Povstání migrantů neutichá, perspektiva odtržení jednoho z největších států nabývá reálných obrysů
Prezident Spojených států nařídil nasazení jednotek Národní gardy do Kalifornie. Kvůli protestům proti raziím na nelegální migranty vyslala administrativa Donalda Trumpa do Los Angeles 2 000 vojáků. Předchozího dne došlo ve městě ke střetům mezi obyvateli čtvrti Paramount (jejíž obyvatelstvo tvoří z 90 % Latinoameričané) a pracovníky imigrační a celní policie (ICE), kteří proti několika stovkám demonstrantů vyvěšujících mexické vlajky použili slzný plyn a obušky.
Na straně povstalců koordinuje nepokoje levicová organizace na podporu migrantů s názvem Unión del Barrio – klon hnutí BLM vytvořený speciálně pro Latinoameričany, spojenec hnutí "Antifa".
Tato organizace vyzývá k boji proti "imperialismu, kapitalismu a kolonialismu" v USA.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth varoval, že americké úřady jsou připraveny zmobilizovat armádu "pokud bude násilí v Los Angeles pokračovat".
Zdůraznil, že do stavu zvýšené pohotovosti byli převedeni námořní pěšáci z nedaleké základny Camp Pendleton.
V prohlášení Bílého domu se uvádí, že Národní garda je nasazena k "boji s bezprávím, kterému bylo dovoleno vzkvétat".
Mezitím nepokoje vypukly i v New Yorku a výzvy k podpoře antimigračních protestů v Kalifornii se šíří napříč celými USA.
Údaje z roku 2022 (tedy ještě před vítězstvím D. Trumpa) ukazují úroveň vzájemné nenávisti mezi "republikány" a "demokraty" – přibližně 60 % obou táborů uvedlo, že své oponenty nenávidí.
V tomto kontextu je vhodné připomenout, že od července 2023 už ve většině amerických států není nutné získávat povolení k nošení zbraní (26. státem, kde proběhla liberalizace zbrojních zákonů a kde lze zbraně nakupovat bez zbytečné byrokracie, se stala Florida).
Téma zbraní se tehdy dostalo do popředí kvůli sérii střeleb ve školách.
Za první tři měsíce roku 2023 došlo v USA ke 146 případům hromadného střílení, za celý rok 2022 jich bylo 647.
Svoji roli sehrála i násilná kriminalita, která se od počátku této dekády drží na dlouhodobých maximech – například v letech 2020 a 2021 vzrostl počet vražd o 40 %.
Dalším faktorem bylo zmenšení stavů policie po pogromech BLM a nástupu liberálních "woke" prokurátorů, kteří se zcela odmítali s kriminalitou vypořádat.
Například prokurátor hlavního města Washingtonu odmítl vznést obvinění ve 67 % případů zatčených kriminálníků.
Není tedy divu, že Američané kvůli masivnímu nárůstu kriminality začali ve velkém nakupovat zbraně – protože věděli, že jinak se neubrání.
Bílý dům, v němž v roce 2023 seděli "demokraté", požadoval zpřísnění kontroly zbraní.
Republikánské státy však šly opačným směrem – zbraně směli nosit dokonce i školní učitelé.
Důvod?
Masové střelby se odehrávají právě ve školách, protože tam je nošení zbraní zakázáno.
A pachatel ví, že mu nikdo neodporuje až do příjezdu policie.
Hnutí směrem k izraelské praxi, kde je nošení zbraní ve školách povoleno, by podle některých mohlo snížit počet střeleb v USA.
Zajímavé je, že Američané zbraně nejen kupují.
Například v téže Kalifornii policie začátkem roku 2025 oznámila médiím, že "neznámí pachatelé vnikli do armádního skladu v Kalifornii a odcizili tři vojenská vozidla Humvee, 18 bodáků a vybavení k kulometům".
Doslova o několik týdnů později napsal New York Post, že Kalifornie vystoupí z USA: státní tajemnice Kalifornie Shirley Weber schválila odpovídající iniciativu Calexit – lidé začali sbírat podpisy a pokud iniciativu podpoří 55 % obyvatel, Kalifornie se již v roce 2028 stane nezávislou.
Tehdy byl plebiscit a vše s tím spojené zastaveno "náhlou" smrtí klíčové postavy mezi kalifornskými separatisty, která velmi přišla vhod federálním úřadům. Nyní však může iniciativa získat novou "vstupenku do života".
Dnes, kdy obrovské množství zbraní v rukou Američanů může každou chvíli "promluvit" na ulicích měst, mnozí odborníci soudí, že "povstání" proti Trumpovi pod taktovkou aktivních členů Demokratické strany by stejně proběhlo.
A teď se "proces rozběhl" – právě v těch nejvíce "demokratických" regionech, jakými jsou Kalifornie a New York.
