 

Pomocí letounů WC-130 a stíhaček RF-4 rozprašovali američtí vojáci do přirozených sezónních monzunových bouřkových mraků jodid stříbrný a jodid olovnatý, aby se severovietnamské zásobovací trasy změnily v neprůjezdné bahenní propadliště.

Šlo o to "stvořit" tolik celoročních dešťů, aby Ho Či Minovy stezky zůstaly zablokované.

Tajnou geoinženýrskou operaci odhalil a v roce 1972 zveřejnil oceňovaný novinář Seymour Hersh. 

Tehdy to vedlo k Hershovu slyšení v Kongresu, a k formální "nápravě". 

O několik let později, v roce 1976, byl na to konto přijat bezzubý zákon, který "ukládal" všem aktérům povinnost každoročně hlásit vládní agentuře NOAA veškeré provedené modifikace počasí. 

Ale nařizujte CIA nebo Pentagonu, aby se ze svých zločinů někomu zpovídaly.

Ionosférické ohřívače

Od 70. let 20. století se práce na umělém geoinženýrství staly pouze sofistikovanější - a také mnohem utajenější .

Konstatujme, že tradiční metoda "rainmaking", čili osévání mraků letadly rozptylujícími do nich částice jodidu stříbrného za účelem vyvolání srážek, se používá již od 40. let 20. století. 

Od 90. let - přibližně právě od doby, kdy americké letectvo vydalo výše zmíněnou tajnou zprávu (Weather as a Force Multiplier: 2025), byly vyvinuty zcela nové metody s mnohem větším dosahem a účinkem. 

A to mnohem dříve než v předpokládaném roce 2025.

Ocitujme další pozoruhodnou větu ze Zprávy US Air Force z roku 1996: "Modifikace ionosféry je oblast bohatá na potenciální aplikace a existují také vedlejší aplikace, které ještě nebyly představeny".

A tak jsme u dalšího pojmu, jenž byl po leta zatajován a označován za pouhou fantazii bláznivých "konspiračních teoretiků":

Řeč je o projektu ionosférického výzkumu amerického letectva a Úřadu pro námořní výzkum HAARP – High Frequency Active Auroral Research Program – v Gakoně na Aljašce.

Již v lednu 1999 označila Evropská unie tento projekt za "globální problém" a přijala rezoluci, v níž požaduje více informací o jeho zdravotních a environmentálních rizicích. 

Washington tuto výzvu samozřejmě ignoroval. 

Většina údajů z výzkumu HAARP byla prostě utajena z důvodů "národní bezpečnosti" - a přes tuto známou gumovou formulaci prostě nejede vlak.

V roce 1985, kdy pracoval pro ropnou společnost ARCO na základě grantu od Pentagonu DARPA, podal brilantní fyzik Dr. Bernard J. Eastlund patent (US #4,686,605) na "metodu a zařízení pro změny oblastí v zemské atmosféře, ionosféře a magnetosféře". 

Popis patentu říkal, že specifické vysílání silných rádiových vln do ionosféry může způsobit ohřev a "pozvednout" zemskou ionosféru. 

To lze využít k ovládání počasí, změně tzv. tryskových větrů, změně tornád nebo vytvoření či stopnutí srážek.

Společnost ARCO oslovila americká armáda a patentová práva jejího tehdejšího zaměstnance Eastlunda od ní koupila.

HAARP a jeho klony po světě

Americká armáda pak podle všeho předala patentová práva špičkovému vojenskému dodavateli, společnosti Raytheon. 

Raytheon se údajně podílí i na výstavbě všech těch známých velkých radarových polí pro ohřev ionosféry na celém světě. 

Náhoda? 

Mluvčí HAARP pochopitelně popřel, že by v HAARP použila v USA Eastlundův patent. 

O žádném z dalších míst se však nezmínil.

Připomeňme, že HAARP je vysoce výkonná fázovaná soustava radarových antén zaměřených na ionosféru. Ionosféra je vysoko položená vrstva atmosféry s částicemi, které jsou vysoce nabité energií. 

Pokud se do ionosféry promítne záření, může se vytvořit obrovské množství energie, které lze zaměřit na anihilaci zvolené oblasti. 

Původně se na vlastních internetových stránkách, které jsou nyní smazány, uvádělo, že HAARP je "vědecký projekt zaměřený na studium vlastností a chování ionosféry... pro civilní i obranné účely".

HAARP v Gakoně byl americkou armádou oficiálně uzavřen v roce 2013. 

V roce 2015 byl provoz HAARP oficiálně převeden na Aljašskou univerzitu ve Fairbanksu. 

Uzavření poskytlo záminku k zastavení živého vysílání signálů HAARP na veřejné internetové stránce. 

