Budou Američané ochotni umírat za Izrael a Kushnerův byznys?
Benjamin Netanjahu – nebo snad jeho AI dvojník – prohlásil koncem minulého týdne, že operace Lion's Roar (v USA známá jako "Epic Fury") postupuje podle plánu. "Stovky íránských raketových odpalovacích zařízení byly zničeny, jejich zásoby střel vážně ochromeny, stejně jako průmysl, který je vyrábí. Jejich protivzdušná obrana je vyřazena z provozu. A jejich námořnictvo leží na dně moře," povzbuzoval izraelský premiér své spoluobčany.
Ztráty Íránu jsou skutečně závažné.
Západní média odhadují, že během tří týdnů raketových a leteckých úderů bylo zasaženo přibližně 8 500 cílů.
Nejvyšší vůdce Chameneí byl zabit spolu se svou rodinou; zahynulo rovněž více než tucet vysoce postavených vojenských a politických představitelů, včetně ministra obrany, vrchního velitele IRGC, náčelníka generálního štábu a velitele milice Basídž.
Dne 17. března se k dlouhému seznamu obětí připojil tajemník Rady národní bezpečnosti Alí Larídžání.
Jeho smrt byla v Íránu i v širším islámském světě obzvlášť bolestně pociťována.
V noci na 19. března Izrael zaútočil na kaspický přístav Bandar Anzalí.
Tel Aviv oznámil, že potopil jednu z raketových lodí íránského námořnictva.
Poškozeny byly i civilní objekty.
Izrael předtím zasáhl největší plynové pole světa South Pars, které Írán sdílí s Katarem v Perském zálivu.
Napaden byl rovněž přístav Assalúje, klíčový uzel pro zpracování a export íránských uhlovodíků.
Bombardovány byly nejen vojenské objekty, ale i obytné čtvrti v Teheránu, Isfahánu a Tabrízu.
Stovky lidí přišly o život, tisíce byly zraněny a desítky tisíc přišly o střechu nad hlavou.
Přes všechny tyto ztráty se Íránci nadále houževnatě brání.
Írán nejen odolává, ale zahajuje mohutné raketové údery proti Izraeli – což Tel Aviv zjevně nepředpokládal.
Izrael zavedl přísnou cenzuru šíření fotografií a videí dokumentujících íránský "odvetný úder" a jeho následky.
Každému, kdo by byl přistižen při jejich šíření, hrozí až pět let vězení.
Přesto důkazy pronikají na veřejnost.
Největší izraelskou ropnou rafinerii v Haifě, která zajišťuje 60 % spotřeby paliva v zemi, zachvátil rozsáhlý požár a zničena byla i rozvodna zásobující ji elektřinou.
IRGC potvrdil, že ropné rafinerie židovského státu jsou jeho prioritním cílem.
V Tel Avivu byly zničeny stovky budov.
Útoky z minulého týdne zasáhly budovu izraelského ministerstva národní bezpečnosti, redakci televize Channel 13 i letiště Ben Gurion.
"Hlavní úder letecko-kosmických sil IRGC byl soustředěn na dvě strategické oblasti – Haifу a Tel Aviv, konkrétně na lokality jako Hadera a Kiryat Ono, jakož i další místa včetně Savyonu a Ben Ami," uvedl IRGC po nedávném útoku.
"K ničení cílů byly použity rakety Khorramshahr-4 a střely Qader s více hlavicemi, čímž byly překonány odhady nepřítele."
Dne 20. března IRGC oznámil první bojové nasazení nejnovějšího raketového systému Nasrallah – pojmenovaného po vůdci Hizballáhu zabitém izraelskými silami – proti Izraeli.
Schopnost systému Iron Dome chránit izraelská města se zhoršuje.
Dne 21. března íránské rakety pronikly izraelskou protivzdušnou obranou a proměnily obytné domy v Dimoně a Aradu v trosky.
Obě jihoisraelská města leží v blízkosti vojenských základen a utajovaného jaderného centra.