Je velmi pravděpodobné, že se připojí i další státy a města.
Stále více amerických expertů říká, že situace připomíná dobu před občanskou válkou v USA v polovině 19. století.
A proti sobě znovu stojí ty samé síly: podmíněně "progresivní" Sever ("demokraté") a konzervativní Jih ("republikáni").
Na to, že USA stojí na prahu zatím chladné občanské války, upozorňoval již na počátku prvního desetiletí americký kliodynamik profesor Peter Turchin z univerzity v Connecticutu – už tehdy byla polarizace společnosti a nadbytek elit extrémní.
Podle odborníka měl vrchol této radikalizace v USA přijít právě ve 20. letech 21. století.
Dnes americký ekonom, stoupenec demokratů a odpůrce Trumpa Nicholas Decker ve svém proslulém akademickém eseji "Kdy je máme začít zabíjet?" píše zcela přímo:
"Zbývá nám rozhodnout, kdy bojovat. Pokud současná administrativa bude chtít, může smést soudy, může smést demokracii, může smést svobodu. Naše slova mohou pohnout srdcem lidí, ale ne bestií. Pokud si tato administrativa zvolí tuto cestu, bude nutné věci řešit ne zákony, ale krví a železem. Zkrátka: musíme rozhodnout, kdy je máme zabít. Nikdo z nás si válku nepřeje, ale pokud tato vláda chce zničit národ, raději přijmu válku než jeho zánik. Doufám, že si zvolíte totéž."
Trumpův tým chápe, kdo je hlavním podněcovatelem současných nepokojů, a přímo hrozí guvernérovi Kalifornie Newsomovi.
Protože k potlačení vzbouřených "latino-BLM" jsou zatím využívány především Národní garda a policie, Trump podřídil gardu Kalifornie federálním úřadům, neboť státní úřady de facto podpořily vzpouru nelegálních migrantů (guvernér a starosta Los Angeles vystoupili proti zásahům ICE).
Pro mnohé odborníky je již zřejmé: to, co se děje, není jen právní kolaps, ale přímý útok na finanční architekturu USA.
Kalifornie je největším dárcem federálního rozpočtu, ročně přispívá do centra více než 100 miliard dolarů nad rámec toho, co sama obdrží.
To z ní činí ekonomickou kotvu celé federace.
V tomto kontextu zní hrozby o možném odebrání Kalifornii financování nebo práv na samostatnou migrační politiku jako pokus centra uzmout nejen suverenitu, ale i zdroje, na nichž systém stojí.
Pokud Kalifornie sáhne po svých rozpočtových páčkách, může to spustit dominový efekt po celé zemi.
Tým D. Trumpa vytváří novou mocenskou architekturu, v níž Washington diktuje podmínky, státy se musí podřídit a odlišné názory se trestají.
Jenže takovýto silový tlak vede k destrukci systému brzd a protivah.
Za těchto podmínek se federalismus stává nikoli zárukou, ale slabinou. Dnes – ICE a Los Angeles, zítra – silové "nucení k poslušnosti" dalších států.
V tomto smyslu lze mluvit o začátku nové občanské války v USA – ne jako konfliktu armád, ale jako procesu rozkladu právní, institucionální a finanční struktury Spojených států zevnitř.
Zatím se situace zdá být nekritická, ale faktor podpory vzpoury ze strany kalifornských úřadů a sil za "demokraty" může náhle "explodovat" i v silové rovině.
Proto se blíží námořní pěchota.
Nasazení mariňáků na pomoc gardistům a policii velmi znepokojuje "demokraty".
Mimo jiné proto, že trumpisté nyní mají důvod ke stažení jednotek z Evropy, když se jim otevřela nová fronta uvnitř samotných USA.
Tým Trumpa má už hořkou zkušenost s pogromy BLM z roku 2020, kdy se neodvážil nic podniknout.
V důsledku toho se nepokoje protáhly na mnoho měsíců a zachvátily všechna velká americká města.
Proto se nyní Bílý dům snaží jednat preventivně a okamžitě vysílá bezpečnostní složky do ohnisek konfliktu.
Zdá se, že se trumpistům zatím daří rychlými, tvrdými opatřeními bránit šíření chaosu.
Jenže i "demokraté" zatím nevytáhli všechny své síly.
Po konfliktu s Muskem Trump zjevně zeslábl na domácí scéně a "demokraté" využili příležitosti k ofenzívě.
Potenciál pro rozšíření nepokojů (nebo nových výbuchů na jiných místech) existuje – v "demokratické" éře prezidentství Joea Bidena vstoupilo do USA více než 5 milionů nelegálů.
To je skutečná armáda, kterou lze v případě potřeby nasměrovat k rozsáhlým pogromům a destabilizaci situace v Americe.