Česko chce zdravotnictví v rozkladu, digitální koncentráky, názorovou perzekuci, cenzuru, korupci, celoživotní nájemní bydlení a hromadnou přepravu...?
Od roku 2021 mnoho vody uteklo a společnost pociťuje kroky vlády, která se letos chystá k odchodu. Fialovi mnozí nemohou přijít na jméno, protože jako velitel první pokovidové vlády si uvědomil, že hodnotové jádro Česka je v rozkladu, Čechy do ulic nedostane už vůbec nic a podle toho taky jednal.
Fiala by mohl na protivládní demonstraci vydat rozkaz ke střelbě do lidí a polovina elektorátu by mu za to veřejně zatleskala.
Veřejně se hlásit k hodnotám v ústavě české země už působí kontroverzně, protože práva garantovaná ústavou byla v mnoha ohledech erodována ideologickým výkladem, a tak už nestačí se k ústavním hodnotám pouze hlásit – je potřeba doplnit i kádrově nezávadnou interpretaci:
"Cenzura je nepřípustná. Ale s dezinformacemi musíme bojovat."
Nejde s tím nic dělat a nemá cenu se o to pokoušet.
Pokusy zastavit, zvrátit, zpomalit, nebo jinak zabránit další erozi práv a svobod se staly cílem státní represe, nebo byly rozloženy zevnitř, protože žádný nadšený aktivista není připraven na množství korupce, blackmailu a nátlaku, které čekají na každého, kdo se začne šťourat v něčem, v čem by neměl.
Nemá smyslu o něčem přesvědčovat, nebo něco vysvětlovat těm, jejichž světonázory jakoby náhodou dokonale odpovídají aktuální programové mediální propagandě.
Všichni mají pocit, že by byli Oskar Schindler.
V covidu práskali režimu vlastní sousedy hlava nehlava.
Je lhostejno, kdy probíhají volby, kdo v nich kandiduje, nebo jaký má program.
Že Fiala rozkrádá rozpočet?
A kdo ho nerozkrádal.
Má snad někdo pocit, že covidovou totalitu by jiný politický subjekt prováděl jinak, než Babiš?
Lépe?
Že by před léty někdo jiný zasadil své sliby do reálného ekonomického rámce vhodněji, než Sobotka?
Babiš použil dohledové státní orgány jako ozbrojenou úderku k likvidaci jeho ekonomické konkurence a formou nepřátelských převzetí, šikany, zajišťováků a přímé akce zdecimoval všechny, kteří mu stáli v cestě.
Zavedl a provozoval Covid koncentrák.
Nechal se zvolit s tím, že zatočí s korupcí a rozkrádáním.
Počet zatčených a odsouzených kmotrů je dodnes nula.
Asi k tomu pan Dlouhý z Hluboké nedal souhlas.
Jako reakci na tak strašlivý přešlap dobří lidé Česka zvolili Fialu.
Fiala naplánoval a rozjel realizaci projektu, ve kterém až komicky neschopně rozkradl miliardy v kryptoměnách, z nichž použil desítky milionů na úplatky všech lidí spojených s propuštěním "zločince" Jiřikovského.
Napříč státní mocí zcela bez zájmu kontrolních mechanismů a médií prošel jako nůž máslem, podplatil úplně všechny a ještě si předložil do parlamentu návrh na změnu zákona, aby z těch nakradených kryptoměn nemuseli platit daně.
Kandidoval s tím, že stabilizuje rozpočet a zastaví zadlužování.
Jeho vláda zadlužila Česko jako žádná před ní byla hnacím motorem nejstrašnější neoliberální agendy v porevoluční historii.
Jak se k tomu staví český volič?
Letos vyhraje Babiš další volby, lidé ho zvolí znovu.
Jak chcete takový materiál edukovat.
Myslí si snad někdo, že má smysl v takovém prostředí na něco upozorňovat, nebo proti něčemu bojovat?
Lidi jsou prostě gumy.
Chtěl bych čtenáři přiblížit, jak to vlastně s těma gumama myslím.
Uvažme tento příklad:
Nemovitosti.
Změnit územní plán můžete za pět let jako civil s úplatkem, za dva roky jako zkorumpovaný politik, a nebo zhruba za půl roku jako Central Group (kombinace obojího).
Čistě technicky, stavět se ve skutečnosti nesmí.
Nikde.
Ale na některých pozemcích si za jistých okolností můžete zjednat ze zákazu podmínečnou výjimku.
