Děti s alergiemi, rodiče s klapkami na očích.
Přemýšleli jste někdy o tom, proč naši prarodiče netrpěli potravinovými alergiemi? Nebo že alespoň nebyly tak časté jako u dnešních dětí?
Potravinové alergie se stávají běžnou záležitostí a jejich výskyt je drtivě na vzestupu.
A co hůř, léčba lidí trpících touto moderní epidemií značně zatěžuje zdravotnictví a státní rozpočet.
Sbohem, vysoký krevní tlak
"V USA každé 3 minuty někdo skončí na pohotovosti kvůli alergické reakci na potraviny - to je více než 200 000 případů ročně." -FoodAlergy
Podle studie z roku 2013, kterou zveřejnilo Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), se výskyt potravinových alergií u dětí mezi lety 1997 a 2011 zvýšil přibližně o 50 %.
A tady to všechno začalo, u našich dětí...
Dr. Mercola upozorňuje, že alergie na mléko je v USA potravinovou alergií číslo jedna.
Přičítá to používání růstového hormonu v mléce a také nadměrnému používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat, které začalo v 90. letech 20. století.
Je v potravinách nějaký "cizorodý" prvek, který tam dříve nebyl?
Přesně tak!
Obecně platí, že průmyslově zpracované potraviny mohou přispívat ke vzniku alergií z řady důvodů.
Průmyslově zpracované potraviny obsahují potravinářská barviva, ochucovadla, konzervační látky a další chemické přídatné látky, které mohou mít na vznik alergie zásadní vliv.
V obchodech s potravinami však číhá ještě zákeřnější hrozba...
Mléko jako alergen
V polovině 90. let 20. století byly vyvinuty nové potravinářské bílkoviny, které se následně začaly používat při výrobě potravin.
Dodnes o nich však většina lidí neví.
Jak říká O'Brien, děje se tak čistě kvůli zisku potravinářského průmyslu a nebyly provedeny ŽÁDNÉ testy, které by potvrdily, že konzumace geneticky upravených bílkovin nepředstavuje pro lidi ani zvířata žádné riziko.
Jednou z prvních potravin, která prošla touto změnou, je mléko.
A pravděpodobně není náhodou, že mléko je v Evropě a USA mezi potravinami alergenem číslo jedna.
V roce 1994 začal mlékárenský průmysl používat u krav geneticky modifikovaný růstový hormon rBGH, aby zvýšil produkci mléka.
Výsledkem byl zvýšený výskyt nemocí u chovaného skotu.
Aby se mlékárny těchto následků zbavily, musely také začít používat více antibiotik.
A to je, jak dnes víme, hlavní příčinou zvýšeného výskytu mikroorganismů rezistentních vůči antibiotikům u lidí.
Proč tedy naši prarodiče netrpěli potravinovými alergiemi?
Je to opravdu jednoduché...
Generace našich prarodičů konzumovala potraviny, které neobsahovaly žádné konzervační látky a nebyly průmyslově zpracované.
Potraviny pocházely z farem a trhů.
Batolata měla nejlepší možný start do života, protože byla vychovávána na mateřském mléce.
V té době jste o nějaké dietě téměř neslyšeli.
Ne jako dnes, kdy naprostá většina průmyslově zpracovaných potravin, které jíme, může vést k nadýmání a obezitě.
A to jen kvůli všem přidaným chemikáliím, aditivům, stabilizátorům, konzervantům, potravinářským barvivům, aromatům nebo genetickým modifikacím - všemu, co se dnes v potravinách běžně vyskytuje.
Maso pocházelo ze zvířat, která nebyla napumpována chemikáliemi jako dnes.
Když jste navštívili rodinu nebo přátele, často jste jedli venku na čerstvém vzduchu a bylo to od základu dobré tradiční domácí jídlo.
Naši prarodiče nezůstávali jako dnešní děti zavření doma, neměli mobilní telefony, počítače a videohry.
Hráli si venku na trávě, lezli po stromech, jezdili na kole a užívali si přirozený život uprostřed matky přírody!
Nikdy s nimi rodiče hned neutíkali k lékaři. Když dostaly horečku, vyležely ji.
Když jim bylo špatně, jedli polévky, vývary a více odpočívali.
Neměli žádnou pohotovostní telefonní linku k lékaři nebo zdravotní sestře.
A věřili přirozeným samoléčebným schopnostem těla. Jejich strava byla lékem, ať už si to uvědomovali, nebo ne.
A co budoucnost?
Způsob stravování a života má na naše tělo významný vliv.
Každá buňka v našem těle potřebuje ke správnému fungování správnou výživu.
Špatná strava a životní styl narušují integritu každé jednotlivé buňky a vedou tak k přecitlivělosti organismu na určité potraviny.
Podívejte se na následující velmi zajímavé video (v angličtině).
Je zjevné, že potravinové a další alergie, které byly ještě před několika generacemi neznámým pojmem, jsou logickým důsledkem mnoha výše uvedených vlivů prostředí.
Vzhledem k tomu, že se do potravin přidává stále více chemických látek, což odráží rostoucí výskyt alergií, zůstává otázkou, jak bude vypadat strava v budoucnosti.
Pochopíme, alespoň individuálně, že tudy dál cesta nevede?