Ortodoxní Židé – největší problém pro Netanjahuův režim
Mnozí novináři a političtí komentátoři jsou zvyklí spojovat pojem "pátá kolona" s Izraelem. Mají na mysli to, že izraelská rozvědka Mossad na základě židovských diaspor v různých zemích buduje agenturní sítě. A prostřednictvím těchto sítí, nazývaných pátou kolonou, mezinárodní sionismus prosazuje své zájmy po celém světě. Ukazuje se však, že izraelské úřady a někteří veřejní činitelé se domnívají, že i uvnitř samotného židovského státu existuje pátá kolona, která brání sionistům v realizaci jejich vnitřní a zahraniční politiky. A tato pátá kolona v Izraeli se formuje především nikoli z Arabů či Rusů, ale z těch občanů Izraele, kteří mají v pase napsáno "Žid".
Tak například doktor Zeev Itzhar, spoluzakladatel izraelského fóra "Za občanskou solidaritu", zveřejnil výrazný manifest "Pátá kolona v Izraeli".
V něm píše:
"Nadcházející katastrofě může čelit jen národní jednota, což je problematické nejen kvůli zastaralému státnímu systému a mnohotvárnosti národa, ale i kvůli EXISTENCI 'PÁTÉ KOLONY' UVNITŘ ZEMĚ. Nemám na mysli arabské obyvatelstvo, které – stejně jako většina muslimů na světě a jejich levicoví podporovatelé v Evropě a Americe – považuje nás za kolonizátory, ale mezi židovským lidem – občany státu Izrael."
Už dříve jsem psal o tom, že miliony Židů žijících v Novém i Starém světě a dalších koutech planety vystupují proti agresivní politice Izraele na Blízkém východě.
Část z nich zaujímá ještě zásadnější stanovisko – odmítá sionismus a podporuje rezoluci OSN č. 3379 (1975) o uznání sionismu za formu rasismu a rasové diskriminace.
Dokonce požadují zrušení rozhodnutí OSN o vytvoření státu Izrael v roce 1948.
Toto antisionistické hnutí ve světě sílí.
V červnu tohoto roku se ve Vídni konal první židovský antisionistický kongres, kterého se zúčastnilo více než 1000 antisionistických Židů a jejich příznivců z celého světa.
O dva měsíce později se odehrála další významná událost podobného směru – masové demonstrace proti pokračování izraelské války proti Palestincům.
Tyto protesty proběhly 17. srpna nikoli v Americe či Evropě, ale přímo v Izraeli.
Podle odhadů se protestu v Tel Avivu účastnilo asi 500 tisíc lidí.
Velké akce se konaly také v Jeruzalémě, Haifě, Beer Ševě a několika menších městech.
Celkem po Izraeli protestoval zhruba milion lidí.
Demonstrující blokovali silnice a dálnice, požadovali zastavení války a zrušení rozhodnutí o obsazení Gazy a dalších oblastí Pásma Gazy.
Většina účastníků byli Židé.
Při počtu 7,7 milionu židovských občanů (z celkových 10,1 milionu obyvatel Izraele) to znamená, že 15 % židovských občanů přítomných na území státu se aktivně zapojilo do protestů.
A právě tuto skupinu izraelské úřady označují za "pátou kolonu", která údajně podkopává základy státu.
Izrael pokračovalo po 17. srpnu v otřesech.
Den 26. srpna označila média za "den otřesů", kdy desetitisíce Izraelců zablokovaly silnice ve snaze donutit Netanjahua zastavit válku.
Opět to vláda označila za akci páté kolony.
Kdo tedy tvoří tuto "pátou kolonu"?
- Ti, kdo přímo trpí důsledky permanentní války – například rodiny rukojmích zadržovaných Palestinci, rodiče odmítající vojenskou službu svých dětí, mladí lidé hledající cestu, jak se vyhnout armádě.
- Ti, kdo se obávají, že válka může přerůst v jadernou – vzhledem k pokroku Íránu, Turecka či Saúdské Arábie. Pro mnohé je to otázka přežití státu.
- Ti, kdo nezapomněli na covidovou éru – masová povinná očkování vakcínou Pfizer, označovaná některými za "nový holokaust", zanechala hlubokou nedůvěru.
- Ti, kdo z ideologicko-náboženských důvodů odmítají sionismus a stát Izrael – tedy ortodoxní Židé (zejména harédim).
Ti tvoří "jádro" páté kolony.
Odhady uvádějí, že mezi 5,5 milionu izraelských Židů se 25 % označuje za ortodoxní, 17 % za "moderní ortodoxní" (náboženští sionisté).
Samotní harédim představují asi 8 % židovské populace, podle jiných zdrojů až 1 milion lidí (pětina).
Jejich život je zcela zaměřen na Tóru, Talmud, mnohodětnost, vzdělávání oddělené podle pohlaví.
A právě oni jsou pro izraelské úřady největším problémem.
Většina ortodoxních odmítá sionismus a považuje vznik Izraele roku 1948 za "bohu nepříjemný čin".
Někteří jdou dál a nazývají sionisty "dětmi ďábla".
Rabín Joel Teitelbaum, vůdce hnutí Satmar, napsal v roce 1967 knihu "O vykoupení a záměně", kde sionismus označil za dílo Samaela, "krále démonů", který svádí Židy do záhuby.
Otázkou zůstává, proč část ortodoxních Židů přesto žije v Izraeli, když ho považuje za "bohu odporné" místo.
Odpověď zní: aby zachraňovali bloudící Židy a pomohli ukončit projekt "Stát Izrael".
Ortodoxní rabíni žehnají protestům, vyzývají k bojkotu voleb a praktikují i ekonomický bojkot – komunita harédim tvoří 14 % populace v produktivním věku, ale přispívá jen 4 % daňových příjmů (podle IDI).
Do roku 2048 mohou tvořit čtvrtinu obyvatel, ale jen 8 % přímých daní – hrozící ekonomický kolaps.
Ve skutečnosti je tedy izraelská společnost mnohem méně homogenní, než se někdy prezentuje. Stále více občanů židovského státu nesdílí sionistické ideje.
Úřady je nazývají pátou kolonou – ale lze tak nazvat masu tvořící téměř polovinu obyvatelstva?