Pokud žádná ze tří potenciálních vládních stran nezradí své sliby nebo se nešprajcne při jednání o korytech, mohla by další vláda vykazovat jisté známky zdravého rozumu.
Volby dopadly na poměry dobře. Pokud žádná ze tří potenciálních vládních stran nezradí své sliby nebo se nešprajcne při jednání o korytech, mohla by další vláda vykazovat jisté známky rozumu.
Dokonce si zadám s profesí kněžny Libuše a zavěštím si, že další přinejmenším dva týdny budu fanouškem nově se rodící vlády.
Vím, dva týdny není moc, ještě nebude koukat ani hlavička nové vlády a už si na ní posedají mouchy mých výhrad.
Ale třeba ne, třeba nezradí své sliby, třeba opravdu půjdou cestou mírného pokroku v mezích zákona.
A tak se na ně podívejme, na Řáholecké ze Strakovky.
Koalice Spolu se přerodí.
Ve volbách dostal expirát a brzy i exministr Jan Lipavský (za ODS) bezmála dvojnásobek preferenčních hlasů než předseda samotné strany i koalice Petr Fiala (velmi brzy expremiér, což je nanejvýš uspokojivá informace).
Volbami lidé ODS vykřičeli do hluchých uší - císař je nahý.
Poslední čtyři roky byla ODS ve vleku zrady své podstaty, na kterou už si očividně přivykli i voliči a přijali její roli rétorické pravice, ale faktické levice evropského střihu.
Lipavský by měl vztyčit prapor vzpoury a Fialovi jeho křesílko pod majestátem stranickým pučem uzmout.
Předseda Lipavský, to zní moc dobře.
Přerod kdysi pravicové strany na novodobou levici by byl završen.
Přičemž pietní rozloučení s vládou proběhlo ze strany koalice Spolu přesně v duchu jejích posledních čtyř let.
Všechno jsme zvládli, zemi jsme úspěšně provedli těžkými lety, zachránili jsme rozpočet, budoucnost, vesmír, existenci života, všeho.
Jen občané České republiky to nepochopili a volili plané sliby a zadlužování a populisty a extremisty a přijde zmar a bída, ale my jsme vám to říkali, malověrní, neposlouchali jste.
Oblíbenost strany i vlády pak vyjádřil nejlépe brzy, velmi brzy exministr financí Zbyněk Stanjura už jen tím, že byl vykroužkován mimo Poslaneckou sněmovnu.
Vláda Petra Fialy se nám těmi čtyřmi lety proplížila jako Polednice a zanechala veřejnost, státní rozpočet i zahraniční tvář země vyděšené stát v chladné chodbě anonymní kachlíkárny, kde se zpoza dveří ozývá foltýnovsky křik plný pohrdání.
Reálně teď hrozí rozpad koalice Spolu.
Už jen proto, že lidovecké kroužkování sáhlo ODS do peněženky a vyřadilo několik dosud blahobytných poslanců.
A v ODS začne sílit hlas po rozpuštění slepence, kde se dvě dvouprocentní strany vezou na zádech chromé a předsednictvím Petra Fialy tak, tak unavené ODS.
Možná ale zazní i racionální hlas.
Pokud se rozpadne Spolu, dostane se ODS také na dvě procenta, aby si tam předávala s lidovci, topkou a šlachtovci cigáro a bez zájmu kohokoliv breptala na poměry.
Jak je u nás zvykem.
Obzvláště zajímavé byly vládní dezinformace a šíření poplašných zpráv o tom, že se volbami můžeme dostat do náruče Putina, nebo se vrátit do normalizace pod vládou komunistů.
Výsledky voleb daly zcela jasně najevo, že žádná taková objednávka ve společnosti není.
Lidé měli dost amatérské hry na vládu, měli dost ekonomického lumenství ODS a hazardu s budoucností země.
Nechtěli budoucnost naplněnou progresivismem a foltýnovskou nenávistí s příkopy a sviněmi.
Chtěli klid na práci a trochu rozumu ve vedení.
To se jim ze strany vlády nedostávalo.
Odmítli odeesáckou normalizaci a zvolili si pragmatismus s trochou ochrany národních zájmů.
Fenoménem se pak stalo uskupení Stačilo!, které propadlo do zapomnění.
Může za to rétorika vládních stran o návratu do normalizace?
Nemůže.
Můžou si za to sami.
Mluvící hlavy uskupení Stačilo! se nechaly utahat na otázce referenda o EU a NATO, které dostatečně nevysvětlily, a tedy vyvolaly obavy, že s jejich revolucionářským programem by mohly zavést zemi do jámy lvové bez předcházejících jednání o dostatečně důstojné alternativě.
Zároveň za sebe nechali mluvit svého předsedu Daniela Sterzika alias Vidláka, který je moc šikovný u klávesnice, ale před kamerami z něho padala slova, která víc děsila než přitahovala.
Reálná politika není pro každého a Vidláka bylo z pozice moderátorů nebo politických soupeřů jednoduché dohnat k velmi nešťastným slovům, kterým snad nevěřil ani on sám.
Pokud chtělo uskupení Stačilo!, aby za něj mluvil předseda, mělo mu zaplatit intenzivní kurz veřejného vystupování.
Fakt to nejde dělat jen tak z fleku.
Kateřině Konečné divák při diskusích visel na rtech, to u pana Sterzika říct nejde.
Z pana Sterzika byla před kamerami cítit velká nejistota.
