Jaro se blíží. Na jaře se oteplí, roztají sněhuláci, tráva se začne zelenat a Zelenskýmu dojdou prachy. Stejně jako loni. Předloni. Někdo to bude muset zatáhnout ...
Byl to ukrutný předvánoční shitstorm. Babiš nepřevzal záruku na válečnou půjčku, pardom, válečný dárek Zelenskýmu. Hanba. Katastrofa. Nicméně my jsme tady od toho, abychom hledali řešení, a s pomocí pana Lukačoviče jsme jej našli.
Jaro se blíží.
Na jaře se oteplí, roztají sněhuláci, tráva se začne zelenat a Zelenskýmu dojdou prachy.
Stejně jako loni. Předloni.
Někdo to bude muset zatáhnout a protože Zelenskyj vede proxy válku s Ruskem v zastoupení EU, hádejte, kdo to bude.
Nejprve ta válečná půjčka.
Je to dlouhá historie.
Je to tak, když chcete vést válku s Ruskem a porazit ho, ale máte holou prdel, protože jste léta rozkrádali vojenské rozpočty a to, co se nepodařilo rozkrást, jste utratili za obrněné transportéry, které jsou nebezpečné vlastní posádce nebo za tanky, u kterých nejde zaměřit dělo.
Nehledě na projekt solárních tanků soudruha Stoltenberga, které by umožňovaly bezuhlíkaté válčení.
Vaše ekonomika není dost výkonná, protože ji likviduje zelené a ESG náboženství, takže kdyby nedej bože někdo přišel, že bude vyrábět nějaké geniální zbraně, tak nedostane u banky úvěr, protože to není environmental, social nebo governant nebo alespoň něco z toho.
Pokud chcete vést válku s holou prdelí a nejste s to vyrobit vlastní zbraně, musíte zbraně nakupovat buď pokoutně netransparentními postupy v pochybných zemích, které nemají ESG (tomu se říká "česká muniční iniciativa") nebo od strýčka Donalda, ale ten chce prachy.
A v tomto ohledu je holá prdel jednoznačně překážka.
Pan Zelenskij chce chodit nakupovat na Západ jako na Amazon, ale zdroje vysychají.
První dobrý nápad je něco ukrást.
Třeba ruská aktiva v Evropě.
Ruská aktiva v Evropě jsou jednak rezervy jejich centrální banky, což by bylo nějakým způsobem legitimní, ale také majetky soukromých osob, o kterých nám tvrdí, že jsou to oligarchové a Putinovi přátelé.
Ve skutečnosti nikdo neví přesně, jaký vztah mají tyto osoby k Putinovi, mohou to být klidně jeho odpůrci, kteří z pragmatických důvodů proti němu nemohou otevřeně vystoupit.
Jenže to je jen počátek problému.
Vedlejší náklady jsou podstatně vyšší než ukradená částka sama.
Sice by to zajistilo peníze na obnovu Ukrajiny, pardon, na pár měsíců proxy války s Ruskem, ale také to vyšle vzkaz všem potenciálním investorům, že Evropa už není bezpečným místem pro jejich peníze.
I jim se může stát, že se jejich domovská země, nebo alespoň nějaký její představitel nějak znelíbí bruselskému politbyru, třeba napíše něco nešikovného na X a ohlásí ho důvěryhodný oznamovatel, a dopadne jak ruští investoři, kteří kdysi dávno přinesli do Evropy peníze v dobré víře, že tam budou v bezpečí.
K zabavení vkladů nepřátelských osob tuším nedošlo ani za druhé světové války.
Pokoušeli se to vyřešit.
Existuje léty osvědčený mechanismus, který má zajistit, aby státy neokrádaly jiné státy.
Říká se tomu arbitráž.
V případě, že by EK ukradla ruská aktiva, arbitráž by nejspíš prohrála ta země, kde byla aktiva uložena, a to je administrativní sídlo clearingové organizace s orwellovským názvem Euroclear, kterým je Belgie.
