Co všechno se změnilo, si podle všeho začínají uvědomovat i občané.
Koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn bude ve funkci už rok. Výročí ilustruje průzkum, kde lidé začínají pochybovat o férovosti voleb.
"Nenávist vůči kolaborantům fakt cítím, to je pravda."
Poznámka, kterou i s překlepem z rozčílení pustil na sítě Otakar Foltýn, tak nějak symbolicky oslavila jeho rok působení ve funkci koordinátora strategické komunikace vlády.
Komunikace, která podle jeho opakovaných slov má být nepolitická, nadstranická a všeobjímající.
Foltýn trvá na tom, že jeho aktivity na sociálních sítích jsou soukromé a s jeho prací pro vládu nemají nic společného.
Právě na tom ale lze ukázat problémy, které kolem českého STRATKOM vznikly.
Odbor, který měl zásadně přispět k transparentnosti a komunikaci Strakovy akademie, vytváří od počátku spíše tajemno, nejasnosti a zmatek.
Před rokem bylo nepředstavitelné, že by reprezentant státu tímto způsobem komunikoval s lidmi, byť ve volném čase.
Stejně tak by si nikdo nedovedl představit, že Úřad vlády už rok utajuje jména svých zaměstnanců, nebo už jen to, že roli hlavního komunikátora bude obstarávat voják z prezidentské kanceláře, u kterého nikdo netuší, jaký úvazek a mandát vlastně na vládě vykonává.
První výročí hlasování vlády, které zřídilo odbor strategické komunikace a vybralo plukovníka Otakara Foltýna coby koordinátora strategické komunikace, tak současně může být příležitostí k bilancování, jak moc se za rok posunuly standardy vládní komunikace, ale i transparentnosti a celkově způsob výkonu exekutivní moci.
Co všechno se změnilo, si podle všeho začínají uvědomovat i občané.
Ministerstvo vnitra mělo zjistit, že celkem 54 procent lidí má pochybnosti, zda příští volby budou férové.
Mnozí soudí, že jednou z hlavních příčin je právě svéráz komunikace aktivního plukovníka.
"Pan Foltýn a jeho tým, který nechápu, jak někdo může platit z našich daní. To jsou všechno věci, které veřejnost velmi citlivě vnímá," říká pro ParlamentníListy.cz politolog a sociolog Lukáš Valeš.
Posilujeme společenskou odolnost
Odbor strategické komunikace, stejně jako nová funkce koordinátora strategické komunikace, byly zřízeny usnesením vlády na jednání 29. 5. 2024.
Nebyl to úplně nečekaný krok, o potřebě "koordinovat strategickou komunikaci" se hovořilo už týdny předtím.
Na začátku roku ke zřízení podobné funkce vyzval vládu prezident Petr Pavel.
"Boj s dezinformacemi je teď na bodě mrazu. Vláda nemá pověřence pro tuto oblast. Nemá koordinátora, který by všechno to, co se už na tomto poli odehrálo na půdě třeba Ministerstva vnitra nebo některých institucí, dal dohromady a připravil opravdu koncept, jak vést strategickou komunikaci vlády, jak čelit dezinformacím," řekl v interview pro Český rozhlas.
A v květnu pak prezident vládě "zapůjčil" i osobu, která tohoto koordinátora měla dělat.
Štábní plukovník Otakar Foltýn působil v prezidentské vojenské kanceláři jako zástupce náčelníka generála Hasaly poté, co musel po pouhých sedmi měsících opustit vedení Vojenské policie.
Současně byl k nově zřizované funkci v Úřadu vlády schválen i statut, vysvětlující, že "strategická komunikace státu je nadstranickým nástrojem k naplňování životních, strategických a dalších významných bezpečnostních zájmů České republiky definovaných v Bezpečnostní strategii České republiky".
Cílem strategické komunikace má být předávání informací "veřejnosti a dalším typům cílového publika", a to efektivně, koherentně, věrohodně a včasně.
"Čelení informačním operacím a snahám o manipulaci informačního prostoru, zejména těm, které jsou prováděny ve prospěch cizích státních aktérů a usilující o narušení demokratického charakteru státu a jeho bezpečnosti, představují zásadní součásti posilování společenské odolnosti," vysvětlovala dále vláda.
Bránit se máme komplexním přístupem kombinujícím informační vzdělávání, mediální gramotnost, posilování občanské společnosti, a také strategickou komunikaci státu.
