Na podzimní divadlo již vše připraveno: Korespondenční hlasování, nový program pro elektronické sčítání hlasů, včetně zmíněné "pojistky" v podobě potenciálního povolebního zásahu ústavního soudu...
Zřejmě nejkomičtější "průzkum veřejného mínění" za poslední dobu vyrobila agentura SANEP pro XTV. Podle jejího "zjištění" se 53 % občanů ČR bojí vyjádřit veřejně svůj názor. Cože? Jen 53 %?
Znovu a znovu tady opakujeme, že tyto takzvané průzkumy slouží pouze k manipulaci veřejnosti.
Činíme tak s vědomím, že jde o donkichotský boj s větrnými mlýny, protože většina lidí tyto údaje stejně hltá - a bude hltat dál.
A pokud právě třeba "shodou okolností" zjištěná čísla podporují jejich preference, slastně jim uvěří.
A naopak budou rozčarováni a zmateni, když výsledky nebudou pro jejich favority příznivé.
Asi se s tím nedá nic dělat.
Navzdory probíhající americké "perestrojce a glasnosti" jsou na evropském kontinentu stále ještě v dalekém nedohlednu doby, kdy sociologická zkoumání budou opět poctivá.
Kdy metody zjišťování, způsob kladení otázek či výběr respondentů, následné "zaokrouhlování" - a především interpretaci - bude možné brát trochu vážně.
O tom, že agentury pouze plní přání "zadavatele" - tedy toho, kdo jim platí - ani nemluvě.
Tentokrát se ovšem ctihodnému Xaverovi povedl krásou nechtěného zvláště sofistikovaný vtip.
V poněkud marnivé - ač jinak sympatické - snaze, aby se jeho XTV připodobnila "velkým televizím" (ČT, Prima, Nova), které týden co týden krmí veřejnost smyšlenými čísly o tom, co si myslí (tedy sugerují, co si mají ovlivnitelní "spolu s většinou" myslet, třeba koho volit, aby jejich hlas "nepropadl", atd.), zadal SANEPu "průzkum" s výše zmíněnou otázkou.
Víme jen... Nic
Rozhodně kolegu z "alternativního" média nelze podezřívat, že by se choval jako mainstreamový "korporát" - tedy, že by si zaplatil výsledek.
Ale kromě toho, že "paroubkovsky" ("Kdo z vás na to má?") dal najevo silnou ekonomickou základnu své "televize" (průzkumy jsou opravdu drahá věc), podařilo se mu něco mimořádného:
Absurditu "průzkumů" dovedl k sebeudavačské dokonalosti.
Jestliže SANEP zjistil, že pouze mírná většina české populace se bojí veřejně vyjádřit svůj názor, paradoxně dokázal, že tuto otázku prostě v totalitním režimu nelze vážně položit.
Respektive položit ji lze, ale nelze na ni dostat pravdivou (statisticky validně vyjádřitelnou) odpověď.
Pokud se přesto dobral zjištění, že většina Čechů, Moravanů a Slezanů se bojí veřejně říci, co si myslí, pouze dokázal, že právě z toho důvodu podstatná část respondentů neodpověděla pravdivě.
Jinými slovy:
Těch 53 % je jakési minimum, ve skutečnosti to bude mnohem víc.
Kolik?
No to se právě můžeme jen dohadovat.
V tom spočívá vtip onoho smutného vtipu probíhajícího jedenadvacátého století.
Že nadále nevíme nic.
Všechno je to podvod
V Německu právě probíhají mimořádně sledované a důležité předčasné parlamentní volby.
V okamžiku, kdy tento text čtete, už znáte buď jejich výsledek nebo minimálně "odhady".
S pravděpodobností blížící se jistotě lze dopředu říci, že výsledky budou "po americku" zmanipulované, falešné - obdobně jako ty, v nichž před půlpáta roky ukradl Deep State Demokratů Donaldu Trumpovi Bílý dům.
