Koncept sedmi hlav šelmy

Koncept sedmi hlav šelmy je téma, které zaujalo mnoho věřících, kteří se snaží porozumět symbolice popsané v knize Zjevení. Zjevení 17,9-11 představuje klíčovou pasáž pro rozluštění symboliky sedmi hlav šelmy. Uvádí se v ní: "Králové sedmi hlav jsou v čele se sedmi hlavami: "To vyžaduje moudrou mysl: sedm hlav je sedm hor, na nichž sedí žena; je to také sedm králů, z nichž pět padlo, jeden je, druhý ještě nepřišel, a až přijde, musí zůstat jen krátce. Co se týče šelmy, která byla a není, ta je osmá, ale patří k sedmi a jde do záhuby." 

Tato pasáž je zatížena symbolikou, která vyžaduje pečlivý rozbor. 

Sedm hlav představuje jak geografické, tak politické útvary, symbolizované horami, respektive králi. 

Podle těchto andělských výkladů představuje sedm hlav šelmy sedm po sobě jdoucích světových říší, které měly v průběhu dějin vliv. 

Tyto říše jsou často označovány jako Egypt, Asýrie, Babylon, Médo-Persie, Řecko, Řím a Spojené národy. 

Předpokládá se, že Antikrist, osmý král, vzejde z obnovené Římské říše, a proto je považován za jednu ze sedmi hlav.

Posloupnost těchto králů odráží historický vývoj světových říší.

Egypt: 

V biblických dějinách byl Egypt dominantní mocností, která nechvalně proslula zotročováním Izraelitů. 

Jako první hlava Šelmy představuje Egypt počáteční království, které vykonávalo významnou kontrolu nad Božím lidem. 

Vyprávění o Exodu, kde Bůh vysvobodil Izraelity z egyptského otroctví, zdůrazňuje významnou roli Egypta jako utlačovatelské síly vůči Bohem vyvolenému národu.

Asýrie: 

Druhá hlava šelmy je Asyrská říše, známá svým krutým a brutálním zacházením s Izraelity. 

Asyřané byli zodpovědní za vyhnání deseti severních izraelských kmenů, což znamenalo významný zlom v dějinách Izraele. 

Asyrská říše, stejně jako před ní Egypt, ukazuje vzor království, která utlačovala Boží lid a položila základy pro budoucí království.

Babylon: 

Babylon, třetí hlava Šelmy, představuje další významné království v biblických dějinách. 

Babylonská říše vedená králem Nabuchodonozorem dobyla Judsko, zničila první jeruzalémský chrám a odvedla mnoho Židů do zajetí. 

Babylonská nadvláda a její dopad na židovský národ z ní činí vhodnou reprezentaci třetí hlavy Šelmy. 

Toto království navíc představuje vzpouru proti Bohu a duchovní zajetí, jak je zobrazeno v prorockých spisech Jeremiáše a Daniela.

Médo-Persie: 

Médo-Perská říše jako čtvrtá hlava Šelmy vystřídala Babylon jako dominantní světová mocnost. 

Tato říše nejenže hrála významnou roli v biblických proroctvích, zejména v knize Daniel, ale také symbolizuje složitost lidské vlády a prozřetelnostní ruku Boží při utváření světových událostí. 

Tato říše, známá svým jedinečným dvojvládím, umožnila Židům návrat do vlasti a obnovu chrámu. 

Zároveň však představovala pro židovský národ významnou hrozbu, jak je patrné ze spiknutí, jehož cílem bylo jeho vyhlazení, v knize Ester.

Řecko: 

Pátou hlavou Šelmy je Řecká říše, která měla významný vliv na židovskou kulturu a náboženství. 

Pod vedením Alexandra Velikého se Řecko dostalo k moci a rozšířilo svůj vliv (včetně helénistické kultury a myšlenek) po celém známém světě, včetně Izraele. 

Následné rozdělení říše a vzestup Antiocha Epifana IV, který znesvětil Druhý chrám, dále dokládá roli řecké říše jako utlačovatelské kulturní a intelektuální síly, která ovlivnila nejen Židy, ale také formovala lidskou civilizaci.

Řím: 

Římská říše, šestá hlava Šelmy, měla značnou kontrolu nad rozsáhlými územími, a to i za života Ježíše Krista. 

Právě pod římskou nadvládou byl Ježíš ukřižován a v roce 70 n. l. byl zničen Jeruzalém a Druhý chrám. 

Pronásledování Židů i křesťanů ze strany Římské říše (mučednická smrt mnoha svatých) upevňuje její postavení šesté hlavy Šelmy.

Spojené národy neboli globální entita: 

V současných výkladech představuje sedmá hlava šelmy globální entitu, jako je například Organizace spojených národů. 

Tato entita ztělesňuje vyvrcholení lidského úsilí o nastolení jednoty a míru mimo Boha a odráží pokračující boj mezi pozemskými mocnostmi a Božím královstvím. 

Organizace spojených národů rezonuje jako sedmá hlava zejména díky svému globálnímu vlivu a moci. 

Na rozdíl od zjevné nadvlády Římské říše však Spojené národy používají k utváření světových záležitostí lstivé strategie, které často podkopávají zásady Božích zákonů.

Posloupnost těchto říší odpovídá prorockému časovému plánu uvedenému ve Zjevení 17,9-11. 

V době, kdy Jan obdržel vidění, padlo pět králů, což znamená minulé říše. 

Říše, která byla u moci v době Janova vidění, je představena jako "jedna je", což odkazuje na Římskou říši. 

Navíc "ta druhá ještě nepřišla" odkazuje na budoucí entitu, symbolizovanou Organizací spojených národů (OSN) nebo podobnou globální organizaci, která bude mít po pádu Římské říše vliv na celý svět. 

Tato sekvence zdůrazňuje Boží svrchovanost nad lidskými dějinami a jeho božské záměry, které se projevují vzestupem a pádem národů podle jeho vůle.

Osmý král a obnovená římská říše.

Podle výkladu ve Zjevení 17,10-11 je Antikrist, zobrazený jako osmý král, považován za jednu ze sedmi hlav, protože se předpokládá, že povstane z oživené Římské říše, symbolizované smrtelně zraněnou hlavou, která znovu ožila. 

Přestože Římská říše padla, její styl vedení přetrval prostřednictvím jejího nástupce, symbolizovaného jako Organizace spojených národů (OSN). 

Přesto se všeobecně věří, že Antikrist vzejde z bývalé Římské říše, čímž se vysvětluje její znovuzrození či oživení v posledních časech.

Závěr

Závěrem lze říci, že symbolika sedmihlavé šelmy v knize Zjevení je v eschatologii složitým a diskutovaným tématem. 

I když se výklady mohou lišit, mnoho lidí považuje tyto hlavy za symboly historických říší, které měly vliv na Boží lid. 

Pochopení významu těchto symbolů vyžaduje pečlivé studium , neboť lidé se snaží vykládat poselství Zjevení ve světle celkového Božího plánu pro lidstvo.

Zig Fowler