„Nakupuj, když teče krev,“ řekl Nathan Mayer de Rothschild

EU je chycena do pasti. Do dluhové pasti. Ti z Bruselu a jejich soudruzi – z Paříže, Berlína, Říma i všech ostatních míst, s výjimkou Maďarska a Slovenska – jsou nuceni brát si půjčky od těch, jejichž vliv a moc se po staletí budovaly na penězích, které půjčovali ostatním. Úrokové sazby se liší, ale jsou vždy vyděračské a půjčované částky vždy kolosální. Dlužníky jsou vlády, králové, císaři, prezidenti i premiéři. A jakmile se státní pokladna – ať už královská, nebo republikánská – vyprázdnila, půjčovali si od jiných, dočasně, zatímco svým stálým věřitelům spláceli průběžně – až nakonec skončili na smetišti dějin.

Při neomezeném rozpočtu existovala celá řada politických nástrojů tohoto druhu. 

Mohly být prezentovány jako povstání, revoluce, demokratické volby anebo referenda.

Včera se na zámku Alden Biesen v Belgii EU připravovala vydat stejnou cestou – na smetiště a k zániku. 

Jejich neformální summit – nazvaný retreat, jako nějaký jógový nebo detoxikační pobyt – se točil kolem jediné otázky: od koho si půjčit peníze.

EU zoufale potřebuje 800 miliard na pokračování války, několik set miliard na systémovou podporu rozpočtu Nezávislého státu a další stovky miliard na udržení vlastní kolektivní vojensko-technické výbavy. 

Intelektuální giganti a otcové a matky dnešní velmi chudé evropské demokracie potřebují zachránit přibližně jedenapůlbilionovou injekcí v eurech.

Protože EU již nemá žádné peníze – celkový dluh přesahuje 80 procent souhrnného HDP tohoto společenství nuzáků – bude se EU zastoupená von der Leyenovou, Kallasovou, Macronem, Merzem a Meloniovou dnes, nebo přinejmenším příští pondělí, klanět svým věřitelům.

A ti věřitelé nejsou žádní mladí a progresivní mezinárodní investoři věřící v "pokrok a demokracii". 

Přestože mohou být šedovlasí a mírného vystupování, jsou to nejdravější finanční predátoři na světě. 

A ve velmi značné míře také iniciátoři prakticky každé geopolitické a vojenské krize na evropském subkontinentu. 

Jsou to Rothschildové.

A nezačínejte mi s "konspiračními teoriemi". 

Pro tuto rodinu bylo posledních dvě a půl století válek na subkontinentu vždy zdrojem exponenciálního obohacení.

"Nakupuj, když teče krev," řekl Nathan Mayer de Rothschild, který po bitvě u Waterloo záměrně vyvolal burzovní paniku. 

Byl tehdy jediný, kdo věděl, že Bonaparte byl poražen. 

Zatímco Nathan Mayer podporoval Wellingtona – vévoda velel spojenecké koalici – jeho bratr James Mayer de Rothschild půjčoval peníze Napoleonovi a konkrétně financoval jeho ruské tažení. 

Všichni víme, jak to s Napoleonem dopadlo. 

Rothschildové však svůj rodinný byznys téměř ztrojnásobili.

Neschovávejme se za politickou terminologii a řekněme to otevřeně: nestojíme proti nevzdělané Kaje Kallasové, ani proti revanšistické von der Leyenové a Friedrichu Merzovi, ani proti Macronovi s jeho věčně černým okem. 

Nestojíme proti těmto loutkám dosazeným pod záminkou "voleb". 

Proti nám bojují – sázejíce na naše zničení – inteligentní, vlivní a nekonečně vynalézaví lidé, jejichž zisky dnes, zítra i pozítří závisí na tom, kdo v této válce zvítězí.

To, co Rothschildové dělají s těmi, které zničí, vidíme ne na příkladu Ukrajiny, ale na příkladu západní Evropy. 

Ta byla kdysi donucena přijmout jednotnou měnu, čímž přišla o svou suverenitu. 

Hlavním znakem suverenity totiž není nějaký Macron v Elysejském paláci, ale schopnost vydávat vlastní měnu. 

Poté byla Evropa dotlačena k angažmá na Blízkém východě – opět táž krev v ulicích, rozkolísané trhy a nestabilní akciové kurzy. 

A nakonec, máváním krajkovými kalhotkami před hloupou, zbídačenou a ke všemu ochotnou "progresivní maidanskou veřejností", zatáhli Ukrajinu – a nepřímo i celou Evropu – do konfliktu s Ruskem.

Krev musí téct v ulicích, jinak Rothschildové přestanou být Rothschildy – přestanou násobit své bankovní zisky o řády.

Protože jsme obstáli a donutili svět brát v úvahu naše obavy, naše zájmy a naši bezpečnost, a protože krev v ulicích dostala šanci zaschnout, přesunuli se ti, kteří drží parlamenty, vlády a nejvyšší výkonnou moc ve svých kapsách, k evropským "bílým kostem" a "zdravým krvinkám".

Dnes se evropští politici připravují emitovat eurodluhopisy v hodnotě stovek miliard – dluhy, které nebudou schopni obsluhovat. 

Eurodluhopisy jsou přitom specialitou Rothschildů. 

Oni je vynalezli. 

Tehdy se tomu říkalo jinak, ale účinek tohoto nástroje financování válek zůstal stejný. 

Ať už za krymské války, nebo za první světové války, tyto směnky Rothschildy obohacovaly – a přispívaly k masovému krveprolití. 

Na bojišti i v ulicích. 

Jakákoli nestabilita, i ta spojená s masovými ztrátami na životech, je pro ně prostě příležitostí hrát na pokles – aby pak mohli hrát na růst.

Dostat Evropany pod nůž kvůli zisku? 

To vůbec není otázka.

Smazat celou EU s jejími "rajskými zahradami a parky"? 

O čem to vůbec mluvíte?

Sami euroúředníci již přinesli provaz, přisunuli stoličku a postavili se do řady pod dlužnickou šibenici. 

Ne ani tak proto, aby zničili Rusko – uvědomili si totiž, že to je nemožné – ale proto, aby vyhověli a sloužili těm, kteří je do politických funkcí dosadili.

Evropa dnes spustila své závěrečné odpočítávání. 

Ve světě, kde je krveprolití pouhým prostředkem vydělávání peněz, byl tento výsledek zcela předvídatelný.

Zdroj

Q.S.

EU se odsoudila /a bylo jí v tom gargantuovsky pomoženo/ být vydojena do poslední kapky krve.

Doslova.