Zřízený koordinátor strategické komunikace měl být poradním orgánem vlády, zařazeným do organizační struktury Úřadu vlády.
Zde má "koordinovat" činnost odboru strategické komunikace i všech relevantních resortů, spolupracovat i s veřejnými a akademickými institucemi a s neziskovým sektorem.
Čtvrtletně má informovat vládu o situaci v oblasti strategické komunikace státu a jednou za rok předložit zprávu o strategické komunikaci.
Na webu vlády je zatím k dispozici program příštího jednání 21. 5., kde zpráva koordinátora strategické komunikace v programu není.
Zmíněný odbor strategické komunikace byl zřízen od 1. 7. 2024 a na svou činnost měl podle informací premiéra z odpovědi na interpelaci poslankyně Ivany Mádlové za polovinu roku 2024 k dispozici 67 milionů, z nichž využil necelých 50 milionů.
V čele odboru stanula bývalá redaktorka ČT a ředitelka korporátní komunikace a společenské zodpovědnosti společnosti Vodafone Adriana Dergam.
Funkci opustila v polovině října, podle informací, které ParlamentníListy.cz získaly ze Strakovy akademie, po konfliktech s plukovníkem Foltýnem.
Vztah odboru a koordinátora je po celý rok předmětem otázek od opozice i politologů.
Sám Foltýn (a stejně tak i premiér Fiala) opakovaně tvrdí, že fungují zcela nezávisle, ale vládou schválený statut hovoří o tom, že má jeho činnosti koordinovat.
K vyjasnění rozporu může přispět realita ve Strakově akademii, kde odbor aktuálně vede ředitel, major ve výslužbě Oldřich Brůža a tajemnice Jiřina Nováková.
Oba jsou dlouhodobí Foltýnovi spolupracovníci.
Otakar Foltýn se od července stal mediálně nejviditelnějším úředníkem v zemi, který zcela zastínil tiskový odbor Úřadu vlády i některé ministry.
Na chodbách Úřadu vlády pózoval fotografům v tričku spolku Dárek pro Putina, zaujal na britské ambasádě družbou s redaktorkou ČT Norou Fridrichovou (v jejímž pořadu 168 hodin před lety poprvé upoutal), rozčiloval se, že o něm říkají, že je cenzor (daleko spíše byl označován spíše za "propagandistu" nebo "politruka") a hned od prvních dnů vytyčil tezi, že "jsme Češi, důvěřujeme českým institucím".
A pak o prvním srpnovém víkendu zavítal na filmový festival do Slavonic, pořádaný producentem Ondřejem Trojanem.
A dvě hodiny tam debatoval s mluvčím Českých elfů (a poradcem ministra školství Beka) Bohumilem Kartousem a s novinářkou z Respektu Ivanou Svobodovou.
Slavonice se tímto večerem zapsaly do českých dějin, koordinátor strategické komunikace vlády totiž v jeho průběhu nejen dokazoval, že je tu taková svoboda, že mu klidně přítel Kartous může říct, že je lampasácký debil a nikdo ho nepřijde zatknout, ale především rozvinul úvahu, že asi pět procent obyvatel této země jsou beznadějní zajatci dezinformačních teorií, se kterými se nemá diskutovat, ale izolovat je "příkopem a karanténou".
"Jsem obviňován z toho, že hloubím příkopy. Já to budu dělat dál, protože mezi tou malou skupinou lidí jsou zombíci na poli informační války. Oni koušou své okolí, nakazí je svojí frustrací, nasraností, strachem a antisystémovostí," varoval.
Takových zombíků je podle plukovníkových odhadů 4,5 procenta.
"Tak je třeba ten příkop vykopat tak hluboký, aby do toho nespadli ti, co jsou na druhé straně," vysvětloval.
Se zombíky už se podle Foltýna mluvit nedá, ti se zkrátka musejí ohradit příkopem.
"Jsou to lidé, kteří jsou velmi často nešťastní, zahořklí, zapšklí, smutní, opuštění nebo jen mající životní smůlu – anebo jsou to prostě jen svině," uzavřel slovem, které si lidé z celé debaty zapamatovali nejvíce.
Výrok citujeme přesně, plukovník Foltýn totiž opakovaně tvrdí, že jeho citace, se kterou první přišly ParlamentníListy.cz, byla zkreslena.
