Jsme to my sami…

 "Pojď a viz."

Jako by biblická výzva ze Zjevení Janova při rozlomení pečetí… byla určena i nám.

Tady a teď.

I my jsme účastníky a současně spolutvůrci dění, často bouřlivých událostí, nikoli jen jejich nezúčastněnými pozorovateli…

Jakkoli bychom si namlouvali, že "nás se to přece netýká"…a "nic z toho nemůžeme nijak ovlivnit…"

Hluboce bychom se mýlili.

Jsme to my sami…

Spoluvytváříme…svět kolem nás.

Podílíme se na něm.

Každou naší emocí…každou myšlenkou…každým skutkem.

I svým mlčením.

Svojí lhostejností.

Svým nezájmem.

"Pojď a viz."

Jsme vyzýváni k probuzení.

K rozlišování dobra a zla.

K tomu, abychom své životy žili v souladu s Vyššími zákony mravními.

V propojení s minulostí…přítomností…budoucností.

Vnímáme naši odpovědnost?

Jakou přítomnost pomáháme spoluvytvářet? 

L.K.