Pouze Izrael může napadnout a obsadit rozsáhlé území nějaké země, bombardovat ji 480krát během 48 hodin, zničit 80 % její vojenské obrany a pak tvrdit, že nemá v úmyslu zasahovat do vnitřních záležitostí této země.
Benjamin Netanjahu cynicky tvrdí, že Izrael "nemá v úmyslu zasahovat do vnitřních záležitostí Sýrie". Západní roztleskávači změny režimu se teď o Sýrii baví, jak jen to jde, protože vědí, že brzy budou muset nad vším, co se v té zemi děje, přivírat oči na několik let dopředu, stejně jako to udělali s Libyí.
❖
Noví lidé v čele Sýrie oznámili, že se chystají otevřít národní trhy a integrovat se do globální ekonomiky, což je zatím jeden z nejméně překvapivých vývojů v tomto příběhu.
Jedná se o učebnicový katastrofický kapitalismus, který vidíme při každém větším imperiálním uchvácení moci neposlušným národem.
Sýrie je nyní připravena k tomu, aby byla rozebrána a kanibalizována tím, kdo nabídne nejvíc.
Vypadá to, že maso je opět na jídelníčku, chlapci.
❖
TikTok se zřejmě opravdu brzy zakáže nebo prodá do vlastnictví loajálnějšího k impériu.
To vše proto, že americká vláda nechce, aby děti sdílely fakta o Palestině.
❖
Lidé, kteří říkají, že násilí nikdy není řešením, obvykle ignorují některé masivní a nesmírně důsledné formy systémového násilí, které daly vzniknout násilí, jež odsuzují.
Stalo se to se 7. říjnem a stalo se to s generálním ředitelem zdravotního pojištění.
Včera jsem požádala své příznivce na Twitteru, aby doplnili následující větu:
"Namísto fyzických útoků na zneužívající plutokraty, kteří rozšiřují své bohatství a moc tím, že ničí životy a zabíjejí lidi, by běžní občané měli využít jiné možnosti, které mají k dispozici, aby se takovým nespravedlnostem postavili, například _________."
Odpovědi byly zajímavé.
Dostala jsem spoustu rozzlobených odpovědí od lidí, kteří tvrdili, že položením této otázky nabádám k násilí, což je vlastně docela vypovídající, když se nad tím zamyslíte.
Ve skutečnosti jsem k násilí nenabádala, jen jsem lidi požádala, aby vyjmenovali, jaké jsou alternativní možnosti k násilí.
Kdyby tito respondenti znali jiné možnosti řešení zneužívání ze strany bohatých oligarchů než násilí, nikdy by je nenapadlo vnímat mou otázku tímto způsobem.
Oni sami nevidí jinou možnost řešení tohoto zneužívání než násilí, jen si myslí, že by se lidé měli podřídit pokračujícímu zneužívání.
Když sleduji tu všeobecnou podporu pro podezřelého vraha generálního ředitele Luigiho Mangioneho, připomíná mi to esej rizikového kapitalisty Nicka Hanauera z roku 2014 nazvanou "The Pitchforks Are Coming For Us Plutocrats" (Vidle přicházejí pro nás plutokraty), ve které varoval své "kolegy zilionáře", že "žádná společnost nemůže udržet takový druh rostoucí nerovnosti".
"Problém není v tom, že máme nerovnost," napsal Hanauer.
"Problém je v tom, že nerovnost je na historicky vysoké úrovni a každým dnem se zhoršuje.
Naše země se rychle stává méně kapitalistickou a více feudální společností.
Pokud se naše politika dramaticky nezmění, střední třída zmizí a my se vrátíme do Francie konce 18. století.
Před revolucí."
"Pokud něco neuděláme pro nápravu do očí bijících nerovností v této ekonomice, přijdou si pro nás vidle," varoval Hanauer.
"Žádná společnost nemůže udržet takovou rostoucí nerovnost.
Ve skutečnosti neexistuje v historii lidstva příklad, kdy by se takto hromadilo bohatství a nakonec by na něj nepřišly vidle.
Ukažte mi vysoce nerovnou společnost a já vám ukážu policejní stát.
Nebo povstání.
Neexistují žádné protinázory.
Žádné.
Nejde o to, jestli, ale kdy."
Hanauer nemluvil ze soucitu nebo altruismu, ale ze základní obavy o sebe sama.
Nesnažil se pomoci chudým, snažil se vyhnout setkání se svým stvořitelem na konci ostří gilotiny.
Zdá se, že veškerý vztek a krvežíznivost namířená proti těmto plutokratům se blíží bodu varu, před kterým varoval.
Nevím, jak to dopadne, ale řeknu, že se nacházíme ve fascinujícím bodu dějin.