Můj králi

Ve věčných proudech času,

ve vlnícím lánu klasů.

Uviděl jsem svého krále,

když byl ještě dítě malé.

V jitřním slunci stojící,

hvězdy v očích zářící.

Pohlížel on dolů v svět,

plný bídy, zrad a běd.

Zavlnil se klasů lán,

včera dítě, zítra Pán.

Dnes mu máti hladí vlasy,

zítra bude sbírat klasy.

Již jsou zralé, bude žnout,

budem z mečů srpy kout.

Ráno zřel jsem dítě malé,

večer vidím svého Krále...

Q.S.