Podzimní ráno na horách

/Věnováno panu Lu, výběrčímu daní/

Blízko je všecko vzdálené,

když lesy kvetou podzimně

a my jsme sami.

Z koliby vyjdu −

hory, modré hory,

obláčky bílé, staří známí,

zdraví mne,

mne, živou tečku mezi nebem, zemí:

čekají na mne mezi piniemi.

LI PO

Bohumil Mathesius: Zpěvy staré Číny, Praha 1988 

L.K.