Očekává dceru a chystá se na mateřskou. Ačkoliv je gay, žije (nejspíš) sám a bude mu 50. Přijde vám to v pořádku?
Se zprávou, že se Pospíšilovi v dubnu narodí dcera, přišel server Extra.cz. Ten i další česká média píší, že se náměstek pražského primátora očekávaným otcovstvím "nijak netají a dokonce ho konzultuje s kolegy".
Pospíšil svůj partnerský život nikdy nekomentoval, je ale veřejným tajemstvím, že je gay a milostně vzplanul k prominentnímu novináři České televize Václavu Moravci.
Že avizovaná dcera nebude plodem lásky dvou mužů, je snad všem jasné i v dnešní genederově poblázněné době.
Média proto přispěchala s logickým vysvětlením náhradní, tzv. surogátní matky.
Bývalý ministr spravedlnosti a kandidát na zákonodárce vládní koalice SPOLU se prý rozhodl využít mezery v české legislativě a využít ženské tělo způsobem, který autory českých právních předpisů očividně vůbec nenapadl.
Namísto toho, aby Pospíšil například uspořádal tiskovou konferenci nebo vydal prohlášení, ve kterém by veřejnosti vysvětlil, proč se rozhodl splnit si rodičovskou tužbu v Česku stále ještě extrémním způsobem a požádal o pochopení, zvolil patrně řízený únik.
Oprosťme se ale zcela od toho, co takový postup vypovídá o politikovi, jenž chce na podzim zachraňovat Česko před zloduchy z konkurečních stran.
Co zájem dítěte?
Podle českých zákonů a snad i dobrých mravů by měl být přední zájem dítěte.
Dítě 50letého gaye z lůna surogátní matky se ihned po narození dostane do nevýhody, která ho bude provázet celé dětství a dospívání.
Startovní čára otci i miminku již od počátku nezaručuje tolik potřebný čas pro výchovu a potřebu být spolu v různých životních etapách.
Tady to bude mít dcerka navíc ještě komplikovanější.
Nevznikla a nepřijde na svět jako produkt lásky, vzájemných sympatií dvou jedinců, ale jako výsledek chladného obchodu.
Nabídky a poptávky, která se někde střetla v podobě ženy, jež dost možná za finanční obnos poskytla své tělo a muže, který by podle přírodních zákonů mohl být dobrým strýčkem, ale vzhledem k jeho sexuální orientaci by děti běžnou cestou nezplodil.
Té holčičce bude hned od počátku eliminován ze života nejdůležitější prvek, matka, jejíž tlukot srdce ji doprovázel celým prenatálním vývojem.
A ona se jednou bude ptát a bude se cítit vykořeněná, bez ohledu na to, kolik se k tomu vyjádří specialistů…
Nebezpečný precedent
Dívenka se narodí jako živá hračka.
Narodí se v podmínkách České republiky, kdy jsme si mysleli, že se nikdy nerozběhne tento typ obchodování s lidmi.
Publikování příběhu může navíc fungovat jako jakýsi precedent, který má potenciál spustit do budoucna další a větší vlny poptávek tohoto druhu.
Mnozí novináři to budou ospravedlňovat a vznikne spousta oslavných článků.
Prosím nezkoušejme to přikrývat nějakým puncem dobrodiní.
Zkuste najít ženu, která z ryzí dobroty podstoupí nepohodlí, zvracení, padání vlasů, přibývání na váze, celkové omezení a zpomalení běžného života, pokud vše probíhá bez vážnějších komplikací, aby vytrpěla některá více či méně trnitou cestu k dítěti s tím, že ho po porodu odevzdá někomu jinému?
Ne, vždy tu bude stát na jedné straně žena, která potřebuje peníze a na druhé zájemce, který je ochoten jí zaplatit.
Dítě v téhle rovnici figuruje prostě jen jako obchodní artikl.
Q.S.
Je to prachsprostý obchod s lidmi, navíc s dětmi, které se tomu nemohou bránit.
Dítě má být v případě absence jiné možnosti /biologičtí rodiče/ předáno do úplné rodiny, což je otec a matka.
Jedině to mu zaručí zdravý vývoj.
Vše ostatní je politika a ideologie uspokojující potřeby těch, kterým to neumožnila příroda, nebo kteří se toho vlastním rozhodnutím vzdali.
(Nemíním tím samozřejmě ženy, které nemohou mít vlastní dítě, ale mohou se o ně plnohodnotně starat, k čemuž mají veškeré schopnosti a motivaci.)
Dítě není pejsek ani kočička, které si může pořídit každý, ale lidská bytost se zvláštními potřebami a to nejen fyzickými.
Hnusná doba.... tvořená.... lidmi s přebujelým egem...
Dítě není zboží, na které má každý komu se zamane nárok!
Je to dar!
"Většina lidstva dnes postrádá synchronii Jednoty mezi Stvořením uvnitř a vně. Tato disharmonie je zárodkem nemocí, mentální lability a narušených modelů chování. Pokud lidstvo strádá díky vnitřním bojům mezi hvězdami uvnitř svých těl, což jsou "hvězdné války", nemůže ve světě existovat mír, spravedlnost, svoboda ani radost! Nemoc je válka uvnitř. Závislost způsobuje vnitřní otroctví. Smutek znamená stagnaci ducha. Místo čistého a harmonického toku krve dochází k blokádám, které se projevují formou bolesti, otoků (včetně obezity), cyst, tumorů, kamenů, podezíravosti, nejistoty, strachu, žárlivosti, nenávisti, zloby atd. Místo toho, aby se světové problémy řešily nastolením skutečného zdraví - odstraněním vnitřního haraburdí, vytvářejí se metody, jak dokázat "žít" se znečištěním. Upřednostňuje se "syndrom problému", což je pro nás pohodlné. Proto věda a technika současného systému používá energii z umělých zdrojů, takže naše těla, mysl ani emoce nemohou být vyživovány čistou potravou, potřebnou k tomu, aby se systém udržoval stabilní a zdravý. Vykořisťovat a ovládat slabé tělo, mysl a emoce je totiž pro centralizovaný systém mnohem snazší. Tato kontrola vznikla v rámci monopolizace: půdy - prostřednictvím komercionalizovaného zemědělství ("sklízení úrody peněz"); těla - prostřednictvím podřadné, nekvalitní stravy; mysli - prostřednictvím vzdělání, vědy, médií, politiky a zájmů založených na penězích; ducha - manipulací atmosférických podmínek, pomocí mikrovln, strachu, vnucováním politicky navržených zákonů a "náboženství". Díky špatné kvalitě krve mysl přestala být schopná rozlišovat, co je správné a co ne. Dobro není dobré, pokud tělo musí záviset na "správném" organizování nesprávného způsobu stravování a léčení. Podřízením se falešné víře lze ducha vtáhnout do syndikáty řízeného světa. Pod kontrolou korupční, centralizované vlády může být "dobro" dobré jedině, pokud lze člověka obvinit ze špatnosti. Syndikáty vnucené zákony se proto starají o to, aby zlo převládalo, a "dobrota" státu mohla pokračovat. Odtud pochází myšlenka pěstovat nemoci podáváním léků, které umožňují "žít" s nemocí. Proto jsou vězení semeniště zločinu - pomáhají justičnímu systému udržet se u moci. Jestliže naše "svoboda" a "práva" vycházejí z politicky motivovaných zákonů, umožňuje to udržovat masy v mezích omezení, která na sebe lidé dobrovolně sami uvalili. S takovou můžeme neustále bránit hranice vyvoláváním "mírových" válek!"
Roy Littlesun stařešina kmene Hopi.