"Trh" s realitami v ČR je ve skutečnosti jen korupční stroj největších stavitelů, kteří ovládli proces výjimek ze zákazu stavění, a kterým astronomické ceny bydlení dokonale vyhovují a jakákoliv redukce státní regulace by jim negativně ovlivnila cash flow.
Podplacení jsou v celém procesu úplně všechny orgány.
Bartošův průser s digitalizací jim seslal sám pánbůh, protože celé téhle agendy se teď roky nikdo nedotkne.
Veškeré myslitelné alternativní formy bydlení jsou kompletně zakázané, úřední mocí.
Reálně nesmíte bydlet v ničem jiném, než ve státem určené kostce za mnoho milionů korun.
Budete prostě bydlet jen tam, kde úřad řekne, že smíte a jen způsobem, který úřad určí.
Nic jako soukromé vlastnictví v ČR neexistuje.
Katastr nemovitostí je jen registr odpovědných osob, za kterými chodí policajti a pokuty, když se něco nežádoucího stane.
Režim moc dobře ví, že nemovitosti jsou nedostupné a krutě trestá veškeré pokusy o bydlení jinak, jinde, jiným způsobem, který nevyžaduje třicetileté úvazky a nesplatitelné dluhy.
Jediná povolená forma vlastnictví bydlení je koupě nemovitosti v ceně 7 milionů korun za 14 milionovou hypotéku.
Jistě máte kolem sebe množství orbitujících přátel a známých, kteří vás zásobují nekonečným množstvím zaručených rad a mouder, že díky inflaci budou splátky nižší, a že v šedesáti bude dům váš a budete za to rád, a že byste to měli dělat kvůli dětem a ne kvůli sobě, že na nájmu ten barák zaplatíte taky, a další nesmysly, které jim někdo nakecal.
Všichni tito nevyžádaní finanční poradci mají jedno společné:
Nikdo z nich nepracuje ve stavebnictví, neví o nemovitostech vůbec nic, v životě nepracovali rukama, neumějí si sami ani vyměnit sifon pod umyvadlem, nebo olej v autě, ale z nějakého důvodu se chovají, jako experti na slovo vzatí.
Za horentní hypotéky si koupili nemovitosti, ze kterých by prchali i němečtí Eritrejci a na návštěvách se všichni tváříme, že je normální mít karmu na chodbě, zrezlé plynové trubky u stropu, záchod v kuchyni, ložnici bez oken a další pecky v bytě za 4 mega na okraji menšího města.
Všichni mají potřebu ukázat, že jsou v podstatě experti na finanční plánování, mají dokonalý přehled o trzích realitních i finančních a na společné návštěvě si porovnávají výši hypotéčních sazeb a investičního portfolia, jako vlci z volstrýtu.
Někdy mám pocit, že se snad učí papouškovat tyhle kecy z nějakého letáku slovo od slova, jako pouliční prodejci polských voňavek za 200 korun.
No a co s tím?
Nemají snad pravdu?
Chci snad říct, že jsem chytřejší?
Že tomu rozumím líp, než oni?
Před nějakou dobou jsem si z hecu objel pár nemovitostí, které stát prohlásil za tak zvaně nedostatečně identifikované.
Byl to obrovský seznam pozemků a budov, které úřad vyvěsil na web a pohřbil pod hromadou odkazů.
Mám nějaké webové roboty, které skenují státní weby a generují mi svodky, přišel jsem na to v podstatě náhodou a na výlet po svém okolí jsem se vydal na konci roku, několik dní před deadlinem.
Stát nikomu nic průkazně neoznámil, vyvěsil termín na nástěnku, vyšly asi dva články v médiích a kdo se nepřihlásil, tomu nemovitost propadla.
Státu.
V domech určených k zestátnění jsem nalézal staré lidi, kteří nebyli schopni pochopit, co jim říkám.
Nerozuměli tomu, proč by jim jejich dům neměl patřit.
Vždyť si ho koupili, zaplatili za něj, měli papíry, měli zaplacené hypotéky a hlavně, v katastru byli.
Nemohli a neměli vědět, že jejich záznam v katastru považuje úřad za neúplný.
V případě jedné nemovitosti byla v katastru majitelka uvedena celým jménem a adresou.
Protože byla doktorka práv, našel jsem si její kontaktní údaje v registru advokátní komory, který obsahuje i telefonní čísla.
Byla to stará paní, věkem hodně přes 80.
