Není čas vážit si všech obětí stejně?
Většina asi zná příběh o německém podnikateli O. Schindlerovi, který za 2. světové války zachránil asi 1100 Židů před nacistickou persekucí. Schindler je veleben a oslavována nikdo mu nepřipomíná jeho členství v NSDAP, či zbohatnutí na židovské práci a kooperaci s SS a Wehrmachtem.
Přitom existoval Němec, který za války zachránil 300 000 civilistů před téměř jistou smrtí.
Jmenoval se John Rabe a vedl německou pobočku Siemensu v čínském Nankingu.
Když Japonsko napadlo v roce 1937 Čínu, tak rychle postupovalo k hlavnímu městu tehdejší Číny Nankingu.
Japonské jednotky rozpoutaly při útoku na město nepředstavitelný teror.
Vraždění a znásilňování žen a dívek bylo běžnou normou, stínání hlav zajatců rovněž.
Celkově se oběti tzv. nankingského masakru odhadují na 300 000 osob, které byly povražděny během asi 2 měsíců a byla to polovina obyvatel města.
Tomu se rozhodl čelit právě J. Rabe, který jako zástupce "spojeneckého" Německa zřídil v Nankingu bezpečnostní zónu a on sám se stal členem jejího vedení.
Svého členství v NSDAP využíval při jednání s Japonci a několikrát vyvázl jen se štěstím.
Na úplatky Japoncům a nákup potravin pro čínské civilní obyvatelstvo použil všechny své úspory.
Dokonce napsal dopis A. Hitlerovi, kde ho žádal o intervenci u japonské vlády.
Teprve když byla později "bezpečnostní zóna" uznána oficiálními japonskými úřady a její obyvatelé byly ušetřeni, tak se vrátil do Německa.
Zbytek města byl ale před tím zcela zničen a jeho obyvatelé vyvražděni.
Když se Rabe vrátil v roce 1938 do Německa, byl vyslýchán gestapem a uvězněn.
Po zásahu vedení firmy Siemens byl propuštěn, ale měl zákaz o nankingském masakru veřejně mluvit.
Firma Siemens ho z obav o jeho život raději vyslala do své pobočky v Afganistánu.
Po válce byl Rabe "denacizován" a vězněn až do roku 1946 a přišel o veškerý majetek.
Žil s rodinou těžce nemocný ve velké chudobě.
Když se o jeho osudu dozvěděli obyvatelé Nankingu, pořádali na jeho podporu peněžní a potravinové sbírky, které mu posílali do Německa.
Rabe zemřel po dlouhé těžké nemoci v naprosté chudobě v roce 1950.
V roce 1996 byl jeho hrob přemístěn na žádost obyvatel města do Nankingu, kde byl Rabe s poctami znovu pohřben.
O jeho životě byl natočen zajímavý film, který je ke shlédnutí na youtube.
O jeho osud se ale nikdo nezajímá.
Vždyť těch 300 000 zachráněných Číňanů byli přece gojimové a ti nejsou důležití.
Stejně jako se pořád připomíná 6 mil. židovských obětí a po 27 mil. obětí národů SSSR nikdo ani nevzdechne.
Vždyť to byli přece "Rusáci".
Není čas to změnit a vážit si všech obětí stejně?
Q.S.
Skuteční hrdinové většinou umírají v osamění a na filmových plátnech a televizních obrazovkách je neuvidíte...
Ostatně kvůli tomu to nedělali...