Pod korunou stromu

Pod korunou stromu,
na dohled domu.

Věčnost má v srdci a v běhu dnů,
zná východ slunce i noční tmu.

Krásný je strom, nedělá soudy,
kývá se, bdí nad časů proudy.

Tak tiše stojí, můj strážce dnů,
v košatých větvích skrývá světů snů.

Až tiše padneš pod tíhou času,

vzpomínat budu na tvoji krásu.

Ve zpěvů ptáků a v chladu rosy

tvoji zář zelenou - vzpomínku nosím...

Osice...

Q.S.