Z té paní se vyklubala absolventka právnické univerzity, která ale v komunistickém československu nemoha advokacii vykonávat profesionálně.
Její otec, architekt, si za první republiky postavil velikou vilu, zaopatřil rodinu a záhy zemřel, patrně na rakovinu.
Komunisté rodině vilu sebrali a umístili do ní své pohlaváry.
Dcera pana architekta nedostala správný kádrovák a svou produktivní kariéru strávila jako koncipientka pod vedením ideologicky nezávadného advokáta.
V restitucích potom vilu vybojovala zpět, po dlouhých soudních tahanicích, protože ti stejní komunisté, kteří v ní bydleli, působili na úřadech, které o změně vlastnictví a restituci rozhodovali.
"Máte děti?"
"Mám."
"Zavolejte jim. Musíte to řešit, ten dům propadne, dojde k výmazu údajů a novým vlastníkem bude stát."
Paní advokátka tomu nemohla uvěřit.
Nemohla uvěřit tomu, že na stará kolena vybojovala v restitucích rodinnou vilu svého otce a teď o ni přijde znovu a znovu úředním rozhodnutím z naprosto arbitrárního důvodu.
Těmhle lidem také vysvětlovali, že budou bydlet ve svém.
Zažili revoluce, novelizace a poslouchali celý život kecy představitelů státu o obyčejných lidech, za které se tihle chtěli bít.
Měli své vlastní Babiše a Fialy.
"Měna je pevná, měna nebude."
Ráno byla.
A k čemu jsme se za 35 let dopracovali?
K čemu nám jsou všechny ty evidence a armády úředníků?
Krademe restituentům na smrtelné posteli jejich rodinné sídlo.
Chci tím říct, že všechny dnešní diskuse o tom, jestli si vzít hypotéku a za kolik, považuji za naprosto bezpředmětné.
Jsou to konverzace plně informovaných, profesionálních trubců, kteří konzumují všechny informace z fakt čekingově ověřených zdrojů, ale v životě nebyli nikdy konfrontováni se situací, když jejich představa o světě z Redditu a Wikipedie a zdrojů narazí na tvrdou zeď reality.
[2] https://dfens-cz.com/jak-se-vyrabi-odmitacka/
Ať už jde o policii, úřady, nebo stát obecně, přichází rozčarování.
Divení.
Mrzení.
Jak je to možné.
Kdo to dovolil.
Co je to za bordel.
Ti stejní lidé, kteří roky vyprávěli své příběhy o tom, jak nedělají přestupky a proto nedostávají pokuty, podporují likvidační tresty pro silniční piráty, podporují rovnoprávnost žen a třídí odpad, se náhle ocitnou v roli okradených, poškozených, obviněných, nebo odsouzených a jsou překvapeni neschopností, nespravedlností a prohnilostí systému, ve který celý život věřili a za který kopali.
Nepřikládám tedy žádnou váhu jejich kecům v otázce bydlení, protože jejich názory nejsou jejich a předpokládám, že vše, co vypustí z úst, jsou jen naučené fráze, kterými se sami nechali obalamutit.
Jestliže taková ovce tvrdí, že je správné a normální upsat se státním bankám k dluhu ve výši 25 let průměrného nezdaněného příjmu za privilegium předstírat vlastnictví nějaké nemovitosti, ve které chci bydlet, jsem si jist, že to správné, ani normální není.
Je lhostejno, zda bude hypotéka o rok kratší, nebo delší.
Jestli bude dům stát milionů 14, nebo 20, nebo 50.
Je to závazek na celý život ve společnosti, která pohrdá vším, co je pro mne důležité.
Vidím jen tu starou paní, a představuji si sám sebe na jejím místě.
Outnumbered.
Outgunned.
Ve světě, kterému už nemá šanci porozumět, někdo na web vystavil její barák a o změně vlastníka dostane rozhodnutí v režimu fikce doručení.
Nejspíš se nedožije ani konce lhůty pro vystěhování.
SPÚ bylo za těžko prokazatelnou formou individuálně doručovat obyvatelům varování o tom, co se na ně chystá a krátké noticky o největším landgrabu v historii vyvěšovali na úřední desky obskurního úřadu, které nikdo nečte.
Ale nemají problém s tím, ihned po 1.1.2024, začít individuálně obcházet nově nabyté nemovitosti a zjišťovat, kdo je užívá, za účelem vymáhání náhrady za užívání, případně za účelem dražby.