Zopakovat se jim to již nepodařilo, protože veřejnost byla z bidenovského zničujícího vládnutí (katastrofální hospodářské výsledky, válka s Ruskem dostala svět na pokraj jaderné války) natolik rozběsněna, že tentokrát dala Trumpovi tak silný mandát - včetně vítězství v obou komorách parlamentu - že nastavený podvodný volební mechanismus na to nestačil.
Při hře na demokracii lze totiž výsledky "pootočit" maximálně o nějakých pět procent ve prospěch předem určeného "správného" kandidáta, o víc ne.
A pokud to nestačí, pak musí výsledky "zrušit" pojistka demokratické totality - nevolený ústavní soud (viz Rumunsko či skandální výroky předsedy našeho ÚS Josefa Baxy, že to klidně udělají, když se jim nebudou líbit výsledky podzimních parlamentních voleb).
Jenže ouha: V předchozím prezidentství se Trumpovi podařilo najmenovat do amerického Nejvyššího soudu (ÚS nemají) konzervativní většinu, takže to by tentokrát nepřicházelo v úvahu.
Jenom proto Trump vyhrál a mohl - respektive musel dramaticky rychle (má na to jen dva roky do dalších kongresových voleb) zahájit svou dramatickou perestrojku.
Je úchvatná, ale bruselské 4. říše se ještě hned tak týkat nebude - kromě toho, že brzy ještě víc zchudneme.
Už i smutný sci-fi truhlík to ví
Proto dnešní německé parlamentní volby proběhly ještě podle starého podvodného vzorce - aplikace "úspěšného" bidenovského scénáře.
Přejali ho ostatně všichni voličsky ohrožení političtí geronti na evropském kontinentu.
Ti naši se na to chystají právě tak (korespondenční hlasování, nový program pro elektronické sčítání hlasů atd. - včetně zmíněné "pojistky" v podobě potenciálního povolebního zásahu ústavního soudu).
Předvolební kampaň v Německu samozřejmě předstírala, že má obvyklá témata:
Země denně vražděná důsledky pokračující muslimské migrantské invaze Mutti Merkelové, zničené hospodářství Green dealem a odpojením od ruského levného plynu - a samozřejmě touhou dát si reparát z neúspěšného Hitlerova dobývání Ruska.
Čili pokračovat ve válce proti němu na Ukrajině, bez ohledu na to, že Trumpovy Spojené státy usilovně pracují s Vladimírem Putinem na jejím ukončení.
Ve skutečnosti však je téma pouze jediné:
Jak zbránit Alternativě pro Německo (AfD) - jediné "trumpovské" politické straně ve skomírající následnické 3. říši - aby se za žádnou cenu nemohla dostat do vlády.
Navzdory tomu, že bude brzy nejsilnější politickou silou (podobně jako v Rakousku Svobodní) - není-li jí již teď.
Jenže - jak se to dovědět?
Nejlépe volbami samozřejmě, ale ty budou zmanipulované.
A předvolebně?
Průzkumy, jak jinak!
Ty těsně předvolební dávaly AfD nějakých 20 %.
Zatímco takzvaným křesťanským demokratům (CDU-CSU) zhruba 30 %.
To jsou v podstatě "babišovci" tamní politické scény, dědici zničujícího dědictví Merkelové
(to Andrej Babiš alespoň s sebou táhne své vlastní dědictví - covidistické, vakcinačně-teroristické, ale i antirusky "vrbětické" atd. - a přesto je z něj najednou Orbánovec a Trumpovec. No Pán Bůh zaplať, ale je to pro člověka s pamětí přece jen poněkud směšné).
Pro antitrumpovský mainstream je CDU spásným východiskem.
"Hrozné je, že tahle AfD má dvacet procent v preferencích, ale kdo ví, jak respondenti odpovídali, když uvážíme, jak silnou neoficiální cenzuru Němci mají. Odhady "od oka‟ nevylučují pětadvacet procent."
