Kolem Země prolétá zelená kometa. Spatřit ji lze jednou za milion let...

Nedávný objev komety na snímcích z přístroje SWAN na vesmírné observatoři SOHO, k němuž došlo na přelomu března a dubna letošního roku, upoutal pozornost amatérských i profesionálních astronomů. Objekt, předběžně označovaný jako SWAN25F, den za dnem vykazoval rostoucí jasnost.
První upozornění na přítomnost komety přišlo 1. dubna 2025 od australského astronoma amatéra Michaela Mattiazza, který na snímcích získaných přístrojem SWAN na palubě slunečního kosmického dalekohledu SOHO identifikoval objekt, pohybující se severovýchodním směrem souhvězdím Pegase, rychlostí více než jeden stupeň za den.
Několik dalších pozorovatelů hned den na to ohlásilo první odhady jasností nové komety, která se na ranní obloze promítala do oblasti velkého Pegasova čtverce.
Hodnoty se pohybovaly mezi 10. a 11. mag (pravděpodobně v závislosti na pozorovacích podmínkách).
Současně byl potvrzen rychlý vlastní pohyb objektu.
Dne 3. dubna 2025 bylo navíc zaregistrováno skokové zvýšení jasu komety.
Jasnost řada pozorovatelů udávala kolem 9,5 mag.
Začalo se hovořit o přítomnosti komy s úhlovým průměrem mezi 2 až 3,5 úhlovými minutami.
Současně se objevila také první hlášení o přítomnosti ohonu o délce 10 až 30 obloukových minut.
Další série pozorování ze 4. dubna 2025 odhalila, že kometa nadále zjasňuje a vykazuje známky neobvykle zvýšené aktivity.
Vizuální odhady jasnosti ji už řadily do blízkosti 9. magnitudy s dobře patrnou centrální kondenzací komy.
Rakouský astronom amatér Michael Jäger pořídil snímky, které ukazovaly 1,5 stupně dlouhý iontový ohon obsahující jasný "uzel", což jen potvrzovalo značnou kometární aktivitu objektu.
Na několika širokoúhlých snímcích ze 7. dubna 2025 měla už kometa SWAN25F velmi aktivní iontový ohon dlouhý více než 2 stupně, který ukazoval strukturální detaily v podobě několika trysek, zlomů, uzlů a odpojení.
Také koma zvýšila svou kondenzaci na stupeň 7, což svědčí o velmi silných výronech materiálu z jádra.
Celková jasnost komety opět narostla a dosáhla hodnoty mezi 8,5 až 8,0 magnitudy.
Kometa se tak dostala do dosahu vizuálního pozorování i menšími dalekohledy a stala se také jednodušším cílem pro astrofotografy.
Chcete-li kometu spatřit, podívejte se předtím, než Slunce za úsvitu začne nadměrně ozařovat atmosféru Země, k východoseverovýchodnímu obzoru.
V průběhu druhé poloviny dubna se bude průběžně snižovat elongace komety od Slunce, což i přes její, snad stále narůstající jasnost, zkomplikuje pozorovatelnost vlasatice. K největšímu přiblížení ke Slunci i k Zemi dojde ve stejný den, 1. května 2025.
Pokud kometa přežije průchod perihéliem, může být ve druhé polovině května viditelná na západě po západu Slunce. Při pohledu z Evropy to ovšem bude komplikovat velice rychlý pokles její deklinace.
Q.S.
Věříte na náhody?
Já ne....