Mimo zájem médií i nadále probíhá zásadní proces, jehož cílem je zlikvidovat evropskou potravinovou soběstačnost
Zatímco mnozí očekávají, že EU zmírní své drastické plány Green Dealu, tak mimo zájem médií i nadále probíhá zásadní proces, jehož cílem je zlikvidovat evropskou potravinovou soběstačnost. I když některé evropské země dávno tuto soběstačnost ztratily, jiné jsou dokonce velkými exportéry zemědělských produktů. Právě díky těmto zemím se zemědělskou nadprodukcí je Evropa jako taková prozatím potravinově soběstačná.
Takovým velkým producentem je například Nizozemsko, které je i v celosvětovém rámci druhým největším vývozcem potravin.
Právě proto byl právě tam započat proces likvidace zemědělců, který se nezastavil ani za vlády, ve které byla takzvaná "farmářská strana" BBB či Wildersova PVV, tedy strany, které tvrdily, že zemědělcům pomohou.
Jenže žádná probruselská strana v reálu plány EU nezvrátí, protože pracují prvořadě pro své páníčky v Bruselu, vlastní lid je na posledním místě.
Nejde však jen o to, že zemědělci – často podnikající na farmách, které jejich rodina vlastní po staletí – jsou vyvlastněni, ale dokonce mají zakázáno pracovat ve svém oboru kdekoli na území EU.
Cílem samozřejmě je zabránit zřizování nových farem či rozšiřování těch stávajících.
To, co již tvrdě dopadlo na více než 3000 nizozemských zemědělců, se dřív či později dotkne i jejich kolegů v dalších zemích pod kuratelou Bruselu.
Mezitím již několik dalších evropských vlád přijalo drastická opatření zaměřená na snížení počtu farem…
V Nizozemsku, které je největším vývozcem zemědělských produktů v Evropě, vláda kombinuje bič a cukr, aby se pokusila přimět zemědělce, aby ukončili své provozy a prodali půdu.
Tentokrát je to dusík – nikoli oxid uhličitý – o kterém se tvrdí, že představuje akutní hrozbu.
Je to však skutečný důvod, nebo záminka pro realizaci zcela jiné agendy?
"Vláda vyhlásila válku zemědělství," říká Thierry Baudet, předseda opoziční strany Forum voor Democratie, a mluvčí zemědělské politiky Gideon van Meijeren v exkluzivním rozhovoru pro švédský server Nya Tider.
Debata o nizozemském zemědělství probíhá již několik let.
Na pozadí je směrnice EU, která nutí členské státy drasticky snížit své emise dusíku.
Před dvěma lety nizozemský nejvyšší soud rozhodl, že země dělá "příliš málo" pro splnění cílů EU a že emise dusíku musí být do roku 2030 sníženy na polovinu.
Krátce nato předložila liberální vláda Marka Rutteho akční balíček k realizaci těchto kontroverzních cílů.
Natura 2000
EU rozhodla, že 18 % pevniny Unie a 8 % jejího mořského území by mělo být klasifikováno jako chráněné oblasti, protože obsahují zranitelná a ohrožená rostlinná a živočišná stanoviště.
Lidská činnost a dokonce i cestovní ruch by měly být v těchto oblastech výrazně omezeny či zakázány.
Nizozemsko
Nizozemsko je i přes svou malou velikost největším vývozcem zemědělského zboží v Evropě a po USA druhým největším na světě.
Důsledek toho, když přední zemědělský národ na světě zruší velkou část svých provozů, je těžké předvídat.
Emise dusíku
Atmosféra se skládá ze 78 procent dusíku.
Dusík je nejdůležitější součástí hnojiva, a to jak v přírodním hnoji, tak v umělém hnojivu, a umožňuje růst plodin.
Šíří se jako močůvka a hnůj od zvířat na polích a někdy také neúmyslně uniká z farem.
Nizozemští zemědělci čelí zvýšeným požadavkům na snížení všech typů emisí dusíku do takové míry, že se pro mnohé stalo nemožným pokračovat ve své činnosti.
Silniční provoz také uvolňuje dusík, a proto vláda snížila rychlostní limit na dálnicích ze 130 na 100 kilometrů za hodinu během dne.
Zastavili také několik infrastrukturních projektů.
Drastická opatření
Nizozemsko plánuje do roku 2030 snížit emise dusíku v celé zemi o 50 procent.
V některých oblastech sítě Natura 2000 se emise musí snížit až o 95 procent.
Aby toho bylo dosaženo, musí být uzavřena každá třetí farma.
