Jsou Rusko a Čína nepřátelé nebo spojenci Západu? Je možné, že máme ve skutečnosti co do činění se dvěma stranami téže mince?

Q.S.

"A tak to jde již po tisíciletí! Přineslo to neodvratně otravu do církví a náboženství, protože to bylo jako sžíravé zlo nezbytným následkem onoho pádu do hříchu, kdy se člověk neomezeně rozhodl pro vládu rozumu. A tato falešná vláda podvedla jí zotročené lidi kdykoliv a ve všem, co se týče Božství! Dokonce i ve všem duchovním. Kdo tento trůn v sobě nezboří a tím se neosvobodí, musí s ním zahynout! Nyní se již nesmí říkat ubohé lidstvo; neboť lidé jsou vědomě vinni, jak jen tvor kdy dovede být vinen! Slova: "Odpusť jim; neboť nevědí co činí!" již nejsou pro dnešní lidstvo namístě! Mělo více než jednou příležitost, otevřít oči i uši. Jedná plně vědomě, a veškeré zpětné působení je proto musí zasáhnout v plné míře, nezkráceně! Jestliže se nyní uzavírá kruh všeho dosavadního dění, tak nastává tím pro tuto v celém stvoření první zralou část světů sečení, žeň a roztřídění. Ještě nikdy, co trvá celá hmotnost, se to doposud nestalo; neboť naše část světů předchází jako první všechny ostatní ve věčném koloběhu, kterým musí projít!" /ARS/

"Mnohé doposud sváděné masy při tom ještě poznají, že si doposud výraz "rozum" vykládaly falešně. Většina ho prostě přijímala jako modlu, bez zkoumání, jen proto, že ho ostatní tak brali, a proto, že všichni jeho stoupenci si dovedli zahrát na neomylné, neomezené vládce skrze moc i zákony. Mnozí si proto nedávají vůbec žádnou námahu, odhalit jejich vlastní prázdnotu a nedostatky, které se za tím skrývají. Ovšem jsou také mnozí, kteří již desetiletí bojují proti tomuto nepříteli, s houževnatou energií a přesvědčením, skrytě a z části i otevřeně, někdy i vystaveni nejtěžšímu utrpení. Avšak oni bojují, aniž znají samotného nepřítele! A to samo sebou ztěžovalo úspěch. To ho předem znemožňovalo. Meč bojovníků nebyl dobře naostřen, protože si ho neustále tupili údery na vedlejší dění. S těmito vedlejšími věcmi však také udeřili stranou do prázdna, plýtvali vlastní silou a přivodili jen roztříštění mezi sebou, které se dnes stále zvětšuje.
Ve skutečnosti je jen jediný nepřítel lidstva na celé čáře: Dosavadní neomezená vláda rozumu! To byl ten veliký pád do hříchu, nejtěžší provinění člověka, které má za následek veškeré zlo. To se stalo dědičným hříchem a to je také Antikristem, o kterém je zvěstováno, že pozvedne svou hlavu. Vyjádřeno srozumitelněji, je moc rozumu jeho nástrojem, čímž mu lidé propadli. Jemu, nepříteli Boha, Antikristu samotnému, ... Luciferovi *)!
Stojíme uprostřed této doby! On dnes sídlí v každém člověku, připraven ho zkazit, neboť jeho činnost přináší okamžitě odvrácení od Boha jako přirozený následek. On ducha odřízne, jakmile může vládnout. Proto nechť je člověk ostře na pozoru. Proto však nemá rozum snad zmenšovat, ale má ho učinit nástrojem, kterým také je, avšak ne směrodatnou vůlí. Ne pánem! Člověk nadcházejícího pokolení bude nazírat na dnešní dobu již jen s odporem, hrůzou a se studem. Asi tak, jako se to děje nám, když vejdeme do staré mučírny. Také tam vidíme špatné ovoce chladného hospodářství rozumu. Neboť je přece nesporné, že člověk s trochou citu, a tudíž s činností ducha nemohl by nikdy vymyslet takové hrůzy!
Dnes to však není vcelku jiné, pouze to je obíleno, a masová bída je právě takovým shnilým ovocem jako tehdejší mučení jednotlivců." /ARS/