Merlík
Merlík bílý ( rovněž i merlík všedobr) je bohatý na minerály, jako je železo, fosfor, draslík, hořčík a vápník. Obsahuje také beta-karoten a vitamíny B1, C a K. Semena jsou velmi výživná a obsahují kromě tuku také asi 49 % sacharidů a 16 % bílkovin. Bylina obsahuje více železa a bílkovin než zelí a špenát, více vitaminu B1 a vápníku než syrové zelí.
Rostlina také obsahuje několik antioxidantů, které mohou pomoci chránit tělo před škodlivými účinky volných radikálů.
Merlík se může jíst vařený nebo syrový.
Je vhodný pro použití do polévek, salátů nebo jakéhokoli druhu pokrmu, stejně jako špenát.
Když jsou mladé stonky v létě stále jemné, mohou být použity stejně jako chřest.
Semena jsou velmi výživná a mohou být vysušena a rozemleta na mouku.
Mohou být také použita k výrobě ovesné kaše.
Navíc semena mohou být naklíčena a použita v salátech.
Semena byla používána také jako krmivo pro kuřata a slepice.
Merlík bílý je známý svými léčivými vlastnostmi již od dob starověku.
Podpora trávení: Tato rostlina je tradičně využívána pro léčbu různých zažívacích potíží. Merlík bílý je známý svými laxativními účinky(semena), které pomáhají při zácpě. Může také zmírnit křeče v trávicím traktu a podporovat lepší trávení.
Detoxikační účinky: Merlík bílý má detoxikační účinky díky svým schopnostem vázat a odstraňovat toxiny a těžké kovy z těla. To může pomoci předcházet různým zdravotním problémům, včetně onemocnění jater a ledvin.
Podpora zdraví srdce a cév: Díky vysokému obsahu draslíku merlík bílý může podporovat zdravý krevní tlak a celkové zdraví srdce. Draslík je důležitý pro regulaci krevního tlaku a pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění.
Podpora zdraví kůže: Merlík bílý obsahuje vitamín A, který je důležitý pro zdraví kůže. Vitamín A může pomoci předcházet předčasnému stárnutí kůže, léčit akné a ekzémy a podporovat celkové zdraví kůže.
Merlík bílý je obecně považován za bezpečný pro většinu lidí.
Nicméně, v některých případech může způsobit alergické reakce u lidí, kteří jsou citliví na rostliny z čeledi merlíkovitých.
Stejně jako špenát nebo rebarbora, i merlík obsahuje vyšší množství šťavelanů, proto by se neměl konzumovat v nadměrném množství, zejména lidmi s ledvinovými kameny.
Je také důležité poznamenat, že merlík bílý může akumulovat těžké kovy z půdy, takže by měl být sbírán a konzumován pouze z oblastí s čistou půdou.
Merlíkové bochánky
Špenáty (tedy povařené posekané listí převážně merlíkovitých rostlin) byly oblíbenou slovanskou potravou.
Připravovaly se na řadu způsobů a jedním z nich mohly být právě špenátové těstové bochánky.
Inspirací pro toto jídlo byl mírně zjednodušený a upravený recept ze 17. století.
Doba přípravy zabere jen asi 1 hodinu a výsledkem budou velice chutné a netradiční merlíkové bochánky.
Pro 4 porce potřebujeme:
320 gr listů (případně mladých lodyh) merlíku bílého [ lze použít jakýkoliv druh merlíku či lebedy ] [ samozřejmě lze použít i špenát, ale ten zde v 9.-10. století nerostl ]
170 gr hladké bílé mouky a 170 gr semleté jemné mouky [ pokud nemáte kamený mlýnek použijte celozrnou mouku z obchodu, ale vlastní mouce se to nevyrovná ]
100-150 gr balkánského sýra [ může být i jiný druh, ale balkánský sýr si s merlíkem výrazně doplňuje chutě ]
hrst jemně drceného starého chleba [ lze nahradit strouhankou ] - množství závisí na hustotě směsi
3 ks vajíček
20 gr másla
sůl a koření (např. saturejku)
I.
Máte-li všechny ingredience k dispozici, je hlavním krokem nasbírání potřebného množství merlíku, který je u nás poměrně hojný na rumištích.
Sbírají se buď listy časně z jara nebo i sečením omlazené rostliny. A to včetně lodyh s květními pupeny.
II.
Nádivka:
Merlík nadrobno posekáme, posolíme a uvaříme z něj špenát. Vaříme jej asi 45 minut - tedy tak dlouho, aby nám vnikla hustá směs s minimem vody.
Do špenátu přidáme nadrcený chléb, jedno vajíčko a nadrobno nakrájený (nastrouhaný) balkánský sýr.
Podle libosti špenát okořeníme (nám se osvědčila saturejka)
Vše pořádně promícháme a zahustíme tak, aby nám vznikla tuhá pasta.
Těsto:
Smícháme hladkou bílou s vlastní semletou mouku.
Přidáme dva žloutky a kousek rozpuštěného másla.
Pořádně těsto prohněteme a dle potřeby přidáváme teplou vodu, aby těsto bylo vláčné.
III.
Placičky:
Nejprimitivnější postup je ten, že z těsta uždibujeme kousky, které následně v ruce tvarujeme do placiček. Nám se osvědčily placičky o průměru 11 cm.
Jelikož neoplýváme zručností předků, můžeme na rozválení těsta použít váleček a prkénko. Snažíme se vyválet co nejtenšší vrstvu, ze které si následně vyřezáváme kolečka.
Lze také použít různé moderní vykrajovací formy - chuť se sice nezmění, avšak vizuálně se oddálíme od slovanské kuchyně.
Bochánky:
Do středu vytvořených placiček přidáváme pastu a následně bochánky uzavřeme (slepíme k sobě přesahující části těsta).
Množství pasty závisí na velikosti placiček - přibližně cca kávovou lžičku na placičky o průměru 11 cm.
Pokud Vám nesejde na "historickém" vzhledu bochánků, tak si můžete pomoci různými moderními formami, které nám výrazně urychlí práci.
Vaření:
Bochánky vkládáme do vařící vody na cca 12 minut. Uvařené bochánky vystoupají samy k hladině - takže je můžeme postupně odebírat.
O něco snazší (a dobově také obhájitelné) je vaření v horké páře. Kdy na hrnec položíme plátno s bochánky a ještě vše přikryjeme. V tomto případě vaříme bochánky cca 15 minut.
Po uvaření bochánky vyjmeme a dáme na plátno nebo ošatku (ta se osvědčila), aby mírně oschly.
IV.
Po několika minutách při vyjmutí z vody/páry bochánky oschnou a zchladnou - v té chvíli je náplň ještě příjemně teplá a můžeme se pustit do jídla.
Bochánky z páry po zchladnutí získají příjemnou tmavě lesklou barvu.
Bochánky lze jíst i po celkovém zchladnutí jako studené jídlo.
Případně je lze ohřát v horké vodě a jako delikatesa jsou osmažené na tuku s cibulkou.