Zemědělci, kteří "dobrovolně" nenechají stát farmu koupit, podstoupí nucené vyvlastnění. Pokud chtějí zůstat na své farmě, musí slíbit, že už nikdy nebudou chovat dobytek.
Nizozemská "ministryně pro životní prostředí a dusík" Christianne van der Wal loni oznámila, že každý třetí chovatel dobytka musí odejít.
Nya Tider vyzpovídala Thierryho Baudeta a Gideona van Meijerena z Forum voor Democratie.
Společně tvoří dva ze tří členů strany v Tweede Kamer, tedy druhé komoře zemského parlamentu.
Baudet je předsedou strany, van Meijeren mluvčím pro zemědělskou politiku.
V Nizozemsku je takzvaná "dusíková krize", jak tvrdí vláda.
A říkají, že protože zemědělci vypouštějí příliš mnoho dusíku, je nizozemská příroda napadána.
Proto chtějí snížit počet zemědělců v Nizozemsku, říká Gideon van Meijeren.
Tisíce farem mají zmizet
Nya Tider: Co konkrétně dělají pro to, aby toho dosáhli? V současné době je v Nizozemsku asi 50 000 zemědělců. A vláda říká, že tisíce z nich – nejméně 10 000 – musí přestat podnikat.
"Vládnoucí koalice v Nizozemsku si stanovila cíl, že emise oxidů dusíku a amoniaku, které pocházejí z velkých stád dobytka a ze skladů hnoje, by měly být do roku 2030 v celé zemi sníženy o 50 procent.
Farmy nacházející se v blízkosti oblastí Natura 2000 vyhlášených EU musí snížit své emise až o 95 procent – což je nemožné, pokud chceme pokračovat v chovu zvířat.
Nizozemská "ministryně pro životní prostředí a dusík" Christianne van der Wal loni oznámila, že 30 procent chovatelů hospodářských zvířat musí odejít.
V praxi jich bude podle zemědělců mnohem více.
Vláda se rozhodla pracovat jak s cukrem, tak s bičem. Daně a byrokracie jsou kombinovány se štědrými platbami těm, kteří se rozhodnou ukončit svou činnost "dobrovolně."
Podle směrnice EU, která je v platnosti již mnoho let, musí všechny země v unii systematicky mapovat oblasti, zavádět "povinné akční programy" a poté "komplexní monitorovací programy," aby byla zajištěna vysoká účinnost implementace.
V Nizozemsku, kde jsou emise dusíku ze zemědělství výrazně vyšší než ve Švédsku kvůli větší aktivitě na menší půdě a většímu používání umělých hnojiv, vláda tvrdí, že opatření představují "nevyhnutelný přechod" zaměřený na zlepšení kvality vzduchu, půdy a vody.
"Tvrdí, že je to na dobrovolné bázi, ale ve skutečnosti vyvíjejí na farmáře takový tlak, že nemají jinou možnost, než přestat. Nizozemská vláda vyčlenila 25 miliard eur – 25 s devíti nulami! – a vložila je do fondu, aby vyplatila zemědělce, když uzavřou své provozy.
To je v Nizozemsku přibližně 4 000 eur na domácnost," říká van Meijeren.
Kolik přesně farmář dostane zaplaceno, pokud je provoz uzavřen, závisí na různých faktorech: kolik půdy vlastní, zda byl klasifikován jako "největší znečišťovatel" a zda je oblast považována za mimořádně "citlivou."
"Vláda říká, že dostávají zaplaceno více, než je hodnota samotné půdy. Je tu však důležitý detail: zemědělská půda má menší hodnotu než půda, kterou lze využít ke stavbě.
Takže vláda spočítá, jaká by byla cena, kdyby prodala farmu na trhu – s farmařením jako aktivitou – a pak řekne: 'Platíme 120 procent této hodnoty, takže je to dobrá nabídka.'"
Půda potřebná pro bydlení imigrantů
Vláda však nemá vůbec žádné plány, jak nechat půdu nadále využívat pro zemědělství.
Van Meijeren říká, že vláda se rozhodla překlasifikovat oblast podle územního systému, který Nizozemsko dlouhodobě používá, a který jedním tahem umožňuje využít půdu pro výstavbu.
"Pak vláda prodá půdu za výrazně více peněz.
Jsem si docela jistý, že to nemá nic společného s ohledy na životní prostředí; Používají to jen jako záminku ke snížení počtu farmářů."
Van Meijeren poukazuje na dva hlavní motivy pro převzetí kontroly nad půdou:
Bydlení je potřeba pro statisíce imigrantů proudících do země a prostor je potřeba pro tisíce větrných turbín, které musí být postaveny, aby bylo dosaženo klimatických cílů EU.