Vyvolal totiž mimořádný rozruch; představa, že by vládní úředník nazýval občany sviněmi, byla doposud v českém kontextu nepředstavitelná.
Mnozí se ptali, zda onen příkop, kterým mají být někteří občané této země izolováni, bude též jištěn dráty s elektrickým napětím, jako jsme v minulosti zažili.
Premiér Petr Fiala následně čelil první vlně dotazů, co vlastně plukovník Foltýn na ÚV dělá.
Během následujících měsíců se to bude opakovat ještě několikrát.
Novinářka se ptá…
Novinářka Angelika Bazalová se následně začala zajímat, jak vlastně funguje onen odbor strategické komunikace.
A ohromeně zjistila, že Úřad vlády jména úředníků tají, i po dotazech.
Což byl také průlom, který česká politika nepamatuje.
Zdůvodnění, k jehož autorství se později v jednom z rozhovorů přihlásil plukovník Foltýn, vysvětlovalo, že by zveřejnění jmen dotyčné zaměstnance "poškodilo ve společnosti" a mohlo by podle něj ohrozit fungování celého Úřadu vlády.
Právo veřejnosti na informace podle výkladu plk. JUDr. Foltýna rozhodně není bezbřehé.
Někdejší členka Rady České tiskové kanceláře a předtím redaktorka a editorka České televize, která nyní působí na své soukromé platformě Emko Angeliky Bazalové, se ale rozhodla proti těmto novým pořádkům v transparentnosti a v kontrole vlády postavit.
V říjnu 2024 proto podala podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů, aby vyjasnil, zda je zájem na utajení jmen úředníků natolik zásadní.
Úřad uznal, že její stížnost je opodstatněná a začal se jí zabývat.
Na to má zákonnou lhůtu měsíc, kterou lze v případě komplikovaného dokazování o další měsíc prodloužit.
"Když to uplynulo, zajímala jsem se, kdy tedy mohu čekat rozhodnutí, a dozvěděla jsem se, že do konce března," uvádí Bazalová pro ParlamentníListy.cz.
Ani na konci března se rozhodnutí o svém podání nedočkala, ale úřednice v telefonu jí prý vysvětlila, že to mohou řešit až 15 měsíců.
Jak poznamenává pro ParlamentníListy.cz, všichni právníci, se kterými to konzultovala, jsou velmi udiveni, zákonná lhůta 15 měsíců se podle nich týká něčeho jiného.
"Já snad i dovedu pochopit, že je tam těch lidí málo a jsou zavaleni, ale když vidím, jak se mnou v této politicky citlivé věci komunikují, tak už mě napadá, jestli do toho ty politické důvody taky nevstupují," poznamenává Bazalová.
Ta v mezidobí zjišťovala jména zaměstnanců odboru po své linii.
A tvrdí, že je zná všechny.
Nejprve zveřejňovala jen ty, jejichž jména byla problematická:
Třeba historičku Marii Koldinskou, která současně měla vlastní pořad v České televizi, do kterého si zvala nejen koordinátora Foltýna, ale i jeho bratra, odsouzeného násilníka a vyděrače, se kterým měla podle některých informací sdílet lože.
Kauza se řešila i v Radě ČT, kde velmi překvapila ředitele Součka i šéfa publicistiky; o střetu zájmů moderátorky totiž věděl jen dramaturg pořadu Čestmír Franěk, jenž prý vyhodnotil, že to není problém, o kterém by měl šéfům říkat.
Koldinská následně pořad Historie.cs opustila a uvolnila tak místo pro comeback na Kavčí hory Jakuba Železného.
Po jednom "typickém" incidentu Otakara Foltýna, když v rozhovoru dámu obvinil ze lhaní a nazval kreaturou, se Angelika Bazalová rozhodla zveřejnit téměř všechna jména úředníků z odboru.
Zaujali mezi nimi třeba veterán francouzské legie a vojenský publicista Stanislav Gazdík nebo ředitelka Multikulturního centra Praha Zuzana Schreiberová.
Také třeba někdejší stážistka v Evropských hodnotách Eliška Štaudová nebo produkční z České televize Petra Vykydalová.
Nyní se "k výročí" rozhodla zveřejnit i poslední čtyři jména, která Úřad vlády stále tají.
Jsou to úředníci Kropiva, Činčarová, Honová a Ambruž.
