Je Putin schopen strategického myšlení?
Mé pochybnosti o Putinově schopnosti strategického myšlení sahají až do roku 2008. Vždy jsem byl Putinovým obhájcem v tom, že agrese směřuje z Washingtonu do Ruska, nikoli naopak, a že za konflikt na Ukrajině je zodpovědný Washington, nikoli Putin.
Přesto jsem měl o Putinově strategické vizi brzy pochybnosti.
Mluvil, jako by měl vizi, ale jednal, jako by ji neměl.
Když Američany vycvičená gruzínská armáda přešla do Jižní Osetie a zabíjela obyvatelstvo a ruské mírové jednotky, Putin byl na olympijských hrách v Pekingu, zjevně naprosto nic netušící a zcela nepřipravený.
Jak mohl Putin nevědět, že USA a podle některých i Izrael cvičí gruzínskou armádu?
Co si Putin myslel, že s ní budou dělat?
Poté, co porazil Američany vycvičenou armádu a porazil Gruzii, Putin sebral své síly a vrátil se do Ruska, aniž by si zřejmě zajistil jakoukoli dohodu o tom, že se Gruzie bude držet dál od aktivit NATO a Západu proti Rusku.
Přemýšlel jsem o Putinově selhání ve strategickém myšlení, ale dal jsem mu za pravdu a myslel jsem si, že se Putin rozhodl demonstrovat, že věří v nevměšování do vnitřních záležitostí zemí, a využil příležitosti, aby ukázal, že nemá zájem reformovat sovětské impérium.
Přesto jsem se nadále podivoval nad tím, jak je možné, že Putin a Lavrov na jedné straně jasně prohlašují, že Západ chce Rusko zničit, a na druhé straně oslovují uznávané nepřátele Ruska jako "naše západní partnery".
Dále jsem si všiml, že Putin o převratu, který Washington na Ukrajině připravuje, vůbec nevěděl, nebo o něm neměl žádné strategické úvahy.
Ruským zpravodajským službám muselo být jasné, že Washington už léta sype miliardy dolarů - podle Victorie Nulandové pět miliard - do Západem sponzorovaných nevládních organizací, studentských skupin a podplatitelných politiků v rámci příprav na převrat.
Kde tedy byl Putin, když došlo k převratu?
Byl na olympijských hrách v Soči.
To mě velmi zarazilo.
Jak si mohl ruský vůdce, který se jasně vyjádřil o záměrech Washingtonu vůči Rusku, myslet, že olympijské hry jsou důležitější než americký puč na Ukrajině?
Ale Putin si to zřejmě myslel.
Byla to Putinova nedbalost, která způsobila stále se rozšiřující válku na Ukrajině.
Putin prokázal nedostatek strategické vize, když v roce 2014 odmítl hlasování o opětovném připojení ruského Donbasu k Rusku spolu s Krymem.
Jednalo se o katastrofální rozhodnutí, které by stačilo k diskvalifikaci jakéhokoli nacionalistického vůdce.
A od té chvíle bylo ještě hůř.
Putin, který dal přednost papírové, a tudíž bezcenné dohodě s nepřáteli před vytvořením silné odstrašující síly a přišel s idealistickým schématem Minské dohody.
Putin přiměl Donbas a Ukrajince, aby s dohodou souhlasili, a Francie a Německo souhlasily, že budou jejími vykonavateli.
Putinovo minské schéma ponechalo ruský Donbas na Ukrajině, ale poskytlo donbaským Rusům prvky autonomie, které je měly ochránit před pronásledováním a vyvražďováním.
Po zajištění této dohody, o níž německá kancléřka a francouzský prezident později veřejně prohlásili, že ji Západ využil k oklamání naivního Putina, stál Putin osm let stranou, zatímco Washington budoval, cvičil a vybavoval velkou a schopnou ukrajinskou armádu.