"Ve skutečnosti vláda potřebuje půdu zemědělců pro stavbu domů a větrných turbín.
V Nizozemsku je nedostatek pozemků.
Je to malá země.
Počet obyvatel roste velmi rychle: jeden milion každých deset let.
Nya Tider: Kvůli imigraci…
"Přesně tak. Pokud se podíváte pouze na míru porodnosti a úmrtnosti, populace by se snížila. Ale kvůli imigraci máme populaci, která roste a roste a roste.
A proto máme velký nedostatek bytů.
Ministr vnitra řekl, že chtějí postavit milion domů do roku 2030 a další milion mezi lety 2030 a 2040.
A to chtějí vybudovat hlavně ve východní a severní části Nizozemska, přesně v místech, kde je hodně zemědělské půdy."
Nya Tider: Vzhledem k nedostatku pozemků: existují nějaké plány na snížení imigrace nebo počtu postavených větrných turbín?
"Ne.
V příštích pěti letech chtějí postavit více než 5 000 dalších větrných turbín.
A to vyžaduje spoustu půdy, kterou je nyní extrémně těžké najít.
Dnes je 50 až 65 procent veškeré půdy v Nizozemsku zemědělskou půdou.
Politici tuto půdu potřebují, a tak si museli vytvořit záminku k realizaci své agendy."
Neexistuje absolutně žádná dusíková krize!
Výjimečně to není takzvané globální oteplování, co motivuje k radikálnímu přechodu.
Místo toho vláda tvrdí, že dusík ničí přírodu.
"Příroda a biodiverzita se podle nich v Nizozemsku neustále zhoršuje.
Tvrdí, že různých druhů v naší flóře a fauně ubývá v důsledku emisí dusíku.
Takže přísně vzato, není to debata o klimatu – která se zabývá hlavně oxidem uhličitým – ale je to o 'dusíkové krizi'."
Vůdce strany Thierry Baudet přerušuje rozhovor.
Tvrdí, že dusík nezpůsobuje žádný skleníkový efekt.
Mnoho dalších vědců tvrdí, že ano, protože se přeměňuje na oxid dusný, ale "klimatická otázka" a potenciální skleníkový efekt dusíku v žádném případě nejsou tím, kolem čeho se tato debata točí, a to ani ze strany vlády.
"Vláda říká, že to podkopává biodiverzitu.
Říkají, že přispívá k okyselení půdy kyselými dešti.
Ale to bylo plánováno už dlouho: v osmdesátých letech jsme měli strach ze "smrti lesů" ve východním Německu a Československu, v devadesátých letech z ozonové vrstvy, ale to je naprostý nesmysl.
U nás není absolutně žádná krize!
Neustále přicházejí s novými krizemi, aby legitimizovali všechny ty směšné regulace."
Dusíková krize se ve skutečnosti používá k motivaci přesně stejných opatření jako klimatická krize.
Místo toho, aby mluvili o krávách, které uprdí planetu k smrti, tvrdí, že to dělá jejich moč.
Cíl je vždy stejný: snížit počet farem.
Globální potravinová transformace
Nizozemsko je i přes svou malou velikost největším vývozcem zemědělského zboží v Evropě a po USA druhým největším na světě.
Účinek, když přední zemědělský národ na světě zruší velkou část svých farem, je těžké předvídat, ale van Meijeren a Baudet tvrdí, že je to součást globalistické agendy, podle níž se potraviny stále více mají vyrábět v laboratořích a ne na farmách.
Navíc by země neměla být soběstačná, ale potraviny by se měly stále více dovážet z jiných částí světa, z půdy vlastněné nadnárodními korporacemi.
"Je zde souvislost s globální potravinovou transformací.
Chtějí, abychom jedli méně masa a více laboratorně vyprodukovaných potravin.
Také říkají, že bychom neměli mít produkci, abychom nakrmili vlastní populaci, protože ji můžeme dovážet z jiných zemí.
Ale samozřejmě je to obrovské riziko být závislý na jiných zemích, pokud jde o nejdůležitější potřeby, jako jsou potraviny.
Zvláště se současnou situací ve světě s geopolitickými problémy je velmi špatný nápad provádět politiku, kde již nemůžete nakrmit vlastní populaci.
Stanete se zcela závislými na ostatních."
Rostliny a hmyz se stanou potravou
Nya Tider: V situaci, kdy by se počet zemědělců drasticky snížil a dovoz vzrostl, vzrostla by také cena masa a stala by se více luxusním zbožím?