Karty a promítačka
Odbor strategické komunikace, který se prezentuje pod zkratkou Stratkom, si kladl za cíl připravovat státní komunikaci důležitých témat.
Ta v praxi obsahuje především přípravu materiálů a akcí k výročím, třeba akci Moje vlajka k 28. říjnu, nebo promítání sloganu Jdi domů, Ivane, na zeď Úřadu vlády.
Novinkou, kterou Stratkom zaujal, jsou takzvané "komunikační karty", kterými obeslaní politici dostávají "nápovědu", jaká témata a akcenty při historickém výročí zdůrazňovat.
Premiéru měly v lednu při výročí Jana Palacha, kdy poslancům a senátorům bylo doporučeno připomínat, že komunistický režim byl skutečnou totalitou a že svoboda není samozřejmostí.
"Buď plukovník Foltýn definitivně podlehl pocitu, že je tím vyvoleným, který zachraňuje demokracii, nebo má všechny za úplné blbce. Ani jedno nevěstí nic dobrého," komentoval to tehdy místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček.
Otakar Foltýn iniciativu vysvětloval tak, že připomínka výročí ukazuje hodnotové nastavení státu.
Nápovědy ze Stratkomu gradovaly na začátku května, když odbor zveřejnil video, ve kterém poměrně agresivní formou nabádá, že nemáme říkat, že nás Sovětský svaz osvobodil, ale okupoval.
Fiala srovnal Foltýna s TGM
Otakar Foltýn tvrdí, že svou práci na Úřadu vlády vykonává bez odměny.
To ovšem není pravda; jako zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky je stále zaměstnán a placen na Hradě a nabíhají mu tak měsíce služby pro výpočet důstojnické renty.
Na Úřadu vlády je "vyslán k plnění úkolu".
Angelika Bazalová v průběhu měsíců zjistila, že jeho pověření je značně rozporuplné a že náčelník Vojenské kanceláře prezidenta generál Hasala se do jeho vysvětlování poněkud zamotává.
Vzniklo dokonce podezření, že Foltýnův mandát je právně napadnutelný.
Zajímavostí je, že od jeho aktivit se nápadně distancuje ministryně obrany Jana Černochová, která na jednání vlády, kde byl jeho mandát schválen, chyběla.
Podle informací ParlamentníchListů.cz šlo o gesto protestu.
S plukovníkem Foltýnem totiž měla zkušenost z doby jeho působení v čele Vojenské policie.
Později novinář Jan Hrbáček přišel s informacemi, že už v té době se měl Foltýn pokoušet vytvářet v této instituci podivnou spikleneckou buňku, která měla shromažďovat kompromitující materiály o lidech z armády.
Vážnější byla jeho účast na veřejné debatě v Novém Jičíně, kde byl jeden z diváků po vyjádření negativních názorů zmlácen a vyveden policií, čemuž Foltýn z pódia přihlížel, a poté to komentoval slovy, že "tady vidíte dokonalej příklad, proč potřebujeme pravidla".
Rozruch pravidelně vzbuzuje Foltýnova komunikace na sociálních sítích, o které ale zdůrazňuje, že ji provádí pouze ve volném čase a nemá nic společného s žádnou z jeho funkcí ve státě ani v armádě.
Podle mnohých ale jde o typickou "šedou zónu", protože každý vnímá, že za tímto "soukromníkem" stojí celá vládní koalice, armáda a množství celebrit, které se s plukovníkem rády prezentují.
Ale i premiér Petr Fiala Foltýna stále bere v ochranu.
Včetně výroku o sviních, který je podle něj "obsahově v zásadě podobný výroku TGM o patologické sedlině společnosti, která existuje v každé společnosti".
Q.S.
Celé to svědčí o brutalizaci společnosti, fúzování politických stran, Hradu a vlády s hulváty / typ Novotný např./ a dalšími figurami, jako vystřiženými z jisté země let 20. a 30.let 20. století, případně tohoto státu z let 1948-1953... i normalizační prvky let 70. jsou patrné.
Názor nechť si ale udělá každý sám...
Ostatně celá EU se již dlouho řídí heslem "účel světí prostředky" a to je velké červené výstražné blikající světlo, které by mělo znepokojit každého člověka, kterému záleží na skutečných lidských hodnotách, jako například, svoboda, mír, láska k bližnímu, tolerance, respektování duchovní a fyzické integrity a lidského zdraví....