Jeho vůle jest, abychom láskyplně jednali s druhými, tak, jak chceme, aby jednali s námi…

Dopis Lva Nikolajeviče Tolstého G. N.

…Bez víry nelze žít.

Víra záleží v tom, abychom věděli, proč žijeme.

To snažte se poznat.

Jest to vážnější všeho na světě.

Ale snažte se přijíti k tomu sám a nevěřte komukoliv na slovo.

Proto, abychom poznali to sami, je třeba víru zpytovati, jak pravil Kristus:

"Zpytujte učení, a tehdá uvidíte, spravedlivo-li ono…"

Svoji víru vyslovuji ve všech svých spisech posledních let, podstata její jest vyjádřena tímto:

Víra moje záleží v tom, že život náš přináleží nikoliv nám, ale Bohu, který nám jej dal, a proto cíl našeho života musí záležeti v plnění Jeho vůle.

Jeho vůle jest, abychom láskyplně jednali s druhými, tak, jak chceme, aby jednali s námi, proto, aby boj a nenávist ve světě nahraženy byly mírem a láskou.

To jest vše.

Zkuste žíti touto vírou a uvidíte, spravedliva-li ona.

Dej Vám Bůh opravdové blaho, ale jiného není, nežli žíti dle Jeho vůle.

A blaho toto je velké, větší všech ostatních…

Dopis Lva Nikolajeviče Tolstého adresovaný G. N. v roce 1890, str. 22

"Listy L. N. Tolstého," Cyrill M. Höschl, Klatovy 1919

Dopis je uveden v českém překladu knihy ruského spisovatele, publicisty a autora životopisu Lva Nikolajeviče Tolstého, Petra Alexejeviče Sergejenka (1854−1930) "Dopisy Lva Nikolajeviče Tolstého", Moskva 1912.

Cenzura v carském Rusku však nedovolila, aby byly otištěny všechny dopisy, které do souboru původně P. A. Sergejenko zařadil.

Na příkaz Moskevského výboru pro tiskové záležitosti bylyv říjnu 1911 z knihy vyřazeny Tolstého dopisy, které obsahovaly spisovatelovy myšlenky věnované především náboženským tématům.

Cenzura rovněž nařídila, aby u některých dopisů nemohlo být uvedeno plné jméno toho, komu jej L. N. Tolstoj adresoval; u řady dopisů mohly být uvedeny pouze iniciály.

Celkem bylo cenzory zabaveno asi 14 dopisů, včetně eseje "Jak vysvětlit dítěti náboženství."

Výbor z dopisů Lva Nikolajeviče Tolstého, které napsal v posledních létech života, i navzdory cenzorským zásahům tehdejší doby, umožňují nahlédnout do vnitřního života této výjimečné osobnosti.

Lev Nikolajevič Tolstoj

Ruský spisovatel, filozof, pedagog Lev Nikolajevič Tolstoj se stal legendou již za svého života.

Jednoho z nejvýznamnějších světových romanopisců proslavila především jeho čtyřdílná románová historická epopej s filozofickým přesahem z doby napoleonských válek "Vojna a mír" a psychologický román o niterné podstatě lásky "Anna Kareninová," který je zároveň obrazem ruské společnosti druhé poloviny 19. století.

L. N. Tolstoj se narodil 9. září 1828 v Tulské gubernii ve vesnici Jasná Poljana v hraběcí rodině Nikolaje Iljiče Tolstého.

V mládí začal v Kazani studovat orientální jazyky, poté pokračoval ve studiu práv.

Studia však nedokončil a namísto toho se začal zabývat sebevzděláváním.

Počátkem 50. let 19. století se začíná věnovat literární tvorbě.

V roce 1852 byla v časopise Sovremennik publikována jeho próza "Dětství" – první část jeho budoucí autobiografické trilogie "Dětství," "Chlapectví," "Jinošství."

Setkala u čtenářů s velkým úspěchem a příznivě jej přijala také odborná kritika.

Tolstého přitahovala i vojenská služba, kterou absolvoval zpočátku na Kavkaze.

Když vypukla krymská válka, prožil ji v obléhaném Sevastopolu.

Své zkušenosti z tohoto období zúročil v cyklu próz "Sevastopolské povídky."

Tolstoj se věnoval také pedagogice, po návratu z Kavkazu podnikl v roce 1855 dvě cesty po Evropě, aby se seznámil s nejnovějším směřováním v této oblasti.

Po svém návratu pak založil v Jasné Poljaně školu pro rolnické děti.

Prózy, které napsal počátkem šedesátých let, se setkaly rovněž s příznivým ohlasem: "Albert," "Rodinné štěstí," "Statkářovo jitro" a "Kozáci."

V roce 1862 se oženil se Sofií Andrejevnou Bersovou.

Manželům Tolstým se narodilo devět synů a čtyři dcery; pět dětí však zemřelo v dětském věku.

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let vychází Tolstého autobiografická "Zpověď," která předznamenala zlom v Tolstého literární tvorbě.

Nastává pro něj období hledání vyšších duchovních hodnot…

Jeho dílo začaly ovlivňovat myšlenky Jeana-Jaquese Rousseaua, Arthura Schopenhauera, Petra Chelčického…

L. N. Tolstoj se stal kritikem stávajícího společenského řádu i jeho hodnot, byl odpůrcem církve i státu.

Cestu ke změně společnosti však neviděl v revoluci.

Záchranu lidstva spatřoval v hluboké niterné víře, v osobní proměně člověka, v prostotě každodenního žití, ve vzdělání…

V osmdesátých letech se námětem Tolstého povídek "Smrt Ivana Iljiče," "Kreutzerova sonáta" či "Hadži Murat" stávají nadčasová témata – smrt…láska…věrnost…zrada.

Ve svém posledním románě "Vzkříšení", vydaném v roce 1899, Tolstoj podává na pozadí psychologického příběhu o vině a vykoupení se z ní kritiku carského vládnoucího systému.

Život Lva Nikolajeviče Tolstého se uzavřel 20. listopadu 1910.

Dvaaosmdesátiletý Tolstoj se rozhodl vydat se potají na Kavkaz, ve vlaku však onemocněl zápalem plic a umírá na železniční stanici Astapovo.

L.K.