Když se Putin s Lavrovem během prosince 2021 a února 2022 zoufale snažili zajistit smlouvu o vzájemné obraně, jen aby byli brutálně zastrašeni a chystala se ukrajinsko-americká invaze do dvou odtržených ruských donbaských republik, Putin, jako vždy nepřipravený, zasáhl nedostatečnou silou.
Ředitel jeho centrální banky zřejmě Putina přesvědčil, že Rusko si válku nemůže dovolit.
V důsledku toho Putin neměl prostředky na účinný zásah, který se nyní táhne již tři roky.
To, že Rusko po třech letech stále bojuje na ruském území, zničilo pověst ruské armády na Západě.
Dokonce i Britové jsou ochotni se s Ruskem utkat.
To, co Putin potřeboval udělat, bylo vyřadit Ukrajinu okamžitě.
Ale buď z nedostatku připravenosti, nebo z absence strategické vize Putin vyhlásil dočasnou vojenskou operaci k vyčištění Donbasu od ukrajinských sil.
Těžko si lze představit hloupější rozhodnutí, rozhodnutí zcela postrádající strategickou vizi.
Putinovo rozhodnutí dalo Washingtonu všechny možnosti neustále testovat vody a zkoumat, zda další provokace nevyvolá víc než jen slova v odpověď.
Protože žádná z Putinem vyhlášených červených linií nic neznamenala, provokace pokračovaly až do té míry, že Washington a NATO útočí na Rusko raketami dlouhého doletu a ruský ministr zahraničí prohlašuje, že to neznamená, že Západ je s Ruskem ve válce.
Putinova naprostá neschopnost strategického myšlení tedy dovedla Rusko do bodu, kdy ruská vláda není schopna uznat, že rakety vyslané Washingtonem a NATO na Rusko jsou válečným aktem.
A teď tu máme zničení Sýrie, země, za kterou Rusko bojovalo osm let.
Jediným Putinovým aktivním krokem bylo přesunutí ruského letectva do Sýrie, čímž se mu podařilo zablokovat rozhodnutí amerického prezidenta Obamy o invazi do Sýrie.
Ruské letectvo a jednotky syrské armády porazily džihádistické žoldáky CIA, které tam Washington poslal, aby svrhli Asada.
Na Putinově intervenci mě zaujalo, jak byla omezená.
Ponechal Washingtonu kontrolu nad syrskými ropnými statky.
Ponechal Turecku kontrolu nad okupovanou severní Sýrií.
Putin vytrvale bránil Sýrii v použití ruských systémů protivzdušné obrany, aby zabránil leteckým útokům Izraele a USA na Sýrii.
Proč jsem se divil, že byl Putin takový minimalista v použití síly.
Zničení Sýrie, kterého bylo dosaženo ruskou a íránskou nedbalostí, je katastrofální strategickou porážkou pro Rusko a Írán a velkým vítězstvím pro Izrael a Washington.
Zánik Sýrie, s nímž Putin zřejmě souhlasil a o němž se v ruských médiích nediskutuje, zanechal Hizballáh v Libanonu bez zásob a neschopný nadále bránit izraelské okupaci.
Po zániku syrského nárazníku se otevřela cesta k útoku na izolovaný Írán.
Sionistická neokonzervativní agenda sedmi zemí během pěti let se nyní dokončuje.
Úspěch Washingtonu a Izraele je způsoben absencí strategické vize v Kremlu.
Co tuto absenci vysvětluje?
Možná John Helmer.
Helmer Putina neomlouvá.
Helmer říká, že Putin nikdy neudělá dobré rozhodnutí, protože Putin je "vyvažovač".
Vyvažuje každý názor proti každému a nikdy neučiní samostatné rozhodnutí na základě reálných okolností.
Možná někdo přijde s lepším vysvětlením.
Zatím čelíme riziku, že Západ bude Putina považovat za muže slov, ale ne činů.
Jak jsem napsal v nedávném sloupku, v roce 2025 se dozvíme, zda bude Putin bojovat, nebo se vzdá.
Q.S.
Pád Ruska bude znamenat nastolení NWO, protože ruské zdroje jsou tím, co umožní vznik globální tyranie.