Globalizované síly udržující u moci zkorumpované elity, neusilují jen o vítězství ve válkách. Jde jim o zničení všech stop civilizace s cílem nastolit Nový světový řád založený na totalitním technologickém dohledu s absolutní kontrolou obyvatelstva.

Rok 2025 bude pro lidstvo klíčovým, neboť politické, ekonomické a sociální napětí ve světě dosáhne nebývalé úrovně. Množí se vojenské konflikty od Ukrajiny po Blízký východ, zatímco vzestup zemí BRICS a rostoucí izolace Západu nově definují světový řád. Na tomto pozadí mocnosti, jež čelí vnitřním krizím a bojům o moc, sázejí na technologickou nadvládu likvidující zbytky občanských svobod.
Už nám to začalo
Technologie sledování, stupňující se jaderné hrozby a militarizace společností ukazují na budoucnost, v níž odpor proti tyranskému systému bude stále složitější.
Lidstvo stojí před životně důležitou volbou: Podřídit se Novému světovému řádu instalovanému mocnými psychopaty, nebo se postavit na odpor - možná, i za cenu vlastního života?
Pokud to druhé, pak je třeba začít hned, jinak bude na záchranu už pozdě.
Na počátku roku 2025, se v podstatě celý svět, ocitl v politických a ekonomických turbulencích nebývalého rozsahu. Jsou za tím především zločinní bankéři, kteří financují v podstatě všechny problémy, jež nás sužují.
Vojenské konflikty, ekonomické války, rostoucí mezinárodní napětí, informační manipulace a masové sledování nabývají rozměrů, které daleko přesahují tradiční hranice konvenčních konfrontací.
Tento obraz je tím znepokojivější, že hrozby mohou vést nejen ke zničení světa, jak jsme ho dosud znali, ale ohrozit i existenci lidstva.
Třetí světová válka totiž již začala, ale její bojiště se nenachází převážně v zákopech, ale na finančních trzích, v měnách a informačních tocích.
Konfrontace mezi Spojenými státy a Čínou ohledně de-dolarizace charakterizuje boj o ekonomickou dominanci.
Množí se hospodářské sankce, dochází k přeskupování aliancí.
Svět se propadá do stále většího chaosu, v němž prudce rostou ceny, je nedostatek řady typů zboží a sociální nestabilita postihuje všechny kontinenty.
Nebezpeční lídři z WEF
Na pozadí ekonomické války rozdmýchávají globální elity shromážděné kolem Davoského fóra (WEF) a projektu "Velkého resetu" plameny regionálních konfliktů.
Jejich program zotročení světa, zvyšuje napětí a vyvolává lidový hněv, který hrozí výbuchem.
Kybernetické útoky, digitální špionáž a manipulace s informacemi se stávají základními zbraněmi v globální konfrontaci, která se odehrává před našima očima.
Skutečné nebezpečí pro donedávna určující evropské mocnosti typu Francie - ale i pro ostatní západní země vedené zdegenerovanými globalistickými vůdci - však dnes spočívá především uvnitř.
S tím, jak se v jednotlivých zemích prohlubují sociální a ekonomické rozpory, sílí vzpoura zotročovaných, takže světový pořádek udržovaný policejním násilím a korupcí elit slábne, pod rostoucím tlakem lidového hněvu, který může kdykoli explodovat.
Globalistický projekt, podporovaný západními mocnostmi, který vedou lídři WEF, čelí stále většímu odporu.
O své místo na slunci se hlásí nové země a alternativní bloky, jako je BRICS.
Boj o globální hegemonii má na mnoha místech potenciál vyvolat světový jaderný konflikt.
Ukrajinská laboratoř západních bankéřů
Například válka na Ukrajině, která se v roce 2014 jevila jako izolovaná regionální krize, pod vlivem Sorosových a bruselských dotací za podpory skomírajícího, ale o to víc agresívního NATO, se rychle proměnila v konfrontaci bezprecedentního rozsahu, která bude mít za důsledek novou definici rovnováhy sil v globálním měřítku.
Západem rozfoukaný konflikt se stal přímou konfrontací vedenou hlavními bankovními mocnostmi, které vždy financovaly západní terorismus proti Rusku.