Ti stejní lidé, kteří kradli lidem živobytí a zdůvodňovali to kádrovákem to dnes dělají znovu a vymysleli si k tomu technicky jiný, ale povahou naprosto totožný mechanismus.
Zatímco se všichni hádají o hypotéčních sazbách, já s hrůzou sleduji, jak režim zachází s těmi, kteří desítky let chodili do práce, nechali si ukrást polovinu mzdy na zdanění přímém a druhou polovinu donesli do banky, kterou stejně ovládá stát.
Stoprocentní otroci, kteří už svou roli ekonomického trubce splnili a teď je čas na reset.
Tomuhle systému mám obětovat 30 let pravidelného splácení?
Kvůli tomuhle mám trnout, co si na mě vymyslí okresní sovět, stát, svaz?
Kdy mně co zakážou, kdy začnou počítat nadměrné metry, kdy se z mojí čtrnáctimilionové hypotéky stane úředním rozhodnutím jen suť, ve které dožiju zbytek svých dnů pod gilotinou úřadu, který se nemůže dočkat, aby byt zestátnil.
Kdy přijde nějaká Jourová, nebo Leyenová, nikým nevolení vládci, kteří jednou, ve středu odpoledne, prohlásí, že kdo má štítek s označením G, prostě nesmí prodat nemovitost, která se v ten okamžik stane bezcennou.
Jenže to lidé nevědí a takhle se dnes nad ničím nepřemýšlí.
Moneta má hypotéky za 4.8%, to jsem to vyhmát, co mámo!
Závěr našeho příkladu:
Státem ovládané banky vyškolí bankou ovládané konzultanty, kteří rolnictvu vysvětlí, že upsat se na celoživotní dluh je správně.
A rolnictvo celou šarádu nekriticky přijme, protože součástí plánu je interní gaming system, který rolníka zaměstná po celou dobu splácení.
Refinance, dotace, zateplení, čerpadla, soláry, furt něco.
Obyčejný nádeník, který pochopil princip dlouhodobého účelového dluhu právě nabyl přesvědčení, že má IQ 150 a je na nejlepší cestě stát se šlechticem.
Ve skutečnosti je to pořád jen nádeník, kterému kouká sláma z bot, kterému na jeho doškovou střechu vylévá šlechta kýble s hovnama, a kterému šlechta nikdy a za žádných okolností nedovolí překročit hranici hradní brány.
A kde tihle lidé skončí?
Na místě naší paní advokátky.
Na sklonku života zjistí, že s nimi vy..dali.
Úřad jim oznámí, že barák není jejich a ať koukaj laskavě vypadnout, protože jde do dražby a pan radní má zájem.
Měli nejlepší skóre.
Refinancovali.
Nechali se zaměstnat u spořky, aby dosáhli na speciální sazby pro zaměstnance a jejich známej v remaxu jim vytipoval dobrej barák.
Sjednali si dotaci na tepelný čerpadlo a zateplení.
Měli štítek na hospodárnost.
Instalovali nejnovější updaty do jejich elektrického auta.
Adorovali modré porno.
Platili pokuty jako správní chlapi.
Nikdy nezmeškali splátku a na internetu si platili hlídacího psa katastru.
Byli to kádři a šli s proudem.
Udělali všechno správně.
Pro stromy neviděli les.
A tak mi začalo vrtat hlavou:
Je problém bydlet.
Je problém jezdit autem.
Je problém provozovat jakoukoliv formu zábavy.
Mám pocit, jako by stát nechtěl, abych bydlel, jezdil, nebo se bavil.
Jako by bylo naschvál každých pár let uvedeno v nejistotu všechno, co si lidé snaží vybudovat.
Všechno co chci, co mě baví, nebo je pro mě důležité je zakázané, brutálně zdaněné, veřejně démonizované, nebo naprosto nedostupné.
Jímá mě deprese, když se ohlédnu na mé dosavadní tažení.
Líběj se ti dobrý auta?
Zakážeme jejich výrobu.
Koupil sis zámořský?
Nedáme ti technickou.
Našels někoho, kdo ti to provede?
Vymyslíme takový podmínky, aby to nešlo.
Chceš ho teda vyřadit z provozu a nechat si ho v garáži?
Doslova zakážeme vlastnictví automobilu, kterej není v databázi.
Dáme ti do benzínu řepku.
Uděláme z paliva takovou rašelinu, že ti shnije trubka od čerpadla, když v tom autě měsíc nepojedeš.
