Básně

Jarní víra

Vlídné vánky se probouzejí,
dnem nocí předou, šeptem znějí
a rostou směry všemi.
Ten čerstvý dech, ten nový tón!
Teď, srdce, přemoz k stesku sklon!
Jde převrat celou, celou zemí.
Svět krásnější je každým dnem
neví se, čím se stane všem
bez konce s květy všemi.
I dálný, přehluboký dol
kvete: Teď, srdce, potlač bol!
Jde převrat celou, celou zemí. 

Bříza

Břízo, vesele svítíš
z temného jedloví,
něžně ostatní stromy
věnčí tvé listoví.
Jak mé jinošské tužby
a jejich raný svit
ty zelenáš se zprvu,
pak kloníš zlatý štít. 

Jedle

Jehličí vznešených jedlí!
Jsi zelené celý čas.
Tak jako moje láska
kvete vždy zas a zas.
Však sotva kdy zeleň jedle
radostně zářit má:
tak i ta moje láska
je ach! i věčná tma. 

Ovčákova nedělní píseň

To je den Páně dnes!
Tu v širých lukách stojím sám
a zvonu z dáli naslouchám,
v tichu, jež nezná mez.
S modlitbou úlevnou,
ach sladká hrůzo, divné vání,
pokleká i dav v usebrání
neviděn zde se mnou.
Nebe, jež nezná mez,
jak svátek najednou je blíž,
pootevřena svatá říš.
To je den Páně dnes! 

Skřivánci

Třepotáš se ve vánku,
vítej, hejno skřivánků!
Jeden nad mezí se zdvihne,
druhý větvemi se mihne.
Nebem vznášejí se blaze,
jásot sám v světelné dráze.
Jeden, sama radost země,
chvěje se vnitř kdesi ve mně.

Svaté právo na domov

Překroč práh toho domu!
Buď vítán znavený!
Odlož plášť, postav k tomu
hůl tady u stěny!
Usedni k mému stolu!
Cti zaslouží si host.
Co mohu, snesu spolu,
jen pojez, trudů prost!
Když pomsta neurvalá
ti tvoji rodnou zem
nespravedlivě vzala,
buď mi zde přítelem!
Jen žádá smysl zdravý:
střez jak já beze slov
po otcích zbožné mravy,
právo všech na domov! 

Ludwig Uhland 1787-1862