NATO se rozhodlo zabývat „preventivními údery“ proti Rusku. Uvedl to šéf Vojenského výboru severoatlantického bloku admirál Rob Bauer

Aliance podle důstojníka změnila svůj postoj k obranné strategii. 

"Je rozumné nečekat, ale zasáhnout odpalovací zařízení v Rusku dříve, než nás Rusko napadne," vysvětlil s tím, že členové NATO by měli více investovat do protivzdušné obrany a přesných úderných systémů.

Bauer naznačil, že aliance potřebuje kombinaci přesných úderů, které deaktivují ruské systémy používané k útoku. 

"A my musíme zasadit první úder," uzavřel.

Q.S.

To je železná logika vývoje, následek neschopnosti stáda poznat nebezpečí a reagovat včas.

Nyní je obyvatelstvo již plně ve vleku probíhajících událostí, na něž nemá prakticky žádný vliv.

Ojedinělé hlasy jsou snadno drceny propagandou, cenzurou a výhružkami.

Nabízí se jednoduché srovnání s 1.světovou válkou, kterou také nikdo nechtěla a přece byla....

Především díky hlavní úloze médií, která vytvářením obrazu nepřítele a jeho dehumanizací umožnila a usnadnila rozhodnutí, která vedla k devastaci života a miliónům mrtvých v nesmyslné a zbytečné válce.

Tedy pro její iniciátory zbytečná nebyla, protože cílů bylo dosaženo: průnik amerického kapitálu do Evropy a zničení tradičních monarchií, destabilizace Ruského impéria a bolševické revoluce.

Před vypuknutím 1. světové války dlužily Spojené státy Evropě 50 milionů dolarů. Když v roce 1918 válka skončila, dlužila Evropa Spojeným státům 10,5 miliardy dolarů v tehdejší hodnotě. Americký průnik na evropský kontinent byl současně počátkem snah o sjednocení a pacifikaci Evropy.
Cílem vítězů 1. světové války, především USA, bylo rozbití velkých mocenských států a zničení jejich vlivu v Evropě: Rakousko – Uherska, Německa, Ruska a Turecka.
V těchto státech vládli dědiční monarchové, kteří byli současně hlavními oporami náboženských idejí a církví.
Likvidace všech těchto pilířů mocenské stability byla základní podmínkou úspěšnosti světového nástupu amerického mezinárodního kapitálu do takto uvolněného prostoru a jeho politické projekce: Internacionalizace světa, jeho socializace, oslabení a později odstranění velmocenského postavení Evropy v něm (zbavení zámořských kolonií) a její postupné podřízení kosmopolitním neevropským cílům, až po globalizaci světa pod vedením levicových liberálů USA.

Politický vliv tradičních středoevropských velmocí byl v Evropě anulován a bylo započato s prováděním koncepcí na sjednocování Evropy, které z ní mělo v celosvětovém měřítku postupně učinit druhořadý kontinent (Vanderlipův návrh na banku Spojených států evropských, Panevropa R. Coudenhove – Kalergiho, Briandův návrh evropské konfederace, atd.). 

Příčiny těchto jevů jsou v podstatě dvě:
- potřeba konsolidace území dobytých v době aplikace antagonismu socialismu a kapitalismu, která vyřadila za světové politické hry všechny ostatní rivaly,
-vytvoření politických předpokladů pro uskutečnění Velkého Izraele.

Konsolidační snaha se týká především Evropy a jejím zakončením se má stát politické, vojenské a hospodářské sjednocení kontinentu pod vedením nadnárodní demokratury, která bude v labyrintech tzv. zastupitelské demokracie ve svých rozhodnutích svými voliči zcela nekontrolovatelná. To nutně povede k hlubokému odcizení. Tím bude Evropa definitivně vyřazena ze světové politiky jako samostatný, nezávislý politický subjekt a stane se z vnějšku řízeným prostředkem hospodářského a politického působení USA.
Společně se pak v 21. století budou dělit o podíl na ovlivňování celosvětového vývoje s Ruskem a Čínou.
/Miroslav Dolejší - Analýza událostí 17. listopadu, 1990/