Poslední sen

Jako věštec šedivý věkem, dlouho slepý. 

Jeho semena, jako davy potomků se tyčí nahoře,

Zdá se, že sní o sobě

Mezi mladými, silnými stromy,

Nese břemeno mnoha zim.

V proudech dešťové vody vadne, 

volné listy plavou.

Jeho koruna se vlní ve větru.

Plíseň zelená, na shnilé kůře

Pečeti zralého života září.

Hluboká trhlina ve dřevě se rozšiřuje,

Pryskyřice vytéká ze dna močálu,

Stéká po vysokém kmeni

A blízké plameny blesků

V ráně se neustále leskne holá koruna

Vrcholky se toulají po obloze,

Zakolísá poslušen svému snu.

Větve se pnou vzhůru,

Větve sahají po blesku, 

prosí o rány stáří

Nechť se hojí ohněm blesku,

Že jeho sen následuje bouři,

Oddělen jako oblak popela,

Svobodně unikne toku času.