"Ano. Chtějí, abychom jedli rostlinnou stravu a hmyzí krmivo, které lze vyrábět v továrnách. Dokonce i náš král inzeruje "maso," které je ve skutečnosti vyrobeno z hmyzu: moučných červů."
Ve videu zachycujícím návštěvu krále Willema-Alexandra divák nejprve vidí velké nádoby s moučnými červy, které se krátce poté stanou něčím, co vypadá jako běžný hamburger.
Vedle něj je kečup, okurka a další typické přílohy.
Král se k velké radosti médií a personálu zakousne do hamburgeru z moučných červů.
Budoucí jídlo?
Loni v lednu byla zveřejněna zpráva, ve které nizozemský král navštívil továrnu, která vyrábí krmivo pro hmyz.
Velké nádoby s tisíci moučnými červy se pak stanou něčím, co vypadá jako běžný hamburger – něčím, co král ochutná k velké radosti novinářů a zaměstnanců.
Podle Forum voor Democratie vlády napříč západním světem chtějí, aby Evropa zrušila své zemědělství a místo toho produkovala v laboratořích potraviny hmyzího a rostlinného původu.
"Elon Musk to také uvedl na trh.
Existuje video, kde to jí, a můžete vidět, že si myslí, že je to naprosto nechutné.
Ale musí to jíst," říká Thierry Baudet.
Nya Tider: Vydělává na tom taky peníze?
"Nevím. Chce na všem vydělat peníze. Pravděpodobně také laboratorně vyprodukované maso."
Studoval účinky dusíku zblízka
Baudetovo a van Meijerenovo Fórum pro demokratie je známé tím, že jsou sečtělými a zároveň nekompromisními oponenty téměř všech politických návrhů předložených liberální vládou.
A podrobně studovali údajné negativní účinky dusíku na životní prostředí.
Nya Tider: Pokud jde o dusík, myslíte si, že by to mohlo mít negativní dopady na životní prostředí, jak tvrdí vláda?
"Záleží na tom, co člověk považuje za cenné v životním prostředí," říká van Meijeren a upřesňuje:
"Dusík je pro plodiny velmi důležitou živinou. Více dusíku má za následek jiný typ přírody: bohatou. Lesní krajina dobře roste z dusíku."
To, že zemědělství emituje dusík, také není nic nového, ale to zde bylo vždy, což potvrzuje i Švédská zemědělská rada.
"Zemědělská půda obsahuje velké množství dusíku a fosforu.
Když je půda během pěstování narušena, například při orbě, vláčení a setí, uvolňuje se více těchto živin.
Hnojení pak přidává více dusíku a fosforu," píše úřad.
Co se však tvrdí, že je škodlivé, je dusík přidávaný prostřednictvím umělých hnojiv, protože pak uniká do vodních toků.
Ve Švédsku, které stejně jako Nizozemsko přísně monitoruje zemědělský sektor, se únik dusíku za posledních 10 let snížil díky aktivním politickým opatřením.
To je pravděpodobně způsobeno uzavřením velké části zemědělství.
Podle zprávy "Sweden's Changing Agriculture" od SLU bylo uzavřeno 35 000 z více než 100 000 farem, které existovaly v roce 1990.
"Mléčné farmy, prasečí farmy a menší rodinné farmy byly uzavřeny v obzvláště velké míře," píší autoři zprávy.
Švédské rozhodnutí "Transition 90" a vstup do EU – s "novými regulacemi a kontrolami" – jsou označeny za hlavní příčiny.
Švédsko, které bylo dříve téměř soběstačné, musí nyní dovážet stále více potravin, které obyvatelstvo potřebuje.
Podle Gideona van Meijerena je dusík předpokladem pro to, abychom mohli pěstovat plodiny.
Dusík sám o sobě tedy není nebezpečný.
"Tyto plodiny v Nizozemsku neexistovaly, než sem přišli lidé a začali se zemědělstvím.
Když vypouštíte dusík, vytváří to prostor pro jiný typ přírody ve srovnání s původním."
Baudet dodává:
"Ano, to je v laboratorní situaci správné.
To, co říká Gideon, je pravda: pokud vypustíte velké množství dusíku, uvidíte změnu povahy.
To je nepopiratelné.
Ale není to špatná věc; Je to vývoj nebo přechod, který je zcela normální."
Říká, že před šesti měsíci vydal na toto téma knihu, ve které shrnuje všechna existující empirická data o vývoji přírody v Nizozemsku za posledních 40 let.
Výsledky neukázaly nic zvláštního.