Dáme ti na motor EGR ventil, ať máš záchod připojenej k umyvadlu.
Do klimatizace ti dáme takovej jed, že se z toho posereš.
Vyšleme do ulic nový gestapo, aby ti to auto do...vili před očima.
Na každou silnici dáme radar a uměle snížíme povolenou rychlost, aby vydělával balík.
Zařídíme, abys tím autem nikde nezaparkoval.
Na každej litr paliva uvalíme tři různý daně.
Z daně na fond škod budeme kupovat fízlům neoznačený stíhačky, aby tě s.ali na prázdný dálnici.
Vymyslíme zákony, který nejdou dodržet.
Uděláme všechno pro to, abys tím autem prostě nechtěl jezdit ty ha..le.
Začal jsem se sám sebe ptát, jestli není chyba ve mně.
Proč jdu hlavou pořád proti zdi?
Proč si chci koupit bydlení v zemi, kde zjevně nikdo nechce, abych vlastnil svoje bydlení?
Proč chci jezdit svobodně autem v zemi, kde nikdo nechce svobodně jezdit autem?
Kdo jsem já, abych Čechům v Česku pindal do toho, co je správné a dobré?
K čemu je ta letitá snaha bít se se správními orgány, znát všechny jejich triky?
Kdyby lidé v Česku chtěli svobodu, dostupné bydlení, vlastnictví nemovitostí a individuální dopravu, tak by volili taková politická tělesa, která jsou s takovými požadavky hodnotově kompatibilní.
To se ale neděje, a tak je logické dospět k závěru, že Česko prostě o nic takového nestojí.
Česko chce zdravotnictví v rozkladu, digitální koncentráky, názorovou perzekuci, cenzuru, korupci, celoživotní nájemní bydlení a hromadnou přepravu.
U voleb se Češi sejdou u ideově nezávadných politických programů a i poslední rovnač jogurtů v Kauflandu bude na Redditu řešit, jestli nově navržený guvernér ČNB bude mít genderově inkluzivní etický kodex, protože to je přeci v jeho životě jogurtového rovnače nejdůležitější.
Ti, kteří do systému naskočili, musejí hrát podle nesmyslných pravidel a hlásit se ke všemu, co se děje, buď proto, aby nevypadali jako blbci, nebo ve snaze patřit na správnou stranu.
Každé čtyři roky režim zacinká debilům před očima rolničkou a vysvětlí jim, co je důležité a co je má u voleb zajímat.
V zemi, kde nejde normálně bydlet, je hlavním tématem voleb vylhaná "nezávislost na ruské ropě."
Celý volební cirkus vypadá, jako když si šlechta jednou za čtyři roky pozve k jednacímu stolu knechty z podhradí.
Ti vylezou ze svých hliněných nor a příbytků z proutí a snaží se, seč mohou, aby vypadali, že k tomu stolu patří.
Mohli by sice po šlechtě požadovat základní sanitaci, funkční infrastrukturu, nebo zdravotnictví, řešení otázky hoven, které šlechta vylejvá na doškové střechy rolnictva, nebo proč musí nakupovat elektriku z nějaké podělané burzy v Lipsku, když formou nedobrovolných daní už zaplatili za všechny elektrárny a přenosové soustavy, ale body programu hovoří o nezávislosti na ruských zdrojích a o novém dekretu povinnosti registrovat krávy.
Nikdo neví, kdo ten program takhle postavil a proč je potřeba registrovat krávy, ale nikdo to nezpochybňuje.
Bylo by jaksi neslušné narušovat program.
Ti, kteří se o to pokusí, jsou ze schůze ihned vyvedeni za souhlasného pokyvování ostatních a nařčení z podpory "russké" invaze.
Zůstanuvší se tetelí blahem, že jednou za čtyři roky patří také mezi tu vyšší kastu a sami se jdou vyprázdnit na toaletu, vědíc, kam se ty h..na budou vylejvat.
Projednou jsou oni ti nahoře.
Když budeme hodní, tak nás sem za čtyři roky pozvou znovu.
A tak tady sedíme, bavíme se o úplných hovadinách, snažíme se u toho vypadat chytře, a až volební cyklus skončí, vrátíme se do bahna v podhradí čvachtat v h..nech.
Budeme to všichni vědět, ale nebudeme o tom mluvit.
A pokud na to někdo upozorní, nějak ho onálepkujeme.
Toho času "Russákem."
Připadám si, že tady už nejsem doma.
Nevím, co s tím.