To z předsedy nesmí být cítit.
Pak Stačilo! samozřejmě nabídlo i Petru Prokšanovou.
A to na druhém, tedy volitelném místě.
Paní Prokšanová je skutečná rudá revolucionářka se vším všudy.
Ta si doma před spaním snad i cvičně staví barikády proti imperialistickým kapitalistům, jinak dobře neusne.
A pokud uskupení Stačilo! se vší blahosklonností nabídne právě Prokšanové místo na kandidátce, není se co divit, že propadne.
Její politické zanícení by do Sněmovny dotáhlo marxismus-leninismus v celé své obludné choleričnosti.
A o to v republice stojí málokdo.
Otázkou je, kolik takových revolucionářů Kateřina Konečná na kandidátkách měla.
To vše odstřelilo levici z rozhodování o České republice.
Velká škoda.
Nadšení bylo vidět, přípravy vázly, osobností bylo málo.
Tragédie to pak je pro sociální demokraty, kteří u voleb poslouchali svůj pohřební marš.
Jana Maláčová to zkusila touhle cestou, jinou neviděla, na konci bylo parte.
Levice tímto zhynula na úbytě a její politiku tak bude ve Sněmovně hájit pouze Babišovo ANO.
A tak dá-li pánbu, Motoristé, Okamurova SPD a Babišovo ANO se dohodnou na sestavení vlády.
Byla by to vláda zcela jiná než ta Fialova.
Budou vznikat barikády, co by ne, ovšem barikády, které by ve stínu neživily marxismus-leninismus ani fialovskou submisivitu, ale prosté a tak důležité národní sebevědomí.
Pokud to nepodělají.
A tam ve mně křičí hluboko zakořeněný Čech – ale podělají, to víš, že to podělají.
Ale třeba ne.
Q.S.
Možná..., kdyby se opoziční strany nepokoušely tak vehementně rozkročit skrz názorová spektra a hleděly si svého a kultivovaly stávající osobnosti a pozvedávaly nové a perspektivní, namísto permanentní recyklace profláklých osobností, které již opakovaně prokázaly svou celospolečenskou neoblíbenost, pak by dosáhly lepších výsledků... možná.
Po bitvě je každý generál, ale je pravdou, že ty kampaně připomínaly panoptikum, přičemž lidé evidentně očekávají pevnost a názorovou střídmou věcnost, namísto pitvoření, nikam nevedoucích hádek a jízlivostí.
Pan Sterzik se evidentně pokoušel o nemožné, totiž vzkřísit zprofanovanou ČSSD, která pravidelně usedala se stejně zprofanovanými lidovci ve všech možných vládách národní sebedestrukce eurounijního typu a to po zádech Kateřiny Konečné, která je zkušenou političkou a rétorkou, leč z mnoha důvodů pro mnoho lidí nepřijatelnou. Zapomenout na její eurohujerství je stejně nemožné jako na totéž u recyklovaných členů ČSSD.
Mít jim za zlé, že se k projektu připojili ovšem nelze, byl to poslední pokus záchrany zahnívající /kdysi dělnické/ strany prošpikované neomarxistickými excesy.
Nyní jim, logicky, již nikdo neuvěří náhlé osvícení a procitnutí, že už to budou dělat lépe právě teď...
Proklamace pana Sterzika o dvouciferném výsledku a to, že Stačilo! bude rozhodovat o vládě, to jistě také nebylo zrovna moudré a prozíravé...
Místo věcnosti svými proslovy a podivnými programovými veletoči pouze dodávala munici, v jejíž palbě nakonec skončil celý projekt jako pověstní "sedláci u Chlumce".
Následné nářky a zmínky o příspěvcích na klavír pro děti za tím udělaly definitivní tečku.
Takže ano, opravdu Stačilo! Vidlák je mrtev, přinejmenším jako politický a lidový vůdce, byť jako bloger si jistě zaslouží uznání a sympatie díky svým zdravým selským rozumem prošpikovanými úvahami.
Doufejme, že při dalších projektech tohoto typu, které osobně považuji za potřebné, tedy pokud vzcházejí zdola a nepřipustí, aby jim to shora podělali, dojde k poučení.
Osobně mě to mrzí, protože se na tom nezaslouženě svezlo i dost kvalitních osobností, které tak přišly o možnost postoupit do sněmovny a tím i do širšího povědomí a byly vystaveny mediální dehonestaci a ostrakizaci.
SPD je na rozcestí, mělo více podporovatelů, kteří na poslední chvíli nehodili zpátečku.
Díky tomu se nyní do sněmovny dostaly výrazné osobnosti typu Jindřicha Rajchla a další.
Troufám si tvrdit, že pokud by nebyly začleněny do kandidátek SPD, byl by výsledek mnohem horší.
Je nutno se poučit z chyb, pochopit, jak uvažují lidé a na základě čeho si dělají své názory.
Alfou a omegou je informační pole.
Zůstane-li uzurpované globalistickou klikou a sorosovci, nelze očekávat nic jiného než zrychlující pád a rozklad státu.
Vzestup Pirátů je toho varovnou připomínkou, stejně jako ochota voličů tolerovat a ignorovat systémovou korupci a zbídačování země se zdůvodněním ochrany před vnějším nebezpečím...
Vnější nebezpečí, obraz nepřítele - tisíci let osvědčený nástroj manipulace masami zůstává stále účinným a efektivním.
Bděte....