Buď na stráži!

Střez bděle, bratře, úsek vykázaný!

Bůh při tobě; nuž nelekej se rány,

drž dobře štít a oštěp dlaní važ!

A byť i vyvstal temných končin kníže

a všichni zběhli od znamení kříže,

sám v opuštěném valu konej stráž!

Stůj pevně, bratře, v provinilém světě!

Nechť zdání řádu s hradby nesvede tě:

jen padne-li tvůj bližní, vyjdi včas!

A byť i v právu stála země celá

a křivda pouze jednomu se děla,

sám stav se zaň a pozvedni svůj hlas!


Miroslav Matouš

Hovory s pisateli, č. 1, prosinec 1962, s. 7.

L.K.