Právě to totiž podávalo pádné důkazy o souvislostech mezi činností HAARP a velkými meteorologickými katastrofami, jako byl hurikán Katrina či zemětřesení v čínském Čcheng-tu v roce 2008.

Někteří vědci spekulovali, že HAARP v Gakoně byl jen klamnou diverzí, nevinným místem otevřeným akademickému zkoumání, zatímco skutečné vojenské manipulace s ionosférou probíhají na úplně jiných přísně utajených místech.

Na scéně je HIPAS

Do roku 2015 se americká armáda a vládní agentury, jako je NOAA, posunuly daleko za dosavadní možnosti HAARP. 

Dohlížely na výstavbu mnohem výkonnějších fázovaných ionosférických radarových tepelných polí po celém světě.

Patřilo k nim i výkonnější zařízení HIPAS – 70megawattové zařízení východně od Fairbanksu. 

Patřila sem také Arecibo Observatory, dříve známá jako Arecibo Ionosphere Observatory – 2megawattové zařízení v Portoriku; Mu Radar – 1megawattové zařízení v Japonsku. 

A matka všech radarových polí pro ohřev atmosféry, EISCAT – zařízení o výkonu 1 gigawatt v Tromsø v severním Norsku. 

HAARP je naproti tomu zařízení o výkonu pouhých 3,6 megawattů.

Mnoho dalších zařízení pro fázový ohřev ionosféry je buď absolutně tajných, nebo o něm poskytují jen málo informací. 

Předpokládá se, že jedno takové se nachází na letecké základně Vandenberg v jižní Kalifornii. 

Další v Millstone Hill v Massachusetts, další na Tchaj-wanu a na Marshallových ostrovech. 

Protože Pentagon a další příslušné americké vládní agentury se rozhodly o jejich vzájemném propojení a využití při práci na změně klimatu říci jen málo nebo vůbec nic, jsme opět odkázáni na více či méně podložené spekulace.

Vojenský dodavatel Raytheon, který získal Eastlundovy patenty od společnosti ARCO, se údajně podílí na mnoha takovýchto místech po celém světě.

Vzhledem k tomu, že geoinženýrské operce CIA, Pentagonu a americké vlády jsou tak přísně utajeny, není možné u soudu prokázat jejich výsledky. 

A tak události jako bombová tornáda na východním pobřeží, floridský hurikán Ian ze září 2022, jedna z nejsilnějších bouří, která kdy zasáhla USA či rekordní záplavy z ledna 2023 způsobené opakovanými vlnami atmosférických říčních bouří, které se po mimořádném suchu převalí přes Kalifornii, jsou nadále vydávány za úkazy přírodního původu.

Především však: 

Neexistuje žádný hodnověrný vědecký důkaz, že by tyto jevy způsobil přebytek CO2 v atmosféře. 

Zato však existuje obrovské množství důkazů ukazujících na zneužívání manipulace s počasím.

Projekt Tianhe

V roce 2018 čínská média informovala, že státní Šanghajská akademie kosmických technologií zahajuje rozsáhlý geoinženýrský projekt Tianhe, což v překladu znamená "Nebeská řeka". 

Projekt byl založen na vysoko položené tibetské náhorní plošině, v níž pramení některé z největších řek světa. 

Měl přesunout obrovské objemy vody z dešti bohatého jihu na vyprahlý sever. 

Provoz byl zahájen v roce 2020 - a od té doby už o něm nebyly zveřejněny žádné další podrobnosti.

Je naprosto jasné, že podobné pokusy (a jistě i výsledky) má daleko více velmocí. 

Dost možná mnohé z toho, co vidíme, jsou již probíhající bitvy "neviditelné války". 

Ale je toho mnohem víc.

Patří k nim nedávné diskuse o projektu Billa Gatese s harvardským fyzikem Davidem Keithem, jehož záměrem je vypouštět vysoko nad Zemí částice uhličitanu vápenatého, aby se napodobily účinky sopečného popela blokujícího sluneční svit. 

Nebo nedávné experimenty společnosti Make Sunsets, která vypouští z Baja Mexico meteorologické balóny s oxidem siřičitým, aby rovněž blokovaly slunce.

To jsou jistě šílené nápady, které mohou vést k k uměle vyvolanému hladomoru. 

Přesto však mají zjevně sloužit především k odvádění pozornosti. 

Aby veřejnost nepochopila, jak pokročilý je skutečný geoinženýring při ovlivňování počasí.

Nadcházející rok 2025 bude zřejmě bohatý i na zásahy do počasí. 

Jak to ovlivní Trumpova administrativa, která se ráda nechává slyšet, že si na tyto pokusy hodlá posvítit, se dozvíme brzy.

Skepse je však na místě

Zdroj