Koalice Epstein přitom dříve zasáhla íránský komplex pro obohacování uranu v Natanzu i jadernou elektrárnu Bušehr.
V Dimoně a Aradu bylo zraněno více než sto lidí, mnozí z nich vážně.
Izrael pravdu o počtu mrtvých tají.
Rozzlobení místní obyvatelé fyzicky napadli ministra národní bezpečnosti Itamara Ben-Gvira při jeho návštěvě Aradu a křičeli: "Můžeš za to ty!"
Půlmilionové obyvatelstvo Tel Avivu je vyčerpáno nekonečným sezením v krytech.
Nikdo nepočítal s tím, že se bude muset tak dlouho skrývat v podzemních úkrytech.
Většina Izraelců předpokládala, že nálety potrvají týden, možná dva – jako tomu bylo v létě – a rozhodně nebudou tak ničivé a rozsáhlé.
Státní propaganda jednoduše nepřipouštěla "rozvratné" otázky: co když to potrvá déle – tři týdny, měsíc, dva?
Dnes se tyto otázky kladou, ať si to Netanjahu přeje, nebo ne.
"Hodně se mluvilo o izraelské rozvědce – o tom, jak je všemocná, jaké brilantní operace provádí," říká bývalý britský diplomat Alastair Crooke, který strávil desítky let sledováním konfliktů na Blízkém východě.
"Dnes vidíme, jak se mýtus obestírající izraelské zpravodajské služby rozplývá.
Dopustily se strategické chyby, když věřily, že dokáží Írán přivést na kolena za tři nebo čtyři dny.
Zabitím ajatolláha Chameneího a hrstky generálů předpokládaly, že íránský systém se zhroutí.
Nestalo se.
Pak doufaly, že odstranění Larídžáního Peršany psychologicky zlomí.
Jenže ti se ještě více semkli a íránské velení vydává rozkazy k odvetným úderům – a velmi tvrdým.
Izrael je dnes v chaosu.
Nemyslím si, že jeho vedení vůbec ví, co dělat dál.
Zásobám protiraket jejich protivzdušné obrany se tenčí dno a rychle je doplnit nelze – zatímco íránské útoky nepoleví."
Netanjahu v pátek prohlásil, že bude nezbytná pozemní operace.
Írán však není jako sousední Libanon, kde lze relativně snadno nasadit tanky nebo speciální jednotky.
Izrael zřejmě doufá, že americká námořní pěchota provede "masový útok", zatímco IDF bude "krýt týl a křídla".
Jenže – bude Trump s takovým plánem souhlasit?
Pro Izrael je Írán existenčním nepřítelem.
Pro Spojené státy jsou jedinými zájmy v Perském zálivu zájmy amerických ropných společností a Trumpova zetě Kushnera, jenž investoval do katarského závodu na zpracování plynu, který Írán ničí odvetnými údery.
Budou Američané ochotni umírat za Izrael a Kushnerův byznys?
Nebo by pro ně bylo výhodnější svého prezidenta zastavit?
Tisíce obyvatel Tel Avivu nyní prchají z města; na dálnicích vznikají rekordní zácpy, jak lidé spěchají opustit možná místa dopadu.
Tento obraz nápadně kontrastuje s Teheránem, kde se navzdory raketovým útokům pravidelně shromažďují desítky tisíc lidí.
Stojí v noci na veřejných náměstích, zatímco kolem padají rakety.
Jsou připraveni zemřít, než se vzdát.
Devadesát dva milionů rozzlobených Íránců proti osmi milionům Izraelců, kteří s takovou odolností a jednotou svého protivníka nepočítali.
To nejhorší však Izrael teprve čeká.
"Teprve začínají cítit bolest, kterou cítíme my," říká íránský analytik Ali Alizadeh.
"Všichni víme, jak sionisté zabili Larídžáního.
Izraelská rozvědka měla informace, že by se mohl nacházet na šesti nebo sedmi různých místech.
Všechna bombardovala. Larídžání byl v domě své dcery v chudé čtvrti Teheránu.