Podle Baudeta pozorování z laboratoře neodpovídají složitější realitě.
"Ve skutečnosti v Nizozemsku nevidíme mnoho změn.
Naše biologická rozmanitost je poměrně stabilní.
Není se tedy čeho bát.
Tvrdíme, že by se ani nebylo čeho obávat, kdyby se příroda skutečně změnila, ale ani to se neděje."
Vyhlášení války našemu zemědělskému sektoru
"Vláda zkombinovala své masivní nabídky na odkup s horou byrokracie pro zemědělce, to vše proto, aby zvýšila pobídky k zastavení provozu farem," říká van Meijeren.
"V posledním desetiletí přišlo mnoho regulací, kvůli kterým zemědělci ztrácejí motivaci pokračovat.
Vše je regulováno tak přísně, že zemědělec, který chce pár krav navíc, se musí vypořádat s masivní byrokracií.
Nařízení mají zemědělcům co nejvíce ztížit to, co chtějí: starat se o svá zvířata, půdu a přírodu.
Je tu spousta papírování, takže je to vedlejší účinek, který znamená, že zemědělci již nemohou být zemědělci."
Nya Tider: Je to válka proti farmářům?
"Tak tomu říkáme v parlamentu.
Je to vyhlášení války našemu zemědělskému sektoru.
Nezapomeňte, že Nizozemsko má nejlepší farmáře na světě.
Lidé sem přicházejí z celého světa, aby viděli, jak zvládáme vysokou produkci, vysoce kvalitní produkty a velmi vysoké welfare zvířat.
Jsme v tom opravdu dobří, a proto je o to více hořké, že vláda nyní používá 25 miliard eur na zničení jednoho z nejúspěšnějších průmyslových odvětví v zemi."
Oba předpovídají, že důsledky vládní politiky pocítí celá Evropa.
"Učiní Evropu jako celek závislejší na nadnárodních společnostech, které vlastní zemědělskou půdu mimo Evropu.
Již nyní vidíme, že máme zvýšenou závislost na produktech vyráběných v severní Africe.
Založili jsme malou společnost s názvem Honest Food.
Snažíme se, aby se produkty od holandských farmářů dostaly k těm, kteří se u nás zaregistrovali.
A když mluvím s našimi zemědělci, říkají, že závislost na zemědělské půdě v Severní Africe se v posledních letech dramaticky zvýšila, v neposlední řadě kvůli našim obrovským předpisům o pesticidech."
Velké korporace posilují kontrolu
Farmy v severní Africe jsou zase vlastněny nadnárodními společnostmi.
"Můj obraz je takový, že to je přesně to, co nazýváme globalismem.
Nedokážu přesně říci, kterou farmu v severní Africe kdo vlastní, ale obecný obrázek, kterým jsme si jisti, je, že malá skupina velkých společností vlastní stále větší podíl na globální zemědělské půdě.
To je nepopiratelný obecný trend, kdy Monsanto – Bayer, Nadace Billa a Melindy Gatesových, State Street, BlackRock a několik dalších skupují obrovské množství půdy.
Stáváme se na nich stále závislejší.
A právě oni nás tlačí k tomu, abychom se stali globálnějším a integrovanějším světem.
Myslí si, že je dobré, když se lidé přestěhují z Afriky do Evropy, protože "potřebujeme imigraci."
A měli bychom využívat Afriku jako zemědělskou půdu.
Vše by zde mělo být řízeno z Davosu ve Švýcarsku, z New Yorku, z Bruselu.
Věřím, že to je jednoznačně jejich filozofie," říká Baudet.
Nya Tider: Takže my dostaneme jejich populaci a oni naše továrny a společnosti?
"Ano, a děje se to prostřednictvím integrace veřejného a soukromého sektoru: vlády a velké společnosti se spojují na globální úrovni a restrukturalizují svět vytvářením vzájemné závislosti.
Evropa se stává Afrikou v demografii a Afrika se stává Evropou v zemědělství.
To je můj názor."
Podporuje ho Gideon van Meijeren, který říká, že ty samé společnosti, které vlastní zemědělskou půdu mimo Evropu, budou také skupovat zemědělskou půdu v Nizozemsku: dříve zemědělskou půdu, kde se však nyní budou stavět domy a větrné turbíny.
"Vláda na tom vydělává obrovské sumy peněz, protože jakmile změní účel půdy, může ji prodat developerům. A v ten moment přichází BlackRock.
Nya Tider: Dočasné vlastnictví vyvlastněných pozemků státem, aby to prodal globalistickým společnostem?
"Ano. Tak ten podvod funguje."