Ukrajina už není jen sporným územím, ale skutečnou laboratoří technologického válčení, kde bezpilotní letouny, systémy umělé inteligence, vojenské bio-viry a futuristické zbraně mění všechna pravidla válčení, v němž jsou povoleny všechny špinavé triky.
Tichomoří a zločiny Izraele
V Tichomoří, se formuje nové ohnisko napětí.
Eskalace nepřátelství mezi Severní Koreou, Japonskem a západními mocnostmi je dalším potenciálem k zažehnutí globálního požáru.
Pchjongjang pokračuje v jaderném a mezikontinentálním raketovém programu, čímž otevřeně vzdoruje Západu a jeho spojencům.
I Tokio, obávající se Číny a Severní Koreje, zahajuje program zbrojení, který nemá od druhé světové války obdoby.
Tato globální eskalace je projevem širší dynamiky, v níž se Spojené státy a jejich spojenci snaží za každou cenu zachovat svou slábnoucí hegemonii znásobením nehorázných konfrontací a vytvářením nepřirozených spojenectví financovaných CIA a FEDem.
Stejně tak akce izraelské armády jejíž odporné činy a každodenní válečné zločiny, při nichž se vraždí děti a bombardují nemocnice a školy, jsou natáčeny a zveřejňovány online na Youtube, jsou tak nechutné, že se z nich chce zvracet.
Celé je to pokropeno arogancí a pohrdáním, které těmto krvelačným vrahům v jarmulkách před světem definitivně strhlo masky.
Izraelsko-palestinský konflikt získal v kontextu současného globálního napětí zásadní geopolitický rozměr.
Kolonialistický projekt sionistického státu s jeho vizí "Velkého Izraele", který je založen na nestydatých lžích o nadřazenosti, má za cíl rozšiřovat hranice na úkor arabských sousedů.
Politika spálené země
Jejich podnikatelský pseudobiblický "mesianismus" se zredukoval na pouhou ozbrojenou loupež strategické půdy, která se zintenzivňuje v podobě brutálních represí a systematické genocidy v Gaze a nyní už i ve zbytku regionu.
Izraelské ilegální osady by neexistovaly, kdyby za nimi nestály západní mocnosti, zejména Spojené státy a Evropská unie, které jim poskytují mediální legitimitu, a především vojenské prostředky k udržení této agrese již více než 100 let (Balfour-1917).
Masakry civilistů, systematické ničení infrastruktury a vymazávání palestinské identity v Gaze a na Západním břehu Jordánu jsou klíčovými prvky strategie vyhlazování a nuceného vysídlování, jejímž cílem je násilně se zmocnit cizího majetku.
Tato politika spálené země, v níž se Izrael s podporou imperiálních mocností snaží nastolit svůj vlastní "světový řád" prostřednictvím násilí a nadvlády, odráží rovněž snahu zmařit nástup nové multipolarity, ztělesněný vznikem BRICS.
Globalizované síly udržující jakýmikoli prostředky u moci zkorumpované západní elity, neusilují pouze o vítězství ve válkách.
Jde jim o zničení všech stop civilizace v její dosavadní podobě s cílem nastolit Nový světový řád založený na totalitním technologickém dohledu s absolutní kontrolou zotročeného obyvatelstva.
Tento proces demontáže starověkého světa za pomoci totální války, bombardování archeologických nalezišť, vyhlazování historických etnik, dezinformací a manipulace s lidským vědomím, chce lidem za pomoci technologií znemožnit jakoukoli formu odporu.
Osa západního zla
A v tomto globálním kontextu číhá přízrak v podobě zahrávání si s myšlenkou jaderného kataklyzmatu. NATO a USA, zahnané do kouta a odhodlané prosadit svou moc tváří v tvář Rusku, Číně a Severní Koreji, v logice neustálých provokací opouštějí odstrašování ve prospěch logiky vojenského soupeření, v němž ovšem Rusové opakovaně prokázali svou drtivou převahu.
Každá nová demonstrace síly ze strany této osy západního zla, každý chybný odhad, každá provokace, kterých se otevřeně dopouští již více než tři roky, přibližuje lidstvo o kousek blíže ke konečnému chaosu.
Otázka, jež dnes vyvstává, je otázka připravenosti.
Jsme my, lidé, kteří se stali rukojmími gangsterských bankovních sil a zabijáků opojených otrokářskou pýchou, připraveni jim čelit?
Jsme ochotni povstat proti našim vůdcům, nebo budeme i nadále zavírat oči před rostoucí hrozbou?
Přitom musíme vidět, jak se svět mění.
Vzestup zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) představuje zlomový bod směrem k multipolárnímu světu, kde vznikající mocnosti nově definují pravidla hospodářské a politické hry.
A současně rostoucí napětí už i mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci odhaluje strategickou nesourodost západního bloku.
Strach z Ceaușescova osudu?
Není pochyb o tom, že znovuzvolení Vladimira Putina v roce 2024 znamenalo pro Rusko a globální geopolitickou rovnováhu zásadní zlom a zbavilo globální hráče jejich arogance.
Se zjevnou podporou lidu a rekordní volební účastí se Putin představil jako vůdce Ruska, které je schopno adekvátně reagovat na otevřenou konfrontaci s degenerovaným Západem, odložit iluze o velikosti BlackRocku a NATO a demonstrovat svou klidnou sílu, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Čím více ukrajinských protiofenziv selže, tím více peněz BlackRock ztratí, NATO ztratí legitimitu, naši evropští vůdci ukáží, co jsou zač, a samozřejmě se oslabí Zelenského mafiánská vláda, zatímco pozice Ruska se upevní.
Konfliktem vyčerpaná Ukrajina se stává symbolickou arénou, která vytahuje na světlo a ukazuje skutečné organizátory všech světových nepokojů ve střetu, který daleko přesahuje její hranice.
Na pozadí těchto globálních otřesů jsou zatčení Pavla Durova, tvůrce Telegramu, pokus Evropské unie nasadit náhubek platformě "X" Elona Muska, zákaz zahraničních médií, jako jsou RT a Sputnik, zatýkání "whistleblowerů" ve Francii a kontrola internetu společností Google, důkazem paniky těchto vůdců, kteří nejsou schopni vést svou odpornou politiku beze strachu a nátlaku.
Tato zatýkání symbolizují přitvrzení autoritářských režimů po celém světě, které se snaží kontrolovat veškeré informace, což je stejně zásadní, jako dobytá území, protože odhalení pravdy o jejich zločinnosti, představuje pro politické elity přímou hrozbu.
Především však jde o varování všem, kdo zpochybňují oficiální příběh této krvežíznivé kasty.
V době, kdy státní dezinformace a všudypřítomný dohled utvářejí naši realitu, je nezbytné zpochybnit skutečný cíl, který se za touto kontrolou informací skrývá.
Jde pouze o nastolení totální nadvlády nad svědomím a svobodami lidí, nebo chtějí především zabránit tomu, aby vyšly najevo důkazy o jejich zločinech, které by je nevyhnutelně přivedly před popravčí čety jako Ceausesca?
Panika před nástupem Trumpa
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který vyvolává viditelnou paniku mezi touto kastou globalistů připravených udělat cokoli, aby zůstali ve stínu, by mohl paradoxně situaci ještě zhoršit.
Mohlo by je to dovést k rozhodnutí, přijmout politiku spálené země, a obětovat celý svět, pokud ho nedokážou ovládnout.
Tento okamžik totiž nejenže překresluje globální aliance a zvýrazňuje ekonomické a strategické selhání Evropy, která se nyní ocitla mezi dvěma póly s protichůdnými ambicemi, ale také odhaluje struktury a hráče, kteří utvářeli moderní svět po více než 200 let.
Předpověď, že "příští válka bude jaderná", se zdá být stále méně sci-fi.
Svět balancuje na ostří nože a každá demonstrace síly, ať už ve vodách u Tchaj-wanu, na ukrajinských pláních nebo v Perském zálivu, přibližuje okamžik, kdy odstrašení ustoupí čisté destrukci.
A pak jaderná válka nebude jen hollywoodským Armagedonem, ale brutální realitou našich životů.
Proto je tváří v tvář této hrozbě nejdůležitější připravenost.
Spokojíme se s konstatováním, že odstrašení selhalo, nebo jsme připraveni podniknout kroky k zabránění jaderné válce tím, že se zbavíme těch, kteří jsou za toto fiasko zodpovědní?
Stojíme na rozhodující křižovatce
Centralizace moci a autoritářské směřování například u nás ve Francii ztělesňuje Macronovo použití článku 16, ekonomické reformy, a je ozvěnou globalistického hnutí zpochybňujícího národní státy.
Soustavné ničení demokratických struktur a prohlubování absolutní kontroly, připravuje půdu pro nastolení globalizovaného technokratického systému, v němž bude odpor téměř nemožný.
A v tomto chaotickém kontextu, který předznamenává začátek roku 2025, se země jako Francie, ale i všechny země, které jsou členy mafiánské Evropské unie, ocitají na rozhodující křižovatce.
Čelí rozhodnutím, která postupně podkopávají jejich suverenitu a ničí jejich ekonomiky, aby se podřídily Spojeným státům.
Tak jako Francie pod vládou Macrona, o jehož nelegitimitě již není pochyb.
V roce 2024 už svět nebyl jen vojenským nebo diplomatickým, ale informačním, ekonomickým a kybernetickým bojištěm.
V něm každé rozhodnutí, každý pohyb, každá interakce může mít radikální důsledky pro budoucnost světa.
Tváří v tvář této existenční hrozbě se nepodvolení občané snaží organizovat, ale narážejí na zkorumpovanou mediální mašinérii, která kolaboruje s oficiálním kurzem, a na policejní síly, které se staly milicí těchto arogantních tyranů.
Dezinformace, manipulace s fakty a marginalizace disidentských hlasů se stávají překážkou znovuzískání naší suverenity a svobody.
Kolektivní pochopení smrtící nebezpečnosti této tyranské moci však zůstává klíčovou pákou, jak této naprogramované dekonstrukci zabránit.
Ubráníme se pekelné mašinérii?
Na obzoru se rýsuje rok 2025 jako další rozhodující zlom.
Geopolitické napětí, vnitřní mocenské boje a existenciální hrozby se sbíhají a vytvářejí jeden z nejchmurnějších možných obrazů.
Naše civilizace je na pokraji zhroucení, ponořená do bezprecedentní ekonomické, informační, klimatické a vojenské války, v níž velmoci bojují na všech frontách, aby si zajistily kontrolu nad budoucností.
Ukrajina, Blízký východ, vzestup Číny, vměšování finančních mocností do vnitřních procesů států a radikalizace zavrženíhodné izraelské politiky, to vše svědčí o stále rozvrácenějším světě, v němž se již neusiluje o mír, ale o zničení civilizačních základů.
Přízrak jaderné války, permanentní hospodářské krize i vnitřní střety ve společnostech na pozadí sociálních zlomů celou situaci ještě zhoršují.
V centru tohoto zmatku je projekt dystopické budoucnosti, v níž se suverenita národů a individuální svobody občanů zredukují na nulu.
Otázkou je, zda dokážeme této pekelné mašinérii vzdorovat, nebo zda se necháme pohltit procesem dehumanizace.
Rok 2025 se tak rýsuje jako jedna z nejhorších dob, jakou kdy lidstvo poznalo.
Jde o klíčový okamžik, kdy se rozhodne o tom, zda se propadneme do naprostého chaosu, nebo zda se nám naopak podaří kritickou situaci zvrátit.
Čas se krátí.
Nyní už je nutné volit mezi podřízením se, nebo odporem.
Neváhat trestně stíhat a uvěznit globální elity, které jsou za to šílenství odpovědné.
Nebo už je pozdě?
Philippe Broquere
Q.S.
Otupělost lidem brání vidět realitu, slova a vysvětlování dávno již nestačí ....
To je potřeba vnímat a chápat...
Cesta vpřed a vzhůru bude ryze individuální, ostatně tak to má být.
Což pochopitelně nevylučuje nutnou spolupráci a vzájemnou podporu probuzených, právě naopak, stává se nutností.