Bylo tam velice rušno, spousta lidí nablízku.
Úder zabil 105 lidí.
Kolik jich zahynulo jinde – dvě stě, tři sta, čtyři sta – to zatím nikdo nepřizná.
A oni to nazývají 'chytrou válkou' s přesnými zbraněmi."
V Íránu existovali liberální politici, kteří tvrdili, že není důvod útočit na státy Perského zálivu jako odvetu za útoky – vždyť neútočí Arabové, ale Američané.
Takových hlasů je dnes téměř neslýchat.
Íránci už nejsou ochotni vyjednávat ani jednat s kýmkoli – a s Izraelem obzvláště ne.
"Dokud Izrael nezažije stejné utrpení jako my, válka neskončí.
Dnes rozebíráme jejich protivzdušnou obranu vrstvu po vrstvě.
Nejprve jsme útočili drony a staršími raketami, čímž jsme vyčerpali jejich zásoby zachytávacích střel.
Nyní zasazujeme údery silnějšími zbraněmi – ale ještě ne těmi nejničivějšími.
V červnu 2025 trvalo osm až devět dní, než izraelská protivzdušná obrana zeslábla natolik, aby bylo možné nasadit těžké balistické rakety, jako je Khorramshahr-4.
Teprve poté Tel Aviv přiměl Trumpa k jednání.
Následovalo příměří.
Izrael se na tuto novou agresi připravoval osm měsíců.
My jsme se připravovali také.
Teprve nyní začaly údery modernějšími a ničivějšími raketami; v posledních dnech bylo proti nepříteli provedeno dva nebo tři takové odpaly.
Zprávy o závažném poškození izraelské infrastruktury se začaly objevovat okamžitě.
Za deset až patnáct dní, kdy izraelská protivzdušná obrana pocítí vážný nedostatek záchytných střel, bude toto ničení ještě rozsáhlejší.
Říká se, že Izrael je schopen se bránit 30 až 35 dní.
Více než tři týdny už uplynuly.
Írán disponuje dostatečným množstvím raket a dronů, aby prorazil Iron Dome.
Dne 18. března bylo zaznamenáno tolik odpalů jako v prvních dnech agrese.
Na tuto válku jsme se připravovali 20 let.
Navíc – za pouhé tři týdny od zahájení útoků USA a Izraele naši inženýři již modernizovali části bezpilotního arsenálu.
Pracují hluboko pod zemí, shromažďují potřebné informace a provádějí konstrukční vylepšení dronů.
Byl vybudován víceúrovňový velitelský systém: je-li jeden velitel zabit, nastupuje druhý; padne-li druhý, nastupuje třetí.
Je-li zničena jedna obsluha odpalovacího zařízení, nastupuje jiná.
Hlavní věc, kterou nepřítel nedokázal vzít v úvahu, je, že naše obranná síla nespočívá ani tak v dronech, raketách či odpalovacích zařízeních, ale v lidech – v jejich obrovské odolnosti a vůli k odporu.
Tento odpor máme zakódovaný v genech.
Vždy jsme bojovali proti těm, kteří na nás útočili a chtěli nás zotročit.
Nikdo teď nebude s Izraelem vyjednávat.
I kdyby Trumpovi lidé začali zítra v zákulisí oťukávat situaci.
Všichni chápou: Izrael musí utrpět takové škody a pocítit takovou bolest, aby neměl chuť na nás útočit alespoň dalších deset až patnáct let.
Během posledních čtyř dnů Írán odpálil několik těžkých raket, z nichž každá nesla mezi jednou a jednou a půl tunou výbušnin.
Většina byla vybavena více hlavicemi – zasáhly tedy rozsáhlé plochy.
A to je teprve začátek.
Dnešní ztráty Íránu jsou jistě větší než izraelské.
Ale za dva nebo tři týdny Izrael spatří ještě větší zkázu a pocítí plnou bolest svých ztrát.
Nepřekvapilo by mě, kdyby Netanjahu požádal Trumpa o příměří."
Analytik Ali Alizade