Lesk a bída kurtizán
Prostě řečeno:
Ti, kdo nejsou napojeni na životodárné penězovody USAID, které teď Trump s Muskem uzavírají, jsou ještě schopni zahlédnout okraje reality, kterou se (vpravdě metodami sci-fi hororů) pokusili společně zničit výrobou elektronicky hlídaného "liberálně-demokratického" koncentráku.
Ti co na něj napojeni jsou, v představě brzkého vyhladovění (co budeme dělat, když nic než opakovat posvátné mantry fialové totality neumíme?) už jenom úpí.
Typicky Neffův "sci-fi kolega" Miloš Čermák:
"Tohle je strašně smutný. Já jsem Muska fakt obdivoval, a když jsem poprvé viděl to video, jak raketa přistane na kosmodromu, a ta robotická ruka ji při tom chňapne, tak jsem byl dojatej a pyšnej na lidstvo. Ty vole, a on teď bude psát, že když ty ruský šmejdi po skoro tří letech invaze a zabíjení civilistů přistanou v Rijádu, tak je to ukázka 'competent leadership'?
Svět je složitý a těžko pochopitelný. Strašně bych chtěl mít stroj času a vědět, jak se – třeba – za 30 let budeme dívat na to, co se děje právě teď. Tyhle dny, týdny a měsíce. Jasně, dějiny píšou vítězové, ale o to víc mě to zajímá. Kdo je na správné straně dějin? Já, nebo Musk?"
Hledání ztraceného času
Zbývá volání po "stroji času", aby dosud v lesku a prebendách (z našich, amerických či bruselských daní a sorosovských "fondech") se koupající zástupy náhle odkopnutých kurtizán věděly, "jak se na to dívat".
Ta v bezradnosti náhle odlíčená, zoufale dětinská otázka:
Jsem na správné straně dějin?, je asi nepřekonatelná.
Konkurovat jí může snad jenom otázka z průzkumu agentury SANEP našim současníkům v České republice Petra Fialy a Víta Rakušana: Bojíte se veřejně vyjádřit svůj názor?
Díky investici XTV jsme tak překvapivě zjistili, že v zemi politických procesů a vězňů svědomí, občanské a kariérní likvidace nepodvolených včetně učitelů od škol základních (nejvyšší prokuraturou "rudého Stříže" znovuobviněná Martina Bednářová) až po vysoké (diskriminovaný docent Miroslav Ševčík z VŠE) se otevřeně a pravdivě odvážila odpovědět jen mírná většina (53 %).
Kolik je těch, kteří už samotnou otázku pokládali za provokaci, při vědomí, že "anonymní" odpověď pod bdělýma očima Velkých Bratrů Koudelky (šéfa BIS) a Rakušana (ministerstvo vnitra) už dnes prakticky není možná, jenom tušíme.
Ale ono to ostatně vůbec není důležité.
Mnohem podstatnější je zvedat otázky, které nás co nejpříměji povedou k hledání ztraceného času posledního čtvrt století.
Nejméně.
Je to čas, který nám naši věznitelé již nikdy nevrátí.
Čas, který nám za vpravdě jidášský peníz ukradli.
Čas ničení, lží a přetvářky.
Čas kroucení myslí a charakterů velké části mladých generací.
Čas společenské korupce, jaká tu po druhé světové válce ještě nebyla.
Ti, kteří se té dekadence neúčastnili a v posledních letech zoufale volali po (alespoň) zachování míru tváří v tvář přibližující se jaderné apokalypse - mají nyní co dělat.
Tamti druzí budou úpět - nebo narychlo organizovat ještě poslední záchranné podvody (volebními počínaje), jako právě teď jejich soudruzi v Německu.
Vzali nám čas, a proto nesmíme čekat, až k nám (obvykle jako k posledním) došplouchne vlna perestrojky a glasnosti číslo 2 - jen tentokrát z opačné strany velmi plochého světa.
Přichází čas nebojácných odvážných činů.
S pomocí Boží.