Protože se předpokládá, že by Belgie arbitráž projela, měla by najednou sekeru 200 miliard EUR plus úroky a právní náklady, což by bylo něco jako HDP Belgie za půl roku.
Není divu, že na to belgický předseda vlády nechtěl přistoupit, protože jeho země už takhle je blízko tomu, aby přišla na buben (strukturální deficit 5% HDP ročně) a rozhodně nemá na to, aby sama financovala evropskou proxy válku s Ruskem a obětovala něco jako svůj celoroční státní rozpočet na cizí válku.
Média nám to prodávají tak, že belgický premiér de Wever je zlý a málo ambiciózní při kradení, ale on jen zná rizika.
Hledal se tedy mechanismus, jak ukrást ruské peníze, aby to Belgie neodnesla sama.
Vznešeně řečeno, rozložit riziko na celou koalici ochotných, že by se pak složili, až Belgie prosere tu arbitráž.
Nicméně se nedohodli ani na tomhle.
Pokračovali dál.
Řekli si, dobře, nemůžeme ty peníze ukrást, protože to zní blbě a mohlo by to ohrozit naši reputaci.
Použijeme tedy zmrazená aktiva jako zástavu pro obří půjčku.
Použití zmrazených aktiv jako zástavy namísto přímého zabavení finančních prostředků je však pokusem obejít mezinárodní právo, které zakazuje přímé zabavení suverénních aktiv jiného státu bez řádného soudního řízení.
Je to asi stejné jako ručit za půjčku něčím, co vám vůbec nepatří, třeba domem neoblíbeného souseda.
Místo krádeže tedy zvážili úvěrový podvod.
Ale na tom se taky neshodli.
My obyčejní občané nesprávně vycházíme z něčeho jako presumpce legality veřejnoprávních aktů.
Že naše státy a naše vlády nebudou dělat nic, co je vědomě ilegální.
Protiprávní. Zlodějna. Zločin.
Jak vidno, vycházíme ze špatného předpokladu.
Poté, co jednání o společné krádeži i společném úvěrovém podvodu ztroskotala, vymysleli něco jiného, co má principiálně blízko k tomu posledně zmíněnému modelu, jen s tím, že si půjčí peníze "na finančních trzích" a zaručí se za to jiné země.
Tyto peníze pak bezúročně půjčí panu Zelenskýmu.
No, půjčí. Ona to není docela půjčka.
Spíš je to něco jako grant nebo dárek.
Nepředpokládá se, že by válkou zdevastovaná, zkorumpovaná a rozkradená Ukrajina někdy něco splatila.
Sám Zelenskyj to řekl.
Povídal, že platit se bude, až Rusko vyplatí Ukrajině reparace.
K tomu by Rusko muselo kapitulovat.
Nemyslím, že Rusko zaplatí nějaké reparace, takže půjčka Ukrajině není půjčka.
Zde se hodí připomenout, že minulá finanční infúze Ukrajině od EU ve výši 35 miliard EUR schválená v roce 2024 měla být uhrazena zisky ze zmrazeného ruského státního majetku.
Na to však také nedošlo.
Tento dárek bude tedy muset taky někdo zaplatit reálnými prostředky.
Takže se letos hledalo, kdo se zaručí na půjčku, aby bylo na válečný grant pro Zelenskýho a česká vláda se k tomu odmítla přidat, podobně jako Maďarsko a Slovensko.
Abych byl přesnější, česká vláda na rozdíl od Maďarska a Slovenska neměla námitek proti pomoci Ukrajině, ale nehodlala převzít odpovědnost za "půjčku" správněji dar, protože potřebuje peníze pro vlastní občany.
Celkově se měla vláda zaručit necelými 80-90 miliardami Kč, a toto číslo je důležité.
Dělá to asi 9000 Kč na hlavu.
S postojem vlády se zcela ztotožňuji.
Zase jednou nastal jeden z těch vzácných momentů, kdy jsem se nestyděl za vládu vlastní země.
Jsem si jistý, že to mnoho obyčejných mediálně nevýrazných občanů naší země cítilo podobně.
Nelze přece ručit za cizí výdaje na cizí válku, když je hospodaření vlastní země hluboce v deficitu a směřuje do rozpočtového provizoria poté, co odcházející vláda nebyla s to ani sestavit použitelný rozpočet na další období.
Bylo by přece zcela nezodpovědné přijmout takové rozhodnutí.
Bohužel česká válečná fronta to nepřijala dobře a spustili zase ten kolovrátek.
Zradili spojence, protože nechtějí další dluhy, válka je skvělá, dluhy jsou skvělé, válka na dluh je skvělá, Ukrajina čelí ruské agresi, agresi, agresi, Rusko, napadne nás, směřujeme na východ a všechny tyhle kecy.
Nevidím pořád žádný opravdový argument, proč bych měl jako daňový poplatník akceptovat další dluhy na devadesátimilardový válečný dárek Ukrajině zejména za okolnosti, že hospodaření naší země je v problémech a Ukrajina se nedovede vypořádat s problémem systémové korupce.
Já osobně nejsem příznivcem jakékoli války a tím méně války na Ukrajině.
Také si myslím, že nám o ní neříkají pravdu, což nám brání pochopit její příčiny a najít pro sebe přijatelný výklad.
Jsou lidé, co to mají opačně.
Myslí si, že podstatu konfliktu dokonale pochopili a mají potřebu se přidat na stranu Ukrajiny a podpořit jí v jejím válečném úsilí.
Myslím, že je to legitimní.
Legitimní není, aby si na to chtěli brát cizí peníze.
Kolik je příznivců další podpory války na Ukrajině, nedovedu odhadnout.
Dejme tomu, že je jich v naší zemi 2,45 miliónu, což je počet voličů proválečného uskupení Pětikoalice v minulých parlamentních volbách.
Pan Lukačovič pojmenoval to řešení a docela nedávno poslal významnou finanční částku přes nadaci Dalibora Dědka Nadační fond pro Ukrajinu, která organizuje iniciativu Dárek pro Putina.
Ta nakupuje zbraně pro Ukrajinu, třeba drony, plastickou trhavinu nebo raketu, co doletí do Moskvy s 1,5 tunami výbušnin.
Mimochodem, už letěla Dana Drábová na Moskvu?
A co tam trefila?
Významná finanční částka byla 100 miliónů korun.
Pro pořádek, pan Lukačovič je vlastníkem médií Seznam Zprávy a Novinky, které se soustavně věnují šíření liberálně levicové, proválečné a proukrajinské propagandy.
Nemám mu to za zlé, na rozdíl od některých internetových diskutujících.
Jsou to jeho peníze, on o nich rozhoduje a víc než o čemkoli jiném to vypovídá hodně o panu Lukačovičovi samotném.
Všichni si například rádi berou do huby PPF a již zesnulého zakladatele Kellnera kvůli domněle amorálním a predátorským praktikám.
Nicméně PPF financuje výzkum rakoviny a vynakládá na na to obrovské prostředky.
Pan Lukačovič financuje válku v cizí zemi.
Nyní je třeba sehnat 90 miliard Kč na ručení za válečný dárek Zelenskýmu.
To je velká rána.
Ale vidím řešení!
Máme zde 2,45 miliónu voličů proválečných politických uskupení, takže se dá předpokládat, že mají k válce kladný vztah.
To dělá asi 37.000 Kč per capita militarem.
Chcete ručit panu Zelenskýmu za válečný grant?
Tak ručte.
Nikdo nezakázal, abyste si založili nějaký fond, vložili do něj majetek a ručili za půjčku sami.
Žádný strach, dostanete to zpátky, až Rusko prohraje válku a zaplatí reparace.
Nebo až pan Mindič prodá svůj zlatý záchod na e-bay.
Je to hodně peněz?
Ale no tak!
Chcete válku?
No tak ji mějte!
Válka je drahý špás.
Veďte si ji za své, jako pan Lukačovič.
Odpusťte si dovolenou a zaručte se za grant na proxy válku panu Zelenskymu.
Jo a zapomněl jsem.
Taky začněte šetřit.
Za dva roky